Šéf Impulsu Hrabák o Českém rozhlasu: Slova o křivení trhu i přebujelosti! Chce rádio pro včelaře
Pustíte si Český rozhlas a tam někdo 20 minut rozebírá faul v anglické fotbalové lize. Takový zážitek měl končící generální ředitel rádia Impuls Jiří Hrabák cestou na rozhovor do Epicentra Blesku. Co si i jako šéf Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) myslí o veřejnoprávním rozhlase? A proč chce rádio pro včelaře. I to prozradil v Epicentru.
Podle nedávného prohlášení APSV„…nezajišťuje forma výběru peněz, zajišťují ji jasná pravidla, transparentní hospodaření, předvídatelné financování a kontrolní mechanismy, které chrání veřejnoprávní média před politickým i tržním tlakem.“ Hrabák tvrdí, že toto za asociaci bylo třeba říci i kvůli emocím, které se kvůli chystané změně financování veřejnoprávním médií vzdouvají ve veřejném prostoru.
„Je tady osmnáct zemí, kde je veřejnoprávní rádio nebo veřejnoprávní televize financována podobným způsobem (ze státního rozpočtu – pozn. red.),“ krčí rameny v Epicentru a dodává, že podstatnější je, jak jsou voleny kontrolní orgány jako Rada Českého rozhlasu, Rada České televize anebo Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Tam podle něho sedí bývalí členové stran anebo obecně političtí nominanti, kteří nejsou experty v oboru. Pouze až se změní toto, prý lze mluvit o politicky nezávislých médiích veřejné služby.
Chtěl bych Rádio pro včelaře
Podle Hrabáka je naopak potřeba nastolit novou diskusi o tom, co je veřejnoprávnost a jak rozsáhlá má veřejnoprávní služba být – uvítal by také, aby se počet stanic, které má ČRo provozovat, opět definoval zákonem. „Já si dovedu představit, že kdyby veřejnoprávní rádio nedostávalo 2,7 miliardy korun, nebo kolik to je, ale 3,5 miliardy, určitě by našli spoustu programů, které by ještě mohli vytvořit, a určitě by se ještě pořád vešli do škatulky veřejnoprávnosti. Třeba mně by se líbilo, kdyby tady bylo Rádio pro včelaře,“ podotýká ironicky a osvětluje tím konflikt mezi soukromými provozovateli rádií a Českým rozhlasem. I v citovaném prohlášení totiž vytýkají, že Český rozhlas má dvojnásobně vyšší příjmy, které takřka celé tvoří koncesionářské poplatky, než celý trh soukromých rádií.
20 minut o 1 faulu v Anglii...
A natvrdo dodává, že zrovna jde-li o Český rozhlas, který má 25 stanic, je ta služba předimenzovaná. „Dneska jsem (na Radiožurnálu Sport – pozn. red.) někdy mezi devátou a desátou slyšel asi dvacet minut rozebírání zápasů v anglické Premier League. Ti dva moderátoři mezi sebou řešili nějaký faul. A řekl jsem si: no ti už se snad zbláznili. A ještě to řeší v rádiu, ne v televizi, kde to mohou ukázat. Kolik to stojí peněz? A je veřejnoprávní služba to, že rozebírám anglickou Premier League?“ zamyslel se Hrabák ve studiu.
Lidé k nim přecházejí za lepší peníze
Dodal také, že rozpočtově výsadní postavení Českého rozhlasu může křivit trh. Sám to vidí v personální oblasti. „Velmi často se nám stává, a stejně tak i u naší soukromé konkurence, že lidé ze soukromého rádia přecházejí do veřejnoprávního rádia. A v devadesáti procentech případů tam přecházejí za výrazně lepších mzdových podmínek,“ tvrdí Hrabák. Nejde prý jen o zaměstnance, ale i moderátory na externí smlouvy – častý přivýdělek známých osobností. „Vy jako soukromník můžete nabídnout tisícovku za hodinu, a to když budete hodně utrácet. Tam (na ČRo – pozn. red.) dostane třeba dva nebo tři tisíce na hodinu, protože je to známý herec. Ale kdybych byl na druhé straně, také bych se je snažil přitáhnout. Jen si nemyslím, že na tom trhu hrajeme se stejnými zbraněmi,“ útočí nepřímo na šéfa Českého rozhlasu Reného Zavorala. I obecně tvrdí, že by měla být pro veřejnoprávní média nastavena pravidla, která by je nutila k větší ekonomičnosti – k tomu může přispět legislativní úprava ze Senátu, kterou v březnu podpořila v úvodním kole Sněmovna, a podle které bude hospodaření ČT a ČRo prověřovat Nejvyšší kontrolní úřad.
Proč by měli chtít míň peněz?
Roli Zavorala, stejně jako šéfa ČT Hynka Chudárka, kteří kritizují politiky a mluví o konci nezávislosti svých institucí, Hrabák chápe. Chovají se podle něho jako schopní manažeři a lobbisté. „Já si nedovedu představit, že by někdo, kdo vytváří nějakou službu, sám od sebe říkal: uberte mi peníze a já budu dělat méně služeb. Proč by to dělal?,“ tvrdí. Odmítá ale, že by vzhledem ke kritice financování veřejnoprávních médií byl automaticky příznivě naladěn vůči vládě Andreje Babiše (ANO) a jejímu návrhu zákona o mediální službě, který má zajistit převedení veřejnoprávních médií pod státní rozpočet – ten mediální odborníci považují za nekonkrétní paskvil.
Zpochybňuje však, že by představitelům vlády šlo o jakési omezení svobody médií. Prý nelžou, když říkají, že pouze chtějí doručit to, co slíbili voličům. „Protože na tom pak mohou dobře sbírat kladné body. Jestli jim jde skutečně i o stanovení jiné definice veřejnoprávnosti, přesnější definice veřejnoprávnosti a rozsahu, o tom jsem s nimi neměl možnost diskutovat,“ uvádí. Dodává, že jeho asociace už ministru kultury Otu Klempířovi (za AUTO) poslala dopis s nabídkou setkání. Zatím neobdrželi odpověď.
Končí jako generální ředitel
Právě v Epicentru Hrabák, který šéfoval Impulsu coby nejposlouchanějšímu soukromému rádiu od roku 1999, prozradil, že v roli generálního ředitele k 30. dubnu skončil. „Byla to nějaká dohoda, kterou jsem ale inicioval já. Aby to neznělo nafoukaně: zůstávám dál, pracuji pro společnost, jsem jednatelem společnosti, mám některé věci exekutivně na starosti, ale většinu exekutivy jsem od sebe odsunul,“ řekl a jako důvod uvedl jedním slovem stáří. Vyloučil ale vyšší kariérní ambice, stejně jako touhu někdy usednout třeba do jedné z mediálních rad.
Dusno a stávková pohotovost
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů připravuje pod vedením ministra kultury Oto Klempíř zásadní reformu médií veřejné služby, která má od roku 2027 zrušit televizní a rozhlasové poplatky a převést financování Česká televize a Český rozhlas přímo pod státní rozpočet. Návrh současně počítá s automatickou valorizací příspěvku a zachováním mediálních rad, vláda ale zároveň navrhuje snížení financování oproti současnému stavu přibližně o 1,4 miliardy korun ročně — asi o miliardu pro Českou televizi a o 400 milionů pro Český rozhlas.
Kritici reformy varují před oslabením ekonomické i faktické nezávislosti veřejnoprávních médií a před možným politickým tlakem skrze každoroční rozpočtové vyjednávání. Vedle hlavního zákona chce koalice ještě letos prosadit dílčí novelu, která má od placení koncesionářských poplatků osvobodit vybrané skupiny, zejména seniory nad 75 let, některé studenty či zařízení sociálních služeb. Návrh vyvolal sérii protestů a demonstrací v Praze i dalších městech; studenti i iniciativa Veřejnoprávně pořádali protestní akce na podporu zachování nezávislého financování médií veřejné služby. Odbory České televize a Českého rozhlasu zároveň společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost s tím, že reforma může vést k propouštění, omezení výroby a destabilizaci fungování obou institucí.
Jo má Hrabák pravdu. Jsou to nekontrolovatelné molochy.