Příměří s Íránem: Otázky o Hormuzském průlivu přetrvávají, v mořích dál čekají tisíce lodí
Po bombardování od Izraele a Spojených států Írán znemožnil většině plavidel proplutí Hormuzským průlivem, kudy se mj. přepravuje asi pětina světové ropy. I po ohlášení příměří stovky tankerů a nákladních lodí čekají, co bude, a s potenciálně rizikovou plavbou čekají.
I kdyby Írán přestal tlačit a ohrožovat mezinárodní lodní přepravu svými teritoriálními vodami či jejich sousedstvím, potrvá jistě týdny, než se logistika v Perském zálivu zase srovná. Podle oborového magazínu Lloyd’s List je v současné době v Zálivu uvízlých přes 800 lodí. Rejdaři příměří vítají a doufají v co nejrychlejší odplutí, zůstává však spousta nejasností.
Hormuzský průliv není úzký kanál, plavba velkých lodí je tu ovšem mezinárodními pravidly omezena do dvou pruhů. Každý směr je dvě námořní míle (3,7 km) široký a stejný rozměr má mezi nimi dělicí pás. Velkým tankerům regule předepisují rozestup 1,5 až 2 námořní míle.
Před napadením Íránu byl průměrný provoz průlivem kolem 130 lodí denně (dohromady oběma směry). Od zahájení izraelských a amerických útoků 28. února to spadlo na zlomek. Za celý březen proplulo průlivem 220 lodí, tedy v průměru sedm denně - z toho 111 ropných tankerů a 27 LPG tankerů. Dvě třetiny mířily ze Zálivu ven, uvedla služba Marine Traffic. Hlavně šlo o plavidla zemí, které s Íránem mají dobré vztahy. Některé lodě se o proplutí pokusily, ale zase to otočily.
Při dobré koordinaci může mít průliv oproti běžným časům kapacitu přinejmenším dvojnásobnou, teoreticky by tedy fronta 800 čekajících lodí proplula zhruba za týden, možná rychleji. Ale hodně teoreticky.
Ještě o něco víc plavidel čeká na druhé straně, až budou moci do Perského zálivu a nabrat svůj náklad, na který se čeká zejména v řadě asijských zemí. Na ty tak mohou čekat hned tři „úzká hrdla“ – dostat se do Zálivu, pak najít kapacitu v příslušném přístavu (jejichž rozpisy se také kvůli krizi rozsypaly) a pak se zařadit do „fronty“ ze Zálivu ven.
Hned nevyplují
„Zatímco jednotliví majitelé lodí mají velký zájem o přesun, představitelé odvětví zůstávají opatrnější a byla svolána řada schůzek s cílem vyjasnit, co přesně bude možné,“ píše Lloyd’s List. „Jeden majitel, který má nyní v Zálivu několik lodí, je zaneprázdněn přípravou plánů na přesun svých lodí, avšak nic se nestane, dokud nebude jasné, ‚jaké protokoly Írán nevyhnutelně zavede‘,“ řekl magazínu. Zřejmě tak nadále má moc nad námořní dopravou Írán a jeho revoluční gardy.
Rejdaři musejí brát v potaz různá rizika, včetně třeba námořních min, nemohou spoléhat ani na dokonalé dodržování příměří. To navíc má trvat jen dva týdny – a co bude potom?
„Vzhledem k nadále nejasné situaci a chybějícím spolehlivým bezpečnostním zárukám je potřeba předpokládat, že případné průjezdy budou velmi pečlivě zváženy,“ konstatovala mluvčí sdružení německých rejdařů (VDR) pro DPA.
„Lodní společnosti situaci sledují a tranzit neobnoví, dokud nebude skutečně zajištěna bezpečnost plavby. Sliby 'bezpečného průjezdu' nic nemění na skutečnosti, že je to stále náročná a patová situace, která je daleko od vyřešení,“ uvedl podle ČTK Knut Arild Hareide, generální ředitel Svazu norských rejdařů (NSA), který zastupuje přibližně 130 společností s 1500 plavidly.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.