Nejvyšší soud rozhodl, že je to téma pro německou justici, a Ústavní soud následnou stížnost odmítl – ne ale tak kategoricky. Podanou žalobou se pozůstalí domáhají tzv. posmrtné ochrany jména a podoby Šafránkové a také náhrady nemajetkové újmy.
Porušení osobnostních práv vidí v tom, že výstava na zámku na přelomu let 2023 a 2024 zahrnovala bez souhlasu hereččina syna Josefa Abrháma ml. (49) fotografie a jiné exponáty z profesního a soukromého života Šafránkové mimo film Tři oříšky pro Popelku. Zámek také prodával propagační předměty s jejím vyobrazením.
Správa saských státních zámků vznesla námitku, podle které nejsou české soudy k rozhodování příslušné. Obvodní soud pro Prahu 1 i Městský soud v Praze námitku zamítly jako nedůvodnou s vysvětlením, že pozůstalí po Šafránkové mají centrum svých zájmů v Česku, proto mohou rozhodovat české soudy.
Nejvyšší soud ale rozhodnutí změnil a přišel se závazným právním názorem, že tvrzené protiprávní jednání i případná újma jsou ohraničeny územím Německa.
