Odbornice na výzkum spánku v Blesku: České děti drží smutný rekord!
Poprvé v historii je průměrná délka spánku u českých dětí kratší než 8 hodin. Data mezinárodní studie ukazují, že děti spí rekordně málo. Čím je to způsobeno? Nejen o tom mluvila v Epicentru vedoucí Centra výzkumu spánku a chronobiologie z Národního ústavu duševního zdraví Jana Kopřivová.
Norma délky spánku je podle Jany Kopřivové pro dospěláky 7 až 9 hodin, ideální čas, kdy bychom měli spát, se pak podle ní s věkem mění. A Česko si v tomto ohledu připsalo jeden negativní rekord. Děti a dospívající podle dat mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) ve všední dny spí v průměru 7 hodin a 57 minut. Poprvé v historii tak délka dětského spánku klesla pod 8 hodin.
„Jedním z důležitých faktorů, proč se zkracuje délka spánku nejenom dětí, ale i nás dospělých, je to, že máme k dispozici umělé světlo,“ vysvětlila Jana Kopřivová z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Mluvila o studii, která jasně dokládá, že lidé bez přístupu k elektrické energii chodí spát dříve a spí déle.
„Vlastně žárovku tady máme asi 150 let, nicméně v posledních, možná třech desetiletích se více rozšiřují technologie, takzvané bílé LEDky, a ty mají vysoký peak modrého světla ve světelném spektru, “ vysvětlila vědkyně a dodala, že modré světlo narušuje uvolňování melatoninu.
„Když si svítíme světlem, které obsahuje modrou složku ve spektru, tak vlastně se posouvá nástup melatoninu a organismus dostává falešný signál o tom, že je den,“ popsala v Epicentru. Navíc, bez ohledu na modré světlo, už samotné diskutované aktivity spíš tělo nabudí, než aby signalizovaly, že je čas jít spát. Odbornice mluvila o scrollování na sociálních sítích nebo hraní počítačových her.
Puberťáci za ponocování nemohou
To je další důvod, proč děti vlastně spí kratší dobu, než by měly. „My se tady bavíme vlastně o dětech od 11 do 15 let, což už je doba, kdy začíná nebo probíhá puberta,“ řekla Kopřivová. „To je období, kdy se přirozeně u dětí posouvá biologický rytmus směrem do pozdějších hodin,“ dodala.
Podle Kopřivové jde o biologickou danost, které nelze zabránit, můžeme pouze zmírnit její dopady. Pokud ale tento přirozený posun zkombinujeme s používáním mobilů a umělým světlem, tak se situace ještě zhoršuje.
„Spousta dospívajících má tendenci chodit spát pozdě a později vstává. A není to jenom nějaký jejich výmysl nebo zlozvyk, je to skutečně biologicky dané,“ vysvětlila vědkyně.
„Takže, když řekneme adolescentovi, aby vstával v pět hodin ráno, budíme ho v době jeho subjektivní biologické noci, prostě v době, kdy fyziologicky není připraven na to, aby vstával a na to, aby podával výkon třeba ve škole,“ dodala Jana Kopřivová.
Otevírá se tak prostor pro debatu o tom, jestli by například škola neměla začínat později, než v 8 hodin ráno. Podle Jany Kopřivové by posun začátku školní docházky stál za úvahu u dětí na druhém stupni a na středních školách.
„Tady je nějaká biologická skutečnost, kterou společnost vůbec nerespektuje,“ řekla a dodala, že na toto téma už byly provedeny i různé experimenty. „Ukázaly, že délka spánku se při posunu začátku výuky prodloužila.“
Začátek školy později
„Třeba Americká akademie spánkové medicíny, což je významná instituce, doporučuje, aby začátek školy byl v 8:30, nebo později,“ řekla Jana Kopřivová z Národního ústavu duševního zdraví. S přibývajícím věkem se pak lidé vrací k modelu ranního ptáčete. Tedy, že chodíme dříve spát a dřív vstáváme. U dívek období vrcholí kolem 20. věku, u chlapců asi o rok později. „Ve stáří zase většina lidí je spíš ranní chronotyp,“ přiblížila Kopřivová.
Svou roli ale hraje kromě věku i genetika a vystavování se světlu. A tu už podle vědkyně ovlivnit můžeme. O čem se méně polde Kopřivové mluví, a co je neméně důležité, je expozice světlu ráno a během dne.
„Ranní světlo má potenciál synchronizovat biologické rytmy a dodává určitou pravidelnost nebo trošku může zmírnit to, že dospívající mají tendenci se posouvat stále více a více do noci,“ vysvětlila Jana Kopřivová.
„U většiny lidí je ta jejich vnitřní perioda malinko delší než 24 hodin, takže světlo zrána je důležité pro to, abychom se synchronizovali se světelným cyklem, střídáním světla a tmy,“ řekla v Epicentru.
Mobily do ložnice nepatří
Dalším faktorem, které klidné noci a kvalitnímu spánku rozhodně neprospívají, je konzumace nápojů s obsahem kofeinu. A nejde pouze o pití kávy těsně před odchodem do ložnice. „Ono to trvá vlastně několik hodin, třeba pět, sedm hodin, je to i individuálně různé, než se vlastně odbourá polovina té dávky kofeinu. Takže určitě odpoledne rozhodně není dobrý nápad pít takové nápoje,“ řekla.
A pokud jde o diskutované mobily, tak by by podle Kopřivové v ložnicích vůbec být neměly. A to platí jak pro děti, tak i dospělé. „Jak jsem říkala, nejde jenom o to modré světlo, které je problém, ale jsou to i ty aktivity, které jsou s těmi elektronickými zařízeními spojené, které jsou samy o sobě nabuzující,“ vysvětlila vědkyně.
A když jdou konečně spát, tak si nepřizpůsobiví sousedi pořádají mejdany.