Video se připravuje ...
Jak fungují probiotika?
Chystáte se na dovolenou? Bacha na kletbu! Postihuje až 60 % turistů
Stačí pár kostek ledu, omytý salát nebo neznámé jídlo z hotelového bufetu a vysněná dovolená se může změnit v několik dní nepříjemných potíží. Cestovatelský průjem neboli „Faraonova kletba“ postihne podle odborníků až polovinu lidí mířících do rizikovějších destinací. Pomohou probiotika, nebo ne?
Plánujete exotickou dovolenou a přemýšlíte, co přibalit do lékárničky? Jedna z nejčastějších zdravotních komplikací na cestách zůstává stále stejná, a to cestovatelský průjem. Podle odborníků se s různou formou trávicích obtíží setká 40 až 60 procent cestovatelů, zejména v méně ekonomicky rozvinutých zemích.
Potíže se obvykle projeví během několika dnů po příjezdu. Typické jsou častější a vodnaté stolice, bolesti břicha, nevolnost, nadýmání nebo zvracení. Přidat se může i zvýšená teplota. Úplně spolehlivý způsob jak se problému vyhnout podle odborníků neexistuje. Riziko lze snížit hlavně opatrností při výběru jídla a pití.
Zázračná ochrana neexistuje
Mnoho lidí před cestou automaticky sáhne po probiotikách. Podle odborníků ale nejde o zázračnou ochranu. Data zatím neukazují, že by preventivní užívání probiotik dokázalo cestovatelskému průjmu spolehlivě zabránit. Mohou ale snížit pravděpodobnost potíží nebo zmírnit jejich průběh.
Rozdíl může být i ve složení. Častěji se doporučují přípravky s více bakteriálními kmeny než varianty obsahující jen jeden typ bakterií.
Odborníci upozorňují i na další často přehlíženou věc. Samotné bakterie potřebují vhodné prostředí. Proto se mluví také o prebiotikách, tedy látkách, které střevní mikroflóře slouží jako potrava. Přirozeně je člověk přijímá například ve vláknině. Pokud přípravek obsahuje zároveň probiotické kultury i prebiotickou složku, označuje se jako synbiotikum.
Co dělat, když už potíže začnou
Podle doporučení České gastroenterologické společnosti není při běžném průběhu důvod k panice. Základem léčby zůstává hlavně dostatek tekutin a doplnění minerálů.
Pomoci mohou rehydratační roztoky z lékárny, lehká strava nebo některé volně prodejné přípravky. Odborníci upozorňují, že například střevní dezinfekce nejsou automaticky první volbou a u některých typů průjmů nemusí vůbec fungovat. Pozor je potřeba dát hlavně na léky zpomalující činnost střev. Ty se nedoporučují při vysokých horečkách nebo krvavém průjmu.
Odbornou pomoc by lidé měli vyhledat ve chvíli, kdy obtíže trvají déle než deset dní, objeví se horečka nad 38,5 stupně, známky dehydratace, výrazné bolesti břicha nebo krev ve stolici.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.