Rusko zápalnými bombami likviduje ukrajinské obilí. A proč drony posílá i na psy?
Zatímco ukrajinské drony likvidují logistiku ruské armády na okupovaných územích a v samotném Rusku vyřazují z provozu ropné závody, Rusové si našli snazší, byť obdobně citlivý cíl: ukrajinské obilí. Zápalnými bombami likvidují úrodu, která by se zrovna měla sklízet, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Viktor Hordijenko z Chersonské oblasti sledoval, jak mu dva roky tvrdé práce doslova shořely na popel, když ruské síly na jeho pole zaútočily zápalnými bombami. Nebyla to pro něj první obrovská rána: Loni mu ruský dron zabil otce. Letos čelí, jak sám říká, masivně zesílené ruské kampani zaměřené na zničení životně důležitého zemědělského sektoru jeho země.
„Sto denně. To není přehánění. Sto dronů denně. Každý den ostřelování. Loví nás. Za jedinou noc spálili 2 000 hektarů mé pšenice,“ řekl ukrajinské redakci RFE/RL. „Ozimá pšenice, všechny plodiny, které vidíte, byly spáleny,“ řekl a dodal, že útoky dronů jsou nyní – v době sklizně – třikrát častější než před několika měsíci.
Regionální vojenská správa uvedla, že v červnu ruské síly zakopané na protějším břehu řeky Dněpr vystřelily přibližně 32 000 granátů – 26procentní nárůst oproti březnu a 13procentní nárůst oproti dubnu a květnu. A ruských dronů tu průměrně vylétalo 5 500 týdně, víc než dvojnásobek proti loňsku. V červnu v Chersonské oblasti zahynulo 28 civilistů, což oproti březnu představuje nárůst o 78 procent. Nárůst útoků je nejnovější ranou pro zemědělský sektor, který se již téměř pět let potýká s následky rozsáhlé války.
Hordijenkovova farma se nachází v Beryslavském okrese na pravém břehu řeky Dněpr, která v podstatě tvoří frontovou linii v Chersonské oblasti. Stejně jako město Cherson byly i Beryslav a okolní okres obsazeny ruskými silami na počátku plnohodnotné invaze v únoru 2022, ale na podzim téhož roku byly osvobozeny v rámci ukrajinského protiútoku.
Loni chersonští zemědělci čelili nepřízni počasí – dubnové mrazy a pak těžké deště zdecimovaly úrodu. A k tomu se přidávala válečná situace. „Minulý týden vybuchl traktor – najel na minu,“ vylíčil loni Oleksandr Hordijenko, tehdy šéf regionálního sdružení zemědělců. Miny či jiné výbušniny na ukrajinskou zemědělskou půdu přes řeku přinášely ruské drony. „V dnešní době je opravdu nereálné vyrazit na pole bez rušičky a bez pušky na sestřelování dronů,“ řekl v květnu 2025 Rádiu Svoboda.
Dva roky dřiny vniveč
Jeho dům byl v červenci bombardován a on sám následně zahynul při útoku v září. Hospodářství převzal syn Viktor. „Dva roky jsme tuto půdu obdělávali, dva roky jsme do ní investovali a nic jsme z ní nezískali. Dva roky práce mi za jednu noc spálili,“ řekl Hordijenko mladší, který jezdí na svá pole v přilbě a neprůstřelné vestě, ozbrojený puškou.
V posledních týdnech se podle něj objevila i nová taktika – útoky na zázemí pracovní síly. „Zničili osm domů mých dělníků,“ vypočetl Hordijenko. „Létají do vesnic se zápalnými bombami, shazují je ze všech stran… s vědomím, že záchranné služby kvůli ostřelování nepřijedou. A když se vydáme hasit požár my, zaútočí na nás.“
Zemědělství je pro ukrajinskou ekonomiku klíčové a pšenice je jejím hlavním produktem. „Obilnice Evropy“ má 42 milionů hektarů zemědělské půdy.
Tento sektor byl tvrdě zasažen plnohodnotnou ruskou invazí v roce 2022, kdy útoky na vývozní terminály, přístavy a lodní dopravu narušily vývoz pšenice. Situace se sice částečně zlepšila po otevření obilného koridoru v Černém moři zprostředkovaného OSN, ale pokračující útoky zničily zemědělskou techniku, zanechaly na zemědělské půdě nevybuchlou munici a narušily vnitrozemskou dopravu i energetickou infrastrukturu. Válka také vedla k nedostatku pracovních sil.
„Mám přímé ztráty ve výši 130 milionů hřiven (přes 60 milionů Kč). Pšenice na téměř třech tisících hektarech. U sousedů je stejná situace, nikdo však nepřišel o tak velké plochy jako já. Okupanti cíleně přiletěli s drony – napočítali jsme jich 17. Prostě je rozházeli do kruhu, aby to hořelo ze všech stran,“ líčí statkář.
„Naproti nám v Kachovce je základna jednotky Rubikon. Je tam škola, kde cvičí piloty dronů pro celou Ruskou federaci. Cvičí na nás a pak jsou rozmístěni po celé frontové linii,“ komentuje Hordijenko. „Zpočátku jsme tomu nerozuměli: dron za tisíc dolarů hodili třeba i na psa... A pak jsme pochopili. Je to jejich výcviková základna, cvičí se na nás. Naši kluci se připravují někde v hangárech, ve sklepech, shazují granáty do kbelíku nebo někam, aby se naučili trefovat, zato oni to zkoušejí na živých terčích – na dětech, babičkách, psech, na všech,“ vysvětlil zemědělec pro Rádio Svoboda.
