Přehledně: Zdražování i rušení letů. Jak válka s Íránem komplikuje letní dovolené
I kdyby se USA a Írán dohodly na znovuotevření Hormuzského průlivu, osud letní sezony je již zpečetěn, shodují se odborníci. Kromě vyšších cen letenek a poplatků v důsledku konfliktu nyní letecké společnosti ohrožuje i potenciální nedostatek leteckého paliva. Cestující by se pak mohli potýkat s další nepříjemností, a to rušením letů. První vlnu už spustila letecká společnost Lufthansa.
Globální hrozba nedostatku leteckého paliva má za následek nárůst cen paliva pro dopravce. Ti pak omezují levné letenky a méně ziskové lety, což pravděpodobně povede ke zvýšení cen letenek zejména v letních měsících, informuje analýza CNN.
Podle ekonoma Ladislava Tylla z Fakulty podnikohospodářské VŠE mají sice velké aerolinky dopředu zasmluvněné palivo, dodavatel ho ale musí mít. Pokud by palivo nedodal nebo ho neměl, dá se očekávat nárůst ceny. „Nejvýraznější zdražení se tak může projevit na transoceánských letech, například v Asii jsou ceny vyšší než v Evropě. Další kompilace a výrazný podíl na zdražení mohou mít delší obletové trasy z důvodu války na Blízkém východě,“ vyjmenoval Tyll pro Českou televizi, co všechno může nepříjemně zasáhnout do letních cestovatelských plánů. Dodal také, že pokud společnosti využívají menší letiště, může se v budoucnu stát, že nemusí mít palivo.
Palivo představuje pro letecké společnosti druhou největší nákladovou položku, hned po mzdových nákladech. Jednoproudé dopravní letadlo spotřebuje zhruba 800 galonů leteckého paliva za hodinu. Širokotrupá letadla obvykle spotřebují ještě více.
Jako první na vysoké ceny leteckého paliva reagovala německá letecká skupina Lufthansa. V souvislosti s oznámeným ukončením činnosti dceřiných regionálních aerolinií CityLine zruší do října 20 000 letů na kratší vzdálenosti. Lufthansa si od tohoto kroku slibuje úsporu přibližně 40 000 tun leteckého paliva, jehož cena se od začátku americko-izraelské války proti Íránu zdvojnásobila.
Prvních 120 letů denně s platností do konce května Lufthansa zrušila už v pondělí. Cestující, jichž se změna týká, byli o zrušených letech informováni. Linky z Frankfurtu do Bydhoště a Rzeszowa v Polsku a do Stavangeru v Norsku jsou dočasně zrušeny. Škrty také podpoří dosažení stávajícího cíle, a to snížit o 4000 počet administrativních pozic v celé skupině Lufthansa do roku 2030.
Čtyři největší americké letecké společnosti – United, American, Delta a Southwest – loni utratily za palivo v průměru asi 100 milionů dolarů denně. Tyto náklady od začátku války dramaticky vzrostly. Společnost Delta minulý týden uvedla, že by letos mohla za palivo utratit další 2 miliardy dolarů, a to i přesto, že vlastní svoji rafinérii. Společnost United by letos mohla za palivo utratit dalších 11 miliard dolarů, pokud se situace nezmění, řekl v březnu zaměstnancům generální ředitel United Scott Kirby.
Ceny letenek na poslední chvíli do oblíbených prázdninových destinací, jako jsou lety z USA do Karibiku, vzrostly podle údajů Deutsche Bank o 74 % oproti začátku tohoto měsíce, zatímco ceny letenek na Havaj z pevniny vzrostly o 21 %.
Například společnost United omezila svůj původně plánovaný letový řád na příštích šest měsíců přibližně o 5 %. Letecké společnosti – a jejich cestující – se pravděpodobně nedočkají žádné úlevy až do hlubokého léta, pokud vůbec, protože obnovení normálních dodávek ropy a leteckého paliva potrvá měsíce. „Bude to trvat minimálně do července,“ řekl Matt Smith, hlavní americký analytik energetické poradenské firmy Kpler. „A i to může být v tuto chvíli optimistický odhad.“
Velké letecké společnosti již omezují své letové řády a soustředí se na ziskovější trasy. Menší počet dostupných míst znamená, že ta zbývající budou v důsledku toho pravděpodobně dražší. „Prostě nemá smysl provozovat lety, které přinášejí ztrátu a nedokážou pokrýt náklady na palivo,“ řekl koncem minulého měsíce Kirby ze společnosti United agentuře Bloomberg.
Americké letecké společnosti se nemusí obávat nedostatku paliva tolik jako zahraniční dopravci. Spojené státy jsou největším producentem ropy na světě a jedním z předních vývozců leteckého paliva.
Mezi další přední vývozce leteckého paliva však patří také Kuvajt a Bahrajn, jejichž produkty podle údajů společnosti Kpler uvízly kvůli uzavření Hormuzského průlivu. V loňském roce prošlo Hormuzským průlivem více než 20 % celosvětových dodávek leteckého paliva přepravovaného po moři, přičemž něco přes dvě třetiny směřovaly do Evropy.
I kdyby se průliv brzy trvale znovu otevřel, potrvá týdny, než se ropa a letecké palivo dostanou k zákazníkům v Evropě a Asii. Nemluvě o čase, který bude zapotřebí k obnovení produkce, která byla válkou zastavena.
Donald by už měl začít počítat, kolik bude muset světu zaplatit za úmyslné poškozování ekonomik, a ne drze požadovat zvyšování vyděračských poplatků do "mírového" spolku NATO.