Video se připravuje ...
Dita Charanzová v Bruselu: Projela se v autě, které řídí samo.
Úmrtí nejvlivnějšího Čecha v Bruselu Ivana Hodáče (†79): Milovaný synovec Nataši Gollové!
Ivan Hodáč (†79) byl úspěšný lobbista, který se v Bruselu pral za zájmy evropských automobilek. Ale také syn závodníka, synovec slavné herečky Nataši Gollové a emigrant. Na zprávu o jeho úmrtí reaguje i řada politiků včetně Mirka Topolánka (70). „Budeš nám chybět,“ vzkázal expremiér.
Jediný Čech, který hrál extraligu evropského byznysu a lobbingu, napsaly o Hodáčovi Hospodářské noviny. Poklony za bruselskou, zdánlivě nenápadnou, kariéru sklízí z řady míst.
Hodáč měl k autům blízko už díky své rodině – byl synem automobilového závodníka Ivana Hodáče, který byl před druhou světovou válkou členem posádky na legendární Rallye Monte Carlo a po válce sbíral závodní vavříny v BMW 328 či ve vozech Walter a Aero v červené kombinéze a helmě téže barvy. Vyhrál i Velkou cenu Prahy v roce 1946. Zemřel v roce 1993.
Táta pracoval s Baťou
Nedávno přitom Hodáč vystoupil v podcastu Ředitelé zeměkoule s Janem Macháčkem. „Otec byl automobilový závodník, byl také dragoun, jezdil na koni závodně a myslím, že úspěšně, jak ty automobilové závody, tak na tom koni. Byl také obchodníkem, dělal hodně s Tomášem Baťou mladším. Otec vlastně s Baťou začínal. Vedl velké centrum na Václavském náměstí a potom dělal taky v Motorletu, když se ty věci změnily. Po roce 48 nebo možná trochu později ho vyhodili odevšad, jako se to stalo mnoha lidem a v mnoha rodinách. Nakonec skončil s tím, že jezdil s náklaďákem a taxíkem, ale to ho bavilo. Jezdit s tím autem byl pro něj život. On si nikdy nestěžoval,“ vzpomínal v pořadu Hodáč.
Dědeček poslanec
Sestrou Ivana Hodáče st. byla Nataša Hodáčová, která se proslavila ve filmovém světě pod pseudonymem Nataša Gollová.
S bratrem pocházeli z bohaté rodiny Františka Xavera Hodáče, politika a poslance Národního shromáždění z let 1929 až 1935, stoupence T. G. Masaryka a tajemníka Jednoty průmyslníků pro Moravu a Slezsko. V téhle roli spolupracoval třeba i se slavným podnikatelem Tomášem Baťou. Před smrtí působil i v dozorčí radě společnosti Baťa.
František Hodáč byl člen prvorepublikové elity. „Dědeček vlastně založil Svaz průmyslu, on byl první generální sekretář,“ připomínal Ivan Hodáč ml. a vzpomínal, že Baťovi pomáhal jeho dědeček zajišťovat první zakázky.
Vzpomínky na slavnou tetu
I díky rodinnému zázemí měla Nataša Gollová možnost studovat před 2. světovou v Anglii, mluvila však nejen anglicky, ale i francouzsky, německy a rusky. Zazářila ve filmech jako Eva tropí hlouposti či Kristian.
A Ivan Hodáč ml., který měl talent na jazyky v genech též, byl jejím milovaným synovcem. „Bydlel jsem s tetou až do roku 1968, kdy jsem emigroval. Během tří let v této společné domácnosti jsem dělal rok v Radotíně v cementárně a pak jsem začal studovat vysokou strojní. O její popularitě, o jejích filmech jsme nikdy nemluvili. Nikdy,“ vzpomínal Hodáč ml. na svou tetu ve vzpomínkové knize Aleše Cibulky „Nataša Gollová – Život tropí hlouposti“.
„Byla vždycky ochotná nám pomoct. I když člověk potřeboval půjčit peníze. Chovala se k nám jako skvělá teta. To, že neměla vlastní děti, v tom hrálo roli,“ říkal Hodáč. „Teta Nataša byla i po padesátce dost aktivní. V Městských divadlech hrála mnoho rolí. Rád vzpomínám třeba na skvělé Jezinky a bezinky. Často jsme za ní jezdili i do Voznice, kde měla chatu. Už od konce padesátých let a začátkem šedesátých,“ dodával Hodáč.
„Jsou slavné fotky ze Zlína – mladý Baťa, můj otec a Nataša Gollová, teta tam jezdila (…) Každý ji zná jako Gollovou, jenom velice málo lidí ví, že se původně jmenovala Hodáčová,“ vzpomínal na tetu Hodáč v rozhovoru s Macháčkem.
Pod tlakem komunistů
I jeho teta byla pronásledována v 50. letech komunisty. „Byla na tom velmi špatně. Zaprvé měla zakázáno hrát, nakonec odešla do Českých Budějovic. Tam se seznámila s Karlem Konstantinem, kterého si vzala a který ji nechal hrát v Českých Budějovicích a potom Werich ji vzal do ABC, což byla pražská divadla. A tam hrála vlastně až do svého konce. Přestala hrát nějak, když jsem odsud odešel,“ vzpomínal Hodáč.
I on sám narazil na potíže s režimem. „Já jsem musel do Tábora na střední školu, protože na základce řekli mé matce, že nemohu dostat doporučení v Praze, že to neexistuje, i když jsem měl samé jedničky tenkrát,“ pokračoval. „Já jsem nikdy strojařinu dělat nechtěl, ale jediná možnost studovat tehdy byly exaktní vědy, strojárna, stavebnictví, tyhlety věci,“ dodal Hodáč, který studoval ČVUT.
Emigrant, dánský občan i zaměstnanec giganta
Za komunistů Hodáč ml. emigroval do Londýna a odsud se přesunul do Dánska, tehdy mu bylo 21 let. Dánsko dle svých slov považoval za přestupní stanici. V Dánsku vystudoval ekonomii a politologii na Kodaňské univerzitě, kde získal stipendium. „Přesedlal jsem ze strojárny na ekonomii a politické vědy,“ říkal Hodáč, který dostal dokonce i dánské občanství.
V roce 1975 se přesunul do Belgie, v Bruggách se věnoval evropským studiím na škole, ze které vyšla řada byrokratů v EU. „Zůstal jsem tam jako asák, učil jsem tam čtyři roky,“ líčil.
Vlivný lobbista
Odrazil se i směrem k postům v mezinárodních firmách včetně mediálního gigantu Time Warner, kde působil od roku 1992. „Když jsem tam přišel, tak prodávali pořád filmy do kin, ale tím, že přišly videokazety a potom DVD, tak lidi přestali chodit do biografu a koukali na to doma,“ vzpomínal Hodáč.
10 let působil i v Hollywoodu. Poté se však přesunul do automobilového průmyslu a dlouhé roky působil jako generální tajemník Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA). Deník Financial Times ho označil za „jednoho z nejvytrvalejších a nejúspěšnějších lobbistů v Bruselu“.
Smutní Nerudová i Charanzová
„Ivan byl člověk, který nám všem neskutečně pomohl. Je to obrovská ztráta. Bude tu prázdné místo,“ napsala europoslankyně Danuše Nerudová (47, STAN). S Bleskem Hodáč mluvil před lety, když se v Bruselu představovala autonomní auta bez řidičů. Byla u toho i tehdejší europoslankyně za ANO Dita Charanzová.
„Odešel výjimečný člověk, který celý svůj život zasvětil Česku. Ivan Hodáč patřil mezi nejvýraznější tváře naší země v Bruselu a málokterý člověk toho udělal pro Česko tolik jako on. Ivan byl pro mne svým pojetím života a všeho, co dělal naplno, neuvěřitelně inspirujícím člověkem, vzorem a kamarádem. Bude moc chybět. RIP,“ uvedla nyní na síti LinkedIn.
„Vyjednávali jsme spolu první směrnici o snižování emisí CO2 u osobních automobilů, spolupracovali v Aspenu. Kromě Lady Abrahams jsem nikdy nepotkal aktivnějšího seniora,“ přidal se Radek Špicar, videprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„S hlubokou lítostí a smutkem jsme přijali zprávu o úmrtí pana Ivana Hodáče. Ivan Hodáč byl dvanáct let šéfem Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA), která hájí zájmy evropského automobilového průmyslu a jehož významnou součástí je i český automotive. Kromě toho se ve prospěch České republiky angažoval v řadě dalších oblastí, včetně podpory studia mladých Čechů na renomované College of Europe v Bruggách. Málokdo toho udělal pro zájmy naší země v Bruselu tolik jako on. Pan Ivan Hodáč bude nesmírně chybět, a to nejenom nám Čechům tady v Belgii,“ doplnilo Velvyslanectví ČR v Bruselu.
„Zemřel Ivan Hodáč. Můj kamarád, jeden z nejvlivnějších Čechů v Bruselu. Dlouhé roky vedl Evropské sdružení výrobců automobilů, v evropských institucích ho znali všichni. Naposledy jsme se viděli na Newmatecu, kde jsme spolu mluvili. Ivane, díky za všechno. Odpočívej v pokoji,“ vzkázal europoslanec Ondřej Krutílek (ODS).
Témata:
Související
Dokud žil nikdo nikde se o něm nezmínil.