Video se připravuje ...
Zelenskyj ukázal během 4. výročí války na Ukrajině vládní bunkr v Kyjevě
Pohřeb s poctami: Na Ukrajině pochovali nacionalistu Melnyka, nechyběl ani Zelenskyj
Ukrajina dnes s poctami pochovala ostatky jednoho z vůdců Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Andrije Melnyka v rámci vytváření panteonu národních hrdinů během války s Ruskem. Tento projekt však opomíjí někdejší spolupráci Melnykovovy organizace s německými nacisty, poznamenala agentura AFP.
Obřadu v Národním památníku, vojenském hřbitově u Kyjeva, kde jsou pochováni hlavně vojáci padlí v nynější válce s Ruskem, se zúčastnil i prezident Volodymyr Zelenskyj, který je židovského původu. Melnyka označil za velkou postavu ukrajinských dějin.
Ceremonie se podle ukrajinských médií zúčastnila také premiérka Julija Svyrydenková, zástupci armády, veřejnosti a duchovenstva, jakož i třetí ukrajinský prezident Viktor Juščenko.
Bojoval proti Sovětům
Melnyk, který zemřel v roce 1964, vedl jednu část OUN, která se rozštěpila na radikálnější banderovce (OUN-B) vedené Stepanem Banderou a na umírněnější melnykovce (OUN-M).
OUN během druhé světové války bojovala proti Sovětům za nezávislost Ukrajiny, ale také spolupracovala s nacistickým Německem a podílela se na vyvražďování Židů. Členové OUN bojovali v rámci jednotek SS. Na svědomí mají masakry desítek tisíc polských civilistů na Volyni, která je nyní součástí západní Ukrajiny.
Ostatky Andrije Melnyka a jeho manželky byly minulý týden repatriovány a s plnými poctami přepraveny z Lucemburska. „Mnoho lidí skutečně bojovalo za to, aby se vrátili zpět ukrajinští hrdinové. Byli to lidé z různých politických prostředí, jejichž osud nebyl snadný, ale které spojovala víra v Ukrajinu, síla za ni bojovat a touha vidět ji nezávislou,“ citovala AFP Zelenského slova během ceremoniálu.
Andrije Melnyka v roce 1944 nacisté nakrátko uvěznili v koncentračním táboře Sachsenhausen, když se jeho snahy o nezávislost Ukrajiny střetly se záměry Adolfa Hitlera.
Rehabilitace osobností
Po válce byl Melnyk, který zemřel v exilu, na Ukrajině „téměř zapomenut“, uvedl historik Jaroslav Hrycak. Podle jeho názoru až ruská invaze v únoru 2022 „vše změnila, protože Ukrajina začala potřebovat protiruské symboly“.
Ruská anexe Krymu na jaře 2014 a následná válka otevřely cestu k popularizaci nacionalistických myšlenek na Ukrajině, míní francouzská socioložka Anna Colinová Lebedevová, která se zaměřuje na postsovětské společnosti.
„Vede to lidi, aby považovali nacionalistický boj za spravedlivý a automaticky zlehčovali temnou stránku tehdejšího hnutí. Skutečně to vede k jisté rehabilitaci,“ uvedla. Domnívá se však, že rehabilitace někdejších osobností neznamená, že současný ukrajinský stát schvaluje jejich ideologii.
Ukrajinské úřady se také snaží citlivě přistupovat k určitým vojenským jednotkám, které vzešly z nacionalistického prostředí a které se na bojišti vyznamenaly mimořádnými výkony, aby se nedotkly jejich vize Ukrajiny, kterou se snaží prosazovat.
Spolupráci nacionalistů s nacisty ukrajinské úřady v současnosti raději opomíjejí a zdůrazňují jejich boj za nezávislost země, píše AFP. Otázka je o to citlivější, že Rusko svou invazi ospravedlňuje právě snahou „denacifikovat“ Ukrajinu. Kyjev naopak invazi odsuzuje jako ruskou válku za vytvoření impéria.
Ohrožení vztahů s Polskem?
Na hřbitov s čerstvě vykopanými hroby zabitých obránců země přinesli vojáci za doprovodu vojenského orchestru rakve s ostatky Andrije Melnyka a jeho manželky Sofie Fedakové-Melnykové.
Zelenskyj oznámil, že budou následovat repatriace dalších „ukrajinských hrdinů“, včetně zakladatele OUN Jevhena Konovalece, kterého v roce 1938 v Rotterdamu sprovodil ze světa agent sovětské tajné policie. Kyjev podle médií tlačí na Německo kvůli ostatkům Stepana Bandery.
Glorifikace staronových „hrdinů“ hrozí zhoršením vztahů s Polskem, které patří k hlavním spojencům Kyjeva ve válce s Moskvou. Ani polská vláda, ani Evropská unie, do které chce Ukrajina vstoupit, veřejně nekomentovaly přenesení Melnykových ostatků do vlasti. „Toto je jen první krok,“ řekl Zelenskyj.
„Ukrajinský panteon národní slávy nemůže být dobudován, dokud naši velcí synové zůstanou v cizině,“ uvedl exprezident Juščenko. Vyzval vrátit do vlasti ostatky dalších tvůrců ukrajinské státnosti, od hejtmana Ivana Mazepy z éry cara Petra Velkého až po Stepana Banderu, „protože lid, který nectí své hrdiny, nemá budoucnost“.
Témata:
Související
