Ústavní právník o sporu Pavla s Babišem: Vláda je v silnější pozici. Co prezident nemůže?

Podle Gerlocha momentálně spíše není na místě uvažovat o podání kompetenční žaloby. „Především je třeba vidět, že je to věc jednání mezi prezidentem republiky a předsedou vlády, protože se jedná o ten režim článku 63 Ústavy ČR, kde rozhodnutí prezidenta republiky vyžaduje souhlas předsedy vlády,“ vysvětlil. 

Kompetenční žaloba počítá s tím, že by existoval spor mezi dvěma ústavními orgány ohledně toho, kdo má rozhodovat. „A tady celkem je právě jasné, že to rozhodnutí je společné, že prezident republiky nemůže tady rozhodnout samostatně, ale vyžaduje se právě kontrasignace, spolupodpis předsedy vlády. A tudíž podle mého názoru by Ústavní soud nemohl rozhodnout jinak, než je v ústavě,“ předpokládá expert.

Vláda má navrch?

Poukázal dále na to, že současná situace je v odlišném režimu nejenom ve srovnání s článkem 62 ústavy, kde prezident rozhoduje samostatně, byť třeba na návrh. „Tam je ta jeho pozice silnější než tady v tomto režimu. A na rozdíl od článku 64, kde má určitá práva, která nemůže nikdo omezit, třeba účastnit se jednání vlády, účastnit se jednání komor Parlamentu a podobně. Ale právě ta pravomoc zastupovat stát navenek je v jiném režimu,“ sdělil Blesku.

Pavel vs. Babiš: Co zbývá prezidentovi za možnosti. Žaloba, cesta natruc, nebo nečekaná shoda?

V tomto konkrétním případě má tedy dle Gerlochova vysvětlení vláda „převahu“ nad hlavou státu. „Je možná ještě důležité si uvědomit, že protože prezident není z výkonu své funkce ústavně odpovědný a odpovědná je vláda Poslanecké sněmovně, tak v tomto režimu toho článku 63 je vlastně ta vláda silnější než prezident,“ doplnil.

Zatím nelze zcela předjímat, co by se stalo, pokud by přece Ústavní soud rozhodl, že prezidentovy pravomoci byly omezeny. „Záleží přesně, co se vlastně bude požadovat v tom návrhu kompetenčního sporu, co se tam uvede ze strany prezidenta republiky, respektive prezidentské kanceláře, která mu to připraví.“

V článku 63 se vychází z toho, že prezident republiky zastupuje stát navenek, zejména ve vztahu k jiným hlavám státu, což plyne i z mezinárodního práva. „Podle mezinárodního práva to také může předseda vlády a ministr zahraničních věcí. A pak je rozhodující ta naše ústavní úprava. A u nás se vychází z toho, že pokud jde o ty jednání na té úrovni vládní, což v podstatě probíhá, pokud jde o mezinárodní organizace, kde za to zodpovídá ministerstvo zahraničních věcí, tak tam vlastně prezident republiky musí jednat v souladu s vládou." 

Ústava mluví jednoznačně

V případě, že se prezident vydá na jednání, kde se budou činit nějaká rozhodnutí, tak by měl mít dle experta pravděpodobně stejně stanoveno, co konkrétně bude prezentovat. „Protože tam jde o výkon pravomoci, což on právě sám uznává, že to je pravomoc. Není to jenom nějaké setkání, kde si vyměníme prostě nějaké informace. A tudíž by musel podle mého názoru stále to konzultovat potom s předsedou vlády, popřípadě ministrem zahraničních věcí, ministrem obrany,“ doplnil.

Klaus varoval Pavla: Žaloba je chyba. Nesouhlas vlády a prezidenta je fatální

Ústavní soud navíc dle Gerlochových slov nemůže řešit jednu konkrétní situaci. „To by mě teda dost překvapilo. Ten to musí řešit v nějaké trošku obecnější rovině, o které hovoříme. To znamená, jaký je ten režim, zda to je pravomoc samostatná, zda je v kontrasignaci, nebo zda je to jeho právo, které nelze nijak omezit. A to vlastně nastavuje už ústava celkem dost jednoznačně.“

Prezident v tomto režimu prý nenese odpovědnost za daná rozhodnutí. Politicky je tedy tvůrcem linie zahraniční, ale samozřejmě i vnitřní politiky vláda. „Pokud by Ústavní soud rozhodl tak, že prezident může rozhodovat zcela samostatně, tak by to jednak bylo v rozporu s ústavou, ale hlavně by nás posunul v podstatě do minimálně poloprezidentského až prezidentského režimu,“ zakončil expert.