Z lékaře pacientem
Ačkoliv radí s hubnutím druhým, i on sám se ocitl v bodě, kdy mu váha přerostla přes hlavu. Přestal sportovat, hodně jedl a jeho hmotnost se vyšplhala až na 111 kilogramů. Běhání, na které byl dříve zvyklý, už kvůli bolesti kloubů a těžkopádnosti fyzicky zkrátka nezvládal. Proto se rozhodl moderní medicínu vyzkoušet na vlastní kůži.
„A aby to nezapadlo: ano, čtete dobře, sám už druhým rokem užívám léky na hubnutí. Dosáhl jsem s nimi výborných výsledků a jsem s nimi moc spokojený. Osvobodily mě od jídla i od obezity, které se mi tak jako mým pacientům předtím nedařilo zbavit,“ svěřuje se ve své nové knize doktor Machytka. Dnes na základě těchto osobních zkušeností doporučuje farmakoterapii jako plnohodnotnou variantu léčby i svým pacientům.
Jak to celé funguje?
Inspirací byla ještěrka…
Moderní léky na hubnutí nejsou podle Machytky jen o tom, že by hrubou silou potlačily pocit hladu. Dodávají spíše klid, který hlad utiší. Fungují na principu hormonů zvaných inkretiny (především GLP-1 a GIP), které přirozeně vznikají ve střevě po jídle a posílají mozku signál: „Už dost, jsi sytý.“ Zároveň pomáhají slinivce vyrábět inzulin a chrání srdce i cévy.
„Tyto léky se nejdřív používaly u pacientů s cukrovkou 2. typu. Lékaři si ale všimli, že lidé na této léčbě výrazně hubnou – a to i ti, kteří cukrovku vůbec neměli. Z původního ‚vedlejšího účinku‘ se brzy stala hlavní výhoda a otevřela se nová kapitola léčby obezity,“ popisuje v knize Evžen Machytka.
Nejprve přišel liraglutid, pak semaglutid a nakonec tirzepatid – nová generace, která napodobuje nejen GLP-1, ale i GIP, tedy dva hormony najednou. Díky tomu bývá přípravek účinnější a často i lépe snášený.
Zní to neuvěřitelně, ale inspiraci poskytla vědě slina jedovaté ještěrky korovce z Arizony. Z jejího peptidu se zrodil první lék, ze kterého se postupně vyvinuly dnešní moderní látky.
Konec neustálého myšlení na jídlo
Léky působí v mozku a ovlivňují centra hladu a chuti. Mozek se přestane přetlačovat s tělem a pacienti lékaři často říkají, že mají poprvé po letech v hlavě od jídla klid.
Bezbolestná aplikace
Ačkoliv existují i tablety, většina léků se podává ve formě tenké a krátké jehličky v injekčním peru jednou týdně v pohodlí domova. Aplikace je při správné technice téměř bezbolestná. Lidé si ji navíc brzy oblíbí více než každodenní polykání prášků, a to i díky tomu, že odpadá nepříjemná pachuť tablet.
Opravdu se hubne zadarmo?
Často se v diskusích objevuje názor, že léky jsou jen úlevou pro lidi s nezdravými návyky, kteří chtějí dál jíst „hambáče“ a přitom zázračně hubnout bez námahy. Obezitolog z Extrémních proměn ale tuto mylnou představu vyvrací. Jedním z nejzajímavějších účinků léků je podle něj výrazná změna chutí a preferencí ve volbě jídla. Lidé, kteří dříve milovali tučné a sladké, zjišťují, že jim tyto potraviny už jednoduše nechutnají, a naprosto přirozeně si volí zdravější stravu.
Na co si musí dát pacienti velký pozor
Podvýživa a ztráta svalů: Jakmile lék začne fungovat, pacienti jsou nasyceni tak rychle, že mají tendenci jíst příliš málo. Pokud jídlo nerozloží do více porcí a nedodají tělu bílkoviny, budou unavení a začnou hubnout cennou svalovou hmotu.
Nutnost pohybu: Bez pohybu a silového tréninku to nepůjde. Svaly jsou v boji s obezitou nejlepším spojencem a jejich zachování je pro úspěšnou léčbu klíčové.
Riziko dehydratace: Spolu se sníženým pocitem hladu často mizí i pocit žízně. Machytka sám přiznává, že na začátku léčby občas za celý den skoro nic nevypil, proto dnes doporučuje nastavit si upozornění na pitný režim do mobilu.
Vedlejší účinky: V prvních týdnech se může objevit mírná nevolnost, nadýmání či zácpa. K jejich zmírnění pomáhá vyhnout se těžkým jídlům a pít mimo dobu jídla, přičemž potíže v drtivé většině případů brzy ustoupí.
Cena za štíhlost a léčba na celý život
Přestože léky mají prokazatelné výhody – navíc chrání cévy, snižují zátěž srdce i krevní tlak – mají i svá velká úskalí. Tím hlavním je v současnosti jejich dostupnost a finanční náročnost. Měsíční léčba injekcemi vyjde podle typu léku a dávky na tři až deset tisíc korun.
Lidé by také měli vědět, že obezita je chronická nemoc a léčba musí být dlouhodobá, nezřídka i celoživotní. Klinické studie jsou v tomto neúprosné: Až 80 % pacientů po vysazení léků na hubnutí opět přibere. Léky tedy rozhodně neslouží k rychlému „hubnutí do plavek“.
Podle Machytky by nicméně neměly být léky luxusem pouze pro ty nejbohatší a měly by být pojišťovnou alespoň částečně hrazeny těm, kteří je prokazatelně potřebují. „Nevím, proč by pacienti v nižších stupních obezity nebo s mírnou, ale dlouhodobě neshoditelnou nadváhou měli čekat, až budou morbidně obézní, než začnou léky užívat,“ dodává obezitolog s tím, že včasná léčba slibuje vždy ty nejlepší výsledky.
Nehubnout na vlastní pěst
Na závěr Evžen Machytka varuje před tím, aby se pacienti do léčby pouštěli na vlastní pěst bez odborného dohledu. Úspěch totiž nezávisí jen na samotném léku, ale na komplexní změně přístupu. „Tak jako léčebné zákroky, také farmakoterapie obezity dle mého názoru vyžaduje spolupráci s těmi správnými odborníky a neměla by být osamělou cestou, kdy nám jen někdo předepisuje lék. Věřím, že by i v tomto ohledu mělo v odborné komunitě dojít ke změně uvažování, v současnosti totiž může lék na hubnutí předepisovat jakýkoliv lékař, i takový, který vůbec nemusí zajistit potřebnou podporu pacienta,“ vysvětluje obezitolog.
Podle Machytky nejlepších výsledků dosahují lidé, kteří mají kolem sebe tým se správnou odborností – obezitologa, který hlídá zdraví a dávkování, nutričního terapeuta, který učí, jak správně jíst a chránit tělo před ztrátou svalstva, psychologa, který pomůže změnit vztah k jídlu, a třeba i trenéra, který ukáže, že pohyb může být radostí.
Lékařka o hubnoucích injekcích a apelu na celebrity:Tady by měl někdo vzít odvahu a jít s tím ven! Bára Holá
