Zůna o náboru vojáků po kritice Babiše: „Navýšíme tabulky.“ A s Pavlem na summitu NATO nepočítá
Armáda za pět měsíců letošního roku nabrala 1400 vojáků. Cíl je 1800 za rok a 450 členů aktivních záloh. Nyní má 25 000 profesionálů a 5500 příslušníků záloh. I do budoucna armáda potřebuje počet vojáků zvyšovat vzhledem k aktuálnímu dění ve světě, řekli dnes novinářům na Dnech pozemních sil Bahno ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), náčelník generálního štábu Karel Řehka i jeho nástupce Miroslav Hlaváč. Zůna pak promluvil i o potenciální cestě prezidenta Petra Pavla na summit NATO.
Podle Zůny armáda přijme organizační i rozpočtová opatření, aby vyhověla všem žadatelům o vstup do armády. „Já už jsem od 1. července navýšili početní tabulky velitelství výcviku Vojenské akademie ve Vyškově. Na konci roku opět budou posíleny, tak aby tam byly zajištěny kapacity výcviku a těch odborných nástavbových kurzů, které ti vojáci potřebují, aby splnili kvalifikační požadavky na své funkce,“ řekl Zůna.
Podle Řehky se armádě nyní daří udržet nábory nových vojáků na 1200 až 1300 ročně. „Co se podařilo díky dlouhodobým opatřením, tak je to přibrzdit odchody, tak aby byly přirozené v tom tempu, jak to běží dlouhodobě každý rok,“ uvedl Řehka.
Podle zástupce náčelníka generální štábu Miroslava Hlaváče, který Řehku v létě ve vedení armády vystřídá, se pozitivní čísla v náboru vojáku začaly projevovat už loni, kdy armáda dosáhla téměř čistého přírůstku zhruba 970 lidí. Letos je to už zhruba 1400 vojáků, uvedl Hlaváč.
„Já samozřejmě po dobu výkonu své funkce se budu snažit, aby ta opatření se vždycky nějakým způsobem aktualizovala, abychom neustrnuli v tom, že teď se nám něco daří, ale aby se ten systém vyvíjel a realizoval k těm podmínkám podmínkám, ve kterých se budeme pohybovat do budoucna,“ dodal Hlaváč.
Babiš měl námitky
Premiér Andrej Babiš (ANO) před dvěma týdny po jednání se Zůnou řekl, že se mu nelíbí návrh armády na navyšování počtu vojáků. Stát by podle něj měl nabírat minimálně 2000 vojáků ročně. Zároveň chce znát důvody odchodu vojáků ze služby. „My musíme zkrátka dát takové podmínky, aby z armády naši vojáci neodcházeli,“ řekl Babiš.
V pondělí Zůna uvedl, že původně se pro novou koncepci výstavby armády do roku 2040 počítalo s cílem nabírat ročně 2600 profesionálních vojáků a 1000 do aktivních záloh. „Ale pan premiér uložil to číslo navýšit v té části profesionálů. Takže tam to zvedáme na cíl, který chtěl pan premiér. To znamená, abychom se pohybovali okolo 3000 profesionálů ročně,“ řekl ministr.
Spor o Pavlovu cestu
Zůna pak před novináři řekl, že s účastí prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO se zatím nepočítá. O definitivní podobě české delegace rozhodne vláda Česka.
„Rozhoduje vláda a vláda rozhodne ve sboru. Takže to rozhodnutí vlády vyjde z diskuse, především mezi premiérem a prezidentem České republiky. My zatím vycházíme z toho, že na summitu NATO by měl zastupovat Českou republiku premiér, ministr obrany a ministr zahraničních věcí. Je to vláda tedy, protože nese odpovědnost. Já už jsem se tak několikrát vyjádřil. A samozřejmě já budu zastávat postoj vlády,“ řekl dnes Zůna.
V pondělí 8. června přijde na jednání vlády prezident Petr Pavel. Prezident, který dosud na summity NATO jezdil, trvá na své účasti. Babiš už dříve řekl, že by Pavel neměl být součástí delegace. České výdaje na obranu by měl na summitu podle něho obhajovat kabinet.
Pavel, který se zúčastnil všech aliančních summitů od nástupu do funkce a v minulosti byl předsedou Vojenského výboru NATO, má připravenou kompetenční žalobu pro případ, že ho vláda do delegace nezařadí. Prezident minulou neděli uvedl, že věří, že na summit pojede on i premiér, každý by se mohl věnovat jiné části.
Dobře, ať Pávek raději jezdí na motorce. Ze 32 evropských zemí je na summitu jen 10 prezidentů, podle toho jaký styl vlády u nich funguje.