Vládní dohady kvůli novému náčelníkovi: „Zůna hlasoval proti,“ přiznal Babiš. Pavel výběr ocenil
Novým náčelníkem generálního štábu armády by se měl po Karlu Řejkovi stát Miroslav Hlaváč, jeho dosavadní první zástupce. Dnes to schválila vláda, řekl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Kandidáty na nového šéfa armády navrhl vládě ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Zůna dnes podle Babiše jako jediný ministr hlasoval proti navržení Hlaváče do funkce. Návrh vlády musí ještě projednat sněmovní výbor pro obranu. Náčelníka generálního štábu poté jmenuje prezident.
Novým náčelníkem generálního štábu by se měl stát první zástupce Karla Řehky Miroslav Hlaváč, oznámil dnes na tiskovce po jednání vlády premiér Andrej Babiš. Ministr obrany Jaromír Zůna chtěl ale někoho jiného, přiznal předseda vlády.
„Má obrovské zkušenosti a myslím si, že je to ideální kandidát. V rámci kariérního řádu, když je (Hlaváč) prvním náměstkem stávajícího náčelníka generálního štábu, je to pro mě přirozená volba,“ řekl Babiš. Nyní podle něj záleží, zda se s návrhem ztotožní prezident. O volbě Hlaváče už Babiš s prezidentem Petrem Pavlem hovořil, dodal.
„Prezident republiky se seznámil s návrhem vlády na jmenování náčelníka generálního štábu. Generálporučíka Miroslava Hlaváče považuje vzhledem k jeho působení v pozici zástupce náčelníka generálního štábu, k jeho velícím a vojenským zkušenostem, vzdělání a schopnostem za dobrého kandidáta. Prezident je připraven jmenovat ho do funkce náčelníka generálního štábu,“ uvedla na Facebooku Kancelář prezidenta republiky.
Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.
Byl v Afghánistánu i Kosovu
Na pozici prvního zástupce náčelníka generálního štábu působí generálporučík Hlaváč od srpna 2023. V armádě slouží od 80. let a v kariéře zastával řadu velitelských i štábních funkcí, především u dělostřelectva a pozemních sil.
Hlaváč absolvoval studijní a velitelské kurzy v Česku, Spojených státech, Británii i Nizozemsku. Zkušenosti má také z několika zahraničních operací v Bosně a Hercegovině, Kosovu či Afghánistánu, kde v roce 2011 velel českému provinčnímu rekonstrukčnímu týmu v provincii Lógar. Do hodnosti brigádního generála byl jmenován v roce 2018, o dva roky později získal hodnost generálporučíka.
Zůna seznámil s možnými kandidáty na nového šéfa armády prezidenta v dubnu. Pavel začátkem května poté novinářům řekl, že pokud splní dotyčný kritéria, nemá důvod ho neakceptovat. Tehdy také uvedl, že každý z navrhovaných kandidátů splňoval kritéria.
Kdo byl dál mezi adepty?
Podle dřívějších informací Seznam Zpráv byli kromě Hlaváče mezi kandidáty velitel Velitelství pro operace Václav Vlček nebo velitel vzdušných sil Petr Čepelka. Dalším byl podle serveru brigádní generál a velitel teritoriálních sil Petr Svoboda.
„Zůna předložil nějaké kandidáty, my jsme o tom diskutovali a je pravda, že na to měl jiný názor. Ministr Zůna hlasoval proti, ostatní členové vlády hlasovali pro,“ řekl Babiš.
Flek je pro Hlaváče
Předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) ve vyjádření, které má ČTK k dispozici, uvedl, že navržení Hlaváče je silným signálem kontinuity, odbornosti a jasného směru pro další rozvoj Armády České republiky. „Jako zástupce současného náčelníka generálního štábu je s chodem armády úzce obeznámen a může navázat na dlouhodobě rozpracované priority bez nutnosti zásadních systémových změn,“ dodal.
Podle Fleka bude pro další fungování armády zásadní nastavení dobré komunikace mezi náčelníkem generálního štábu a ministerstvem obrany, stejně jako pokračování dosavadní kvalitní spolupráce s výborem pro obranu.
Má ještě schovanou rudou knížku.