Náměstek Mrázové zmátl vlekaře i hoteliéry: Spor o dotace, Česko je za Rakouskem i Slovenskem
Konflikt na Blízkém východě proměnil celosvětový cestovní ruch. Stále atraktivnější se pro mnoho turistů začíná jevit střední Evropa, což je příležitostí pro Česko. Systematická podpora tohoto odvětví ale podle hlasů z oboru v Česku stále pokulhává. Filip Endal (Motoristé), náměstek ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO,) uvedl, že se pokusí vyjednat nové evropské peníze pro cestovní ruch, a to od roku 2028. Podnikatelé ovšem vzkazují – dotace nejsou to pravé ořechové.
O tom, jak je cestovní ruch pro Česko významný, pravidelně hovoří agentura CzechTourism, spadající pod ministerstvo pod místní rozvoj, která se stará o propagaci Česka jako turistické destinace na tuzemském i zahraničním trhu. Podle ní jde o klíčové odvětví české ekonomiky, jen v roce 2023 sektor tvořil 2,36 procenta hrubého domácího produktu Česka, v přepočtu 180 miliard korun.
Důležité přitom je, že cestovní ruch pomáhá rozvíjet pohraniční regiony, například Karlovarský kraj. A zároveň generuje významné příjmy, odhaduje se, že návštěvníci ročně v Česku utratí kolem 400 miliard korun.
Toto jsou přitom čísla pár let stará, jelikož rok 2023 je poslední, ze kterého takto ucelená existují. Dílčí čísla ukazují, že cestovní ruch v Česku dál roste, například v roce 2025 počet přenocování dosáhl téměř 60 milionů a počet příjezdů se přiblížil hranici 24 milionů. „Pozitivní trend se projevuje i ve struktuře návštěvnosti. Zahraniční turisté zůstávají déle a počet přenocování roste rychleji než samotné příjezdy. Jen meziročně přibylo téměř 1,9 milionu přenocování,“ uvedlo v únoru ministerstvo pro místní rozvoj.
„Podle mezinárodních vědeckých standardů tzv. multiplikačního efektu se každá koruna, kterou stát do podpory turismu vloží, 3,2x vrátí. Proto úzce spolupracujeme se zřizovatelem, kraji, městy i podnikatelskou sférou tak, abychom maximalizovali ekonomické přínosy a zároveň rozvíjeli cestovní ruch udržitelně s ohledem na potřeby místních komunit a regionů,“ nechal se slyšet ředitel CzechTourism František Reismüller.
Absence zákona
Z tohoto popisu by se mohlo zdát, že je vše zalité sluncem, dlouhodobě se ale od podnikatelů z oboru ozývá, že podpora cestovního ruchu v Česku ve srovnání se zahraničím pokulhává. Nemáme například zákon o cestovním ruchu, který by nastavoval určitý rámec pro toto podnikání, přitom sousední Slovensko jej má.
„Nám chybí nějaký rámec, nějaký systém, nastavení celé věci, abychom byli konkurenceschopní a to prostředí bylo konkurenceschopné. My jsme se dostali do fáze, že Česká republika je na úplném ocase všech zemí, které v cestovním ruchu podnikají,“ postěžoval si na veletrhu Holiday World Matěj Kratochvíl, spolumajitel Skiareálu Lipno; zmínil právě Slovensko, že i to je oproti nám dál.
Bolístka jménem RUD
Souvisí s tím, že obce a kraje často lokální podnikatele nejen v cestovním ruchu nepodporují. Nemají jednoduše důvod, což je podle podnikatele a ambasadora Druhé ekonomické transformace Jana Školníka dané současným rozpočtovým určením daní (RUD).
„Z ekonomického rozvoje mohou plynout benefity v podobě zaměstnanosti nebo vyšších útrat v území, ale obec samotná získá jen minimum dodatečných peněz – drtivá většina daní, které nový provoz vytvoří, skončí ve státní pokladně,“ popisuje Školník v komentáři pro Seznam Zprávy současný systém, který podle něj není vyhovující.
Rozdíl oproti Evropě je však masivní. Průměr v Evropské unii je 23 procent – tolik obecních příjmů plyne z ekonomické aktivity. V Polsku je to 31 procent, v Německu 33 procent. V Česku jsme pouze lehce nad 2 procenty.
Že současný systém nemotivuje obce k podpoře podnikatelského prostředí, upozorňovala v minulosti i agentura CzechInvest. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) měla ambici RUD změnit, nedošlo na to. Záměr úpravy obsahuje i hospodářská strategie současné vlády Andreje Babiše (ANO), o konkrétních návrzích ovšem zatím není slyšet. Kabinet pouze v dubnu zamítl návrh, se kterým přišel Pardubický kraj.
Náměstek: Rozpočet měl skryté nedostatky
Filip Endal (Motoristé), náměstek ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO), nicméně v diskuzi o podpoře cestovního ruchu v Česku nezmiňuje ani vznik nového zákona, ani úpravu daní – ač přiznává, že význam cestovního ruchu pro českou ekonomiku je velký a že je to jeden z nejlepších nástrojů, jak „nakopnout“ regiony.
„Opravdu máme regiony, které jsou problematické, byť mají třeba zajímavé památky (…) zasloužily by si tu podporu. Nemyslím si, že institucionálně se pro to dělá málo,“ míní Endal, který na veletrhu cestovního ruchu v pražských Letňanech ocenil práci agentury CzechTourism.
Podle něj je problémem, že dotační tituly do cestovního ruchu byly na evropské úrovni velmi omezené. „My se i Slovenskem budeme snažit o určitou iniciativu do strategického rámce 2028+, to znamená nového finančního období, turistický ruch alespoň v nějaké podobě dostat, aby se stal jednou z priorit těch finančních nástrojů, které se připravují,“ nastínil své plány náměstek Mrázové.
Letos ani příští rok nic slibovat nechce – přesto, že kvůli krizi na Blízkém východě si cestovatelé Česka jako destinace všímají o to víc. „Jsme v režimu úspor, kde ty skryté nedostatky rozpočtu se šplhají do astronomických výší,“ zkritizoval údajný stav veřejných financí po Fialově vládě. Podle něj v současnosti peníze prostě nejsou, naopak se musely přesouvat mezi resorty, aby se zvládly financovat nastavené programy.
Pro podporu obcí podle něj resort připravuje kompetenční centra, která by měla pomáhat nejen v oblasti bydlení, ale i v oblasti veřejných investic, kam cestovní ruch spadá. Podle něj jde o to využít peníze efektivně. „Neradi bychom se dostali zpátky do toho cyklu, že budeme stavět rozhledny v údolích,“ podotkl Endal, který je profesně architektem.
Podnikatelé: Dotace? Spíš ne…
Nápad na další dotace ale kritizuje Kratochvíl. „My se vždycky u téhle debaty stočíme k institucionální podpoře, pod tím si představíme dotace a začneme řešit nějaké programy,“ podotkl s tím, že jemu osobně vadí, že nemá stejné podnikatelské podmínky jako kolegové například z Rakouska, kterým na Lipně musí konkurovat. Vychází to podle něj právě z absence nějakého rámce.
„Cestovní ruch umí financovat sám sebe, chybí tam ta podpora. Já si myslím, že celá řada podnikatelů, a to mluvím minimálně za horská střediska, my nevoláme po dotacích od státu. Dotace jsou obecně špatně,“ popsal nejen svůj postoj.
Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek ČR, byl překvapen, že Endal mluví o nových programech, upozornil na to, že v Česku fungují relativně nové programy podpory, vznikly přitom poprvé pro rok 2025. Jeden zaměřený na infrastrukturu a jeden na podporu tzv. organizací destinačního managementu (DMO).
Z druhého zmiňovaného programu dostalo peníze zhruba 55 subjektů. „Celkový objem rozdělovaných peněz je ale velmi nízký,“ popsal Blesk Zprávám Knot a zmínil částku 90 milionů, u které ještě v březnu nebylo jisté, zda se letos bude opakovat. „To je samozřejmě nedostatečné a bylo by to potřeba změnit a alokace navýšit. Konkurenceschopnost ČR se takto totiž dále zhoršuje,“ říká Knot a přidává srovnání: „Seefeld Tourismusorganisation v Rakousku funguje s rozpočtem 240 milionů korun ročně - tedy jedno alpské údolí má 3x větší rozpočet, než je podpora českého státu do všech DMO,“ pozastavil se.
Podle Svazu léčebných lázní ČR je jasné, že existují projekty, které by si dotační podporu zasloužily, a to i v lázeňství. „Skutečnou podporu ze strany státu bychom ale viděli spíš v řadě systémových kroků. Například po vzoru sousedního Rakouska, které do cestovního ruchu vrací vybrané místní poplatky a stejnou výši k rozvoji infrastruktury cestovního ruchu přidává,“ naráží na Rakousko i Eduard Bláha, prezident svazu. Zmínil také potřebu snižování byrokracie.
Rovněž ředitel Asociace hotelů a restaurací (AHR) Václav Stárek míní, že financování cestovního ruchu v Česku je dlouhodobě ze strany politiků v Česku podceňováno. Ani on ale nevidí dotace jako spásu. „Primárně nejde o to získat dotace, ale spíše o dostatečné financování marketingové podpory České republiky jako turistické destinace,“ je přesvědčen.
Podle něj by případné dotace bylo prospěšné věnovat na rozšiřování infrastruktury pro turisty. „Už jen značení turistických cest je příkladem nesystémového přístupu, kdy není předem jasné, zda na údržbu a značení budou vyčleněny potřebné finanční prostředky,“ uvedl Stárek pro Blesk Zprávy. Na infrastrukturu byl zaměřený první program, který zmiňoval Knot.
Za provozovatele ubytovacích zařízení říká, že by ocenil zejména zvýhodněné nebo garantované úvěry pro podporu dalších investic. Případně dotace na podporu snižování energetické náročnosti provozu budov.
Ono všechno okolo podvodnice Mrázové je tak nějak zmatené.😂