U břehu v dovolenkovém ráji objevili dron plný výbušnin. Úřady spekulují o útoku na ruskou loď
Řecko se stále snaží vyšetřit, jak se do vod u jeho západního pobřeží dostal námořní dron s výbušninami, který minulý čtvrtek našel řecký rybář. Podle ministra obrany Nikose Dendiase připlul dron prakticky s jistotou z „cizího státu“. O jakou zemi jde, ministr neupřesnil, ale panuje podezření, že dron pocházel z Ukrajiny, napsal dnes zpravodajský server The Guardian. Řecké úřady prošetřují možnost, že dron měl sloužit k útoku na ruskou loď.
Předpokládá se, že bezpilotní stroj doplul k pobřeží Lefkady, oblíbeného letoviska v Jónském moři, když nad ním jeho operátoři ztratili kontrolu a zařízení se odchýlilo od kurzu. Obavy z jeho objevu se v sobotu prohloubily poté, co se v médiích objevily zprávy, že dron s dlouhým dosahem nesl odhadem sto kilogramů výbušnin; úředníci řeckého ministerstva obrany tuto informaci odmítli potvrdit, dodal The Guardian.
Do vyšetřování se zapojily specializované vojenské týmy, které podle řeckých médií o víkendu na moři bezpečně odpálily výbušniny z dronu. Pak samotné zařízení přepravili na námořní základnu na řecké pevnině. Vojenské zdroje, na něž se odvolávají řecké sdělovací prostředky, uvedly, že odborníci zkoumají sériové číslo dronu i jeho vestavěný GPS systém, aby získali stopy k jeho původu.
Vzhledem k tomu, že zařízení podle odborníků připomíná námořní dron Magura V3 ukrajinské výroby, objevila se i teorie, že zamýšleným cílem byla ruská přeprava ropy a plynu ve Středozemním moři, napsal The Guardian.
„Víme, o jaké zařízení jde, a víceméně víme, co obsahuje,“ řekl ministr Dendias, který se zároveň snažil rozptýlit obavy, že Řecko nemá dostatečné vojenské kapacity k obraně proti takovéto nové technologii. „Nemáme se za co stydět, vytváříme podmínky, aby naše vlast mohla vybavit své bojové námořnictvo nejmodernějšími drony a protidronovými systémy, které v současnosti existují,“ citoval ho The Guardian.
Cílil na ruskou loď?
Podle deníku To Vima řecké úřady nyní analyzují navigační a GPS systémy zabaveného dronu. Podle deníku prošetřují možnost, že dron měl posloužit k útoku na ruskou přepravní loď. Úřady prověřují domněnku, že zařízení vypustila ukrajinská loď, nebo že odstartovalo z libyjského pobřeží. Řecko také prověřuje případy z uplynulých měsíců, kdy ve Středozemním moři byly zasaženy tankery z takzvané ruské stínové flotily.
V nové éře válčení, kdy levné a smrtící drony stále více mění povahu bojů, ale tento incident vyvolal otázky ohledně námořní bezpečnosti v členském státě EU, který je obzvláště zranitelný, protože má nejdelší pobřeží v Evropě. Řecká politická opozice obvinila středopravicovou vládu v Aténách, že země je nedostatečně připravená čelit hrozbě, kterou takové zbraně představují.
Kyjev přiznal, že se zaměřuje na tankery, které jsou v rámci ruské stínové flotily využívány k obcházení protiruských sankcí. Tento měsíc ukrajinské drony zničily dvě lodě v Černém moři, čímž výrazně zintenzivnily svou kampaň namířenou proti ruskému energetickému sektoru.
Drony V3, které jsou vybavené satelitními komunikačními systémy, mohou nést nálože o hmotnosti až 300 kilogramů. Tato autonomní zařízení mohou plout až 60 hodin při maximální rychlosti asi 80 kilometrů v hodině. „Na jihu a východě naší země prakticky neexistují pro okupanta žádné bezpečné cesty,“ uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu. Ukrajinští vojáci jsou schopni zasáhnout ruskou vojenskou logistiku prakticky na celém okupovaném území, dodal. „Mezi lednem a květnem letošního roku se našim vojákům podařilo zasáhnout 15 ruských rafinerií. To je podstatné. Už existují ruské zákazy vývozu leteckého paliva a benzinu z jejich území a zvažují zákaz vývozu nafty. Pro zemi, kterou ještě nedávno nazývali benzínovou stanicí... je to velká ztráta,“ uvedl dále ukrajinský prezident, podle něhož bylo ke květnu vyřazeno z provozu „téměř 40 procent kapacit primární rafinace ropy v Rusku“. Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo litevskou chargé d'affaires a předalo jí protest proti tomu, co označilo za plán litevských úřadů na likvidaci pohřebiště sovětských vojáků ve městě Vievis. Oznámila to ruská diplomacie. Vilnius se k tomu nevyjádřil. Moskva obdobný protest vznesla i v dubnu, kdy se ohradila proti likvidaci pohřebiště vojáků Rudé armády ve městě Šiauliai. Litva v dubnu naopak protestovala proti demolici památníku připomínajícího oběti stalinského režimu v ruském Tomsku. „Po ruské demarši z 30. dubna týkající se podobných nemorálních činů Vilniusu ohledně pohřebiště v centru Šiauliai zlomyslná kampaň znesvěcování pozůstatků padlých vojáků v Litvě dále nabírá obrátky,“ uvedlo dnes ruské ministerstvo zahraničí. Tentokrát protestuje proti „plánům litevských úřadů zlikvidovat ve Vievisu pohřebiště sovětských vojáků a důstojníků, kteří padli v boji za osvobození Litvy od fašistů“. Slovensko by v rámci kompenzací za vojenskou techniku darovanou Ukrajině mělo dostat z Evropského mírového nástroje (EPF) jen desetinu z původně předpokládané částky 250 milionů eur (zhruba šest miliard korun). Novinářům to dnes řekl slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Podle něj vinu nese Evropská unie a podobný problém se týká i dalších zemí. Tyto kompenzace v minulosti obdrželo také Česko. „Tohle se nemůže líbit nikomu, kdo za nějakých pravidel vstoupil do toho programu a najednou zjistil, že je to jinak. To je něco, co považuji za mimořádně neseriózní ve vztahu k tomu, jakou bojeschopnost Slovenská republika ztratila,“ řekl Kaliňák. Odvolal se na neoficiální informace v uvedené záležitosti a dodal, že oficiální vyjádření Bratislava ještě neobdržela. Očekávaná nižší míra náhrady podle Kaliňáka souvisí s tím, že peníze byly použity na jiné účely nebo se země přihlásily o větší kompenzace a rozpočet programu nebyl navýšen.
pokud by Rusko Ukrajinu nenapadlo, nic z toho by se nedělo.