Dvojice by přitom letos v červenci slavila deváté výročí svatby. Celou situaci se prý oba snažili držet v soukromí, aby se informace nedostaly na veřejnost. Krejčíř se nejprve k rozpadu manželství veřejně nevyjadřoval, nakonec však zvěsti potvrdil: „Rozvod můžu potvrdit. Nešlo o nic dramatického, naše cesty se rozešly ve velmi korektním duchu," uvedl pro web ŽivotvČesku.cz.
Návrat před kamery
V posledních letech se Tomáš Krejčíř stáhl hlavně k podnikání a farmaření. Nedávno se ale znovu objevil před kamerou v seriálu Kamarádi. Jak sám přiznal, návrat k herectví ho lákal už delší dobu. „Spíš jsem po tom v hloubi duše toužil. Cítil jsem v sobě určité pnutí a chuť vrátit se mezi lidi. Už mi začali chybět,“ svěřil se nedávno Blesku. K nabídce se dostal náhodou, když ho na pohřbu ve strašnickém krematoriu zahlédla scenáristka seriálu Tereza Šefrnová (46). „Bylo to pro mě velmi osvěžující. Sám nejsem ten typ, který by obvolával produkce a doprošoval se práce. Ale když mi někdo zavolá s rozumnou nabídkou, dlouho mě přemlouvat nemusí,“ přiznal herec.
Oporou jsou děti
V jednom z posledních rozhovorů pro Blesk herec mluvil i o tom, kam utíká ve chvílích, kdy si potřebuje vyčistit hlavu. Při odpovědi viditelně zvážněl a bylo znát, že se mu o tématu nemluví úplně lehce. Zmínil hlavně své děti a nejbližší přátele. „Moje děti, blízcí přátelé, ti jsou to nejcennější, co v životě mám,“ uvedl. O manželce už ale během rozhovoru nepadlo ani slovo.
Nevydařené manželství
Tomáš Krejčíř už má za sebou jedno nevydařené manželství. S bývalou manželkou Gábinou má tři děti – dceru Doru (27) a syny Adama (24) a Davida (20).
Herec a farmář Tomáš Krejčíř (54), nová posila seriálu Kamarádi: O životě v sektě! Proč z ní odešel? Petr Macek
Nepatřil jsem nikam!
Krejčíř otevřeně mluvil také o svém působení v mormonské církvi, do které vstoupil už v 18 letech. Dnes přiznává, že víra výrazně ovlivnila nejen jeho osobní život, ale i celou kariéru. Kvůli svému přesvědčení odmítal některé role, reklamy i zahraniční nabídky. „Nemůžete být hluboce věřící a zároveň bez vnitřního konfliktu fungovat v showbyznysu,“ přiznal. S odstupem času dnes říká, že tehdy vlastně nezapadal nikam.
„Odmítl jsem i zajímavé zahraniční nabídky, protože jsem se bál morálního odsouzení ze strany lidí v církvi. Ti mě stejně vnímali jako enfant terrible (v doslovném překladu hrozné dítě – pozn. red.), protože jsem byl herec. A lidé v showbyznysu si zase mysleli, že jsem cáklý. Nepatřil jsem nikam. I proto jsem si vybral cestu solitéra a začal moderovat.“ Zlom ale přišel ve chvíli, kdy měl organizovat české znění speciálního filmu pro církevní obřady.
Vedení církve tehdy rozhodlo, že jako herec není pro tuto práci dostatečně vhodný. „To byla poslední kapka. Musel jsem se rozhodnout – buď budu žít podle svého svědomí, nebo se budu do smrti přetvařovat,“ přiznal. Odejít po 20 letech podle něj nebylo vůbec jednoduché, protože v komunitě měl prakticky všechny své sociální vazby.
