Expert o Klempířově rušení poplatků: Návrh jak od AI a hrozící stávka!

  • ČT a ČRo mají příští rok místo poplatků dostat peníze ze státního rozpočtu, oznámil ministr Klempíř.
    17. 4. 2026
    05:00

    Vládní koalice chce zrušit televizní a rozhlasové poplatky a veřejnoprávní média nově financovat ze státního rozpočtu. Česká televize by přišla o miliardu, Rozhlas o 400 milionů korun. Opoziční poslanci návrh považují za ohrožení demokracie a chystají tvrdé obstrukce. Někteří dokonce balí spacáky a jsou odhodláni přespat ve Sněmovně. Jenže podle politologa Lukáše Jelínka to vládu nezastaví, obstrukce ji maximálně zbrzdí. A jak návrh zákona hodnotí mediální expert Jan Potůček? Podle něj jde o právní paskvil spíchnutý horkou jehlou, který reálně ohrožuje nezávislost obou médií.

  • 1.

    Mediální expert a šéfredaktor Mediar.cz Jan Potůček návrh zákona nečetl s nadšením. Říká rovnou, proč je nebezpečný a co by musela vláda udělat, aby nezávislost ČT a Rozhlasu skutečně ochránila.

    Co říkáte na návrh vládní koalice na zrušení koncesionářských poplatků a změny způsobu financování veřejnoprávních médií?

    Já bych asi souhlasil s ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem, který včera návrh označil za právní paskvil. Chybí tam strašná spousta věcí, které byly v tom původním zákonu. Vůbec například nedefinuje počet programů obou médií, neuvádí, že mají mít regionální studia, ani jim vlastně zákonnou cestou neudává, jakým způsobem mají vysílat. Podle současného zákona totiž mají vysílat v celoplošné pozemní síti zdarma. To tam ale nyní vůbec není uvedeno. A takových věcí je tam spousta. Píšou tam, kolik peněz má Česká televize a Český rozhlas dostat v příštím roce, ale není tam vůbec stanoveno, jakým způsobem tam ty peníze ze státního rozpočtu doputují.

    Epicentrum 17.6. 2025 Jan Potůček Epicentrum 17.6. 2025 Jan Potůček | Blesk:FOTO:CNC/ KAREL KOPAC

    Takže to podle vás působí jako spíchnuté horkou jehlou?

    Přesně tak, možná i napsané pomocí AI. Protože pan Klempíř čelil velké kritice premiéra, že se nic neděje, tak si myslím, že chtěl projevit nějakou aktivitu. Bohužel se to ale odrazilo na kvalitě toho návrhu.

    Když teď pomineme to, jakým způsobem ty peníze do veřejnoprávních médií dotečou. Podle tohoto návrhu by měla Česká televize dostat o miliardu míň a Český rozhlas o 400 milionů míň, než by vybraly na poplatcích. Dá se takhle fungovat? Může to být likvidační?

    Já bych to asi nenazval likvidační, dá se šetřit, dá se zrušit část služeb. Problém je ale ten, že s novým zákonem zároveň není řečeno, co se stane s memorandy o veřejné službě, která platí od loňského října a která podepsali ředitelé České televize i Českého rozhlasu s tehdejším ministrem Baxou na pět let, do roku 2030. Ta totiž ČT i Rozhlasu přesně stanovují, co mají dělat, v jakém rozmezí mají poskytovat služby, vysílání a další. A pokud by generální ředitelé ta memoranda nesplnili, tak jim za to hrozí odvolání. Bez těch peněz, které mají teď vlastně po loňské velké novele po navýšení poplatků, se ta memoranda naplnit nedají.

    Myslíte si, že je ve hře ohrožení nezávislosti obou médií veřejné služby? 

    Stoprocentně ano. Ministr Klempíř tvrdí, že tam bude indexace, to znamená, že se bude rozpočet navyšovat v závislosti na inflaci, v tom návrhu je ale napsáno, že první zvýšení na základě inflace má být až v roce 2028. A oni tam dali rozpočet z roku 2024. No, a mezi rokem 2024 a 2026 byla samozřejmě nějaká inflace, ta tam není vůbec promítnutá.

    Ona ta indexace na základě výšky inflace je dobrá věc, ale pokud je v klasickém zákonu a ne v ústavním zákonu, tak se dá jakoukoliv většinou v parlamentu kdykoliv přehlasovat a změnit. Čili tady pro ta média nebude žádná jistota. Pokud by to současná vláda myslela vážně, tak by se musela domluvit s opozicí a prohlasovat to ústavní většinou, aby to žádná vláda nemohla změnit. Takhle to je opravdu nebezpečné pro nezávislost médií.

    Ředitel České televize Hynek Chudárek při příjezdu na ministrstvo kultury (10.4.2026) Ředitel České televize Hynek Chudárek při příjezdu na ministrstvo kultury (10.4.2026) | Blesk:Jiri Kotatko/CNC

    A co teď můžou veřejnoprávní média dělat? Jak se můžou bránit? Myslíte si, že je ve hře stávka?

    Já si myslím, že stávka možná přijde někdy v budoucnu, ale teď je to o jednání, protože všichni kromě ministra kultury si myslí, že ten zákon je špatný. To znamená, že je potřeba sednout k jednomu stolu a o tom návrhu jednat. On jde teď do meziresortního připomínkového řízení, tam si myslím, že nastane totální masakr. Ten návrh bude úplně přepracovaný. Připomínek tam bude tolik, že jim to podle mě zabere několik týdnů, ne-li měsíců. Představa, že by ten zákon platil od 1. ledna, je podle mě nereálná.

    Myslíte si, že současná vláda dokáže přijít s návrhem, který bude akceptovatelný jak pro veřejnoprávní média, tak třeba i pro opozici, veřejnost?

    Určitě ne. Tady je ze strany současné vlády jasná snaha přistřihnout České televizi a Českému rozhlasu křídla a sebrat jim část peněz. Takže tady na tom se určitě neshodnou.

    Třeba Filip Turek zmiňoval na síti X nějakou možnost platit dobrovolně koncesionářské poplatky.

    Ruku na srdce, kdybyste měla dobrovolně platit daně, platila byste je? Určitá část lidí by poplatky asi platila, ale určitě by to nevykompenzovalo tu ztrátu, která by vznikla tady tím zákonem.

    Video  Mediální expert o konci Moravce: ČT čekají horší časy. Byl jeho odchod profesionální?  - Blesk/Bára Holá
    Video se připravuje ...

  • 2.

    Obstrukce, spacáky, demonstrace – opozice vytáhla těžký kalibr. Politolog Lukáš Jelínek ale vysvětluje, proč to nestačí a co by opozice měla dělat jinak.

    V souvislosti s návrhem financování veřejnoprávních médií, který teď představila vládní koalice, mluví opozice o tvrdých obstrukcích. Kam až to může zajít?

    To by mě vlastně taky zajímalo. Na základě dřívějších zkušeností víme, že každé obstrukce jednou skončí a pak se sněmovní většině zpravidla podaří nakonec prosadit, co chtěla. Byť třeba se zpožděním.

    Zajímala by mě tedy motivace opozice. Jestli to znamená, že chce tady tímto způsobem jenom zpozdit prosazení vládních záměrů, anebo jestli má nějaký jiný plán, jak tomu zabránit jednou provždy. Mohla by například pracovat na tom, aby se výsledné znění zákona objevilo v takové podobě, která bude mírnější. Pro ni, veřejnost nebo pro veřejnoprávní média akceptovatelnější. Zkrátka, předvést i trochu té politické práce. Nejenom to, že si vlezu do spacáku, ale taky to, že se pokusím třeba něco vyjednat. I když je mi jasné, že tady s touto vládní koalicí to je těžké. Jenom samotné obstrukce, které budou probíhat třeba několik týdnů nebo několik měsíců, prosazení toho vládního záměru podle mě nezabrání.

    Takže obstrukce jsou de facto jen nějaký nástroj zbrzdění? Máme v minulosti nějaké příklady, kdy obstrukce zafungovaly?

    Já mám pocit, že aby zafungovaly takovým způsobem, že by vláda stáhla svůj návrh nebo že by ho neprosadila, tak to se nestalo. Ale třeba se mýlím a někteří kolegové by měli lepší paměť. Obstrukce většinou slouží k tomu, aby se něco přibrzdilo, aby se podařilo to, že od příštího roku nějaká věc platit nebude. Kdybychom byli na sklonku volebního období, tak by takovéto obstrukce mohly být úspěšné. Problém je, že my jsme na začátku a nevíme, jestli je opozice připravená obstruovat a vlastně znehybnit sněmovnu na tři roky.

    Existuje ještě nějaký další důvod, proč poslanci sahají po obstrukcích?

    Je tady ještě druhý smysl obstrukcí. Udělat nějaké velké politické gesto, od něčeho se jasně distancovat a upozornit na to veřejnost. Možná kdyby se podařilo vzbudit v české společnosti skutečně odpor proti tomu vládnímu návrhu a pokud by se to propojilo s obstrukcemi, tak by třeba vláda ještě v průběhu sněmovního jednání ten zákon skutečně nějak upravila nebo udělala takovým, aby byl průchozí. Ale v tom případě by opozice potřebovala výraznou podporu veřejnosti. Skoro bych řekl až takovou, jaká tady byla během televizní stávky na přelomu tisíciletí. Nejsem si úplně jistý, jestli ve společnosti je taková atmosféra, aby lidé tady v tomhle táhli s opozicí za jeden provaz. Obstrukce můžou na něco poukázat, můžou něco zbrzdit. Nemyslím si ale, že by měly rozhodující dopad, pokud je nebude opozice kombinovat i s nějakými dalšími prostředky. Jako je vyjednávání s vládou nebo mobilizace veřejnosti.

    Myslíte si, že třeba mobilizace veřejnosti v rozsahu akcí typu Milion chvilek nestačí?

    To asi ne. Možná kdyby se scházelo 250 tisíc lidí každý týden před vládními budovami, tak by to třeba nějaký dopad mělo. Zatím ale tady tento způsob protestu sice dělá čest těm lidem, kteří se zajímají o politiku a vyjadřují svůj názor tímto způsobem, ale výsledky a efekty to nemá.

    Takže je to spíš taková hromadná skupinová terapie?

    Přesně tak (smích).

    ČT a ČRo mají příští rok místo poplatků dostat peníze ze státního rozpočtu, oznámil ministr Klempíř. ČT a ČRo mají příští rok místo poplatků dostat peníze ze státního rozpočtu, oznámil ministr Klempíř. | ČTK / Šimánek Vít

    Jaké páky má potom případně Senát nebo prezident v dalších kolech?

    Je to prostě klasika legislativního procesu, takže si umíme představit, že by ten návrh Senát vrátil zpátky Sněmovně, tam by se o tom znovu hlasovalo, pak by ten návrh Sněmovně mohl vrátit prezident, což si myslím, že by se taky stalo. Znova by se muselo ve Sněmovně hlasovat. To samozřejmě legislativní proces může výrazně natáhnout, zvlášť pokud by potom každé sněmovní jednání provázely obstrukce.

    Hrozí podle vás ohrožení nezávislosti médií? Opozice varuje před tím, že částky vyčleněné pro ČT i ČRo může vláda jednoduše měnit pomocí změny zákona.
    Nemyslím si, že by to hrozilo akutně. Na to si dá vládní koalice pozor, aby ji někdo nemohl nachytat na švestkách. Až to půjde, tak si spíš navolí do Rady České televize a Rady Českého rozhlasu svoje lidi.

    Na druhou stranu, když se podíváme na to, jak se vládní koalice chová ke státním zaměstnancům, k neziskovkám, jakým způsobem pálí po svých kriticích, po kritických novinářích, je těžké si nepředstavit, že by takováto koalice neměla choutky došplápnout si nějakým způsobem i na veřejnoprávní média. Zvlášť když už tady existuje jistý precedent z Kaczyńského Polska, z Orbánova Maďarska nebo ze Slovenska. Takže sice by to vláda nedělala nějak okatě, ale to, že by tady měli politici tendenci – a to potom třeba možná i ti opoziční, až by se dostali zpátky k moci – zneužívat nové nastavení financování veřejnoprávních médií, tak si myslím, že to je dost pravděpodobné.

    Myslíte, že je to může nějakým způsobem zlákat?

    No jasně. Každý, kdo chce držet moc a chce ji nějakým způsobem uplatňovat, tak ví, že první překážkou jsou nezávislá média.

    Video  Politolog Jelínek o Macinkových esemeskách na Hrad: Je to přes čáru. Prezidentově rozhořčení rozumím.  - Bára Holá/Blesk
    Video se připravuje ...

Uživatel_6043891 ( 17. dubna 2026 11:26 )

Vůbec s nima o tom nediskutujte jako to dělali oni, když byli u koryta. Dokonce ty obstrukce dohnaly až k Ústavnímu soudu, který rozhodl, že většina ve sněmovně má nárok prosadit své věci. Tak ať se teď nedivý, když někdo použije jejich medicínu.

jajas ( 17. dubna 2026 07:51 )

Chtěl jsem napsat program ČT D, a vždy mi tam vyšel smajlík.... 😁

Uživatel_5814834 ( 17. dubna 2026 07:43 )

👍 souhlas 🙂

Uživatel_5814834 ( 17. dubna 2026 07:42 )

přesně 🙂

jajas ( 17. dubna 2026 07:29 )

Česká televize má 6 programů (ČT1,2,24, ČT, ČT Art, ČT sport). Pokud nebude mít "dostatek" financí, aby je všechny ufinancovala, tak ten počet pořadů sníží. Každopádně se tím určitě neohrozí její nezávislost. Na pořadech jako ČT Art nebo ČT žádnou nezávislost nevidím. A ČT2 by také nemusela vysílat. Její pořady může převzít ČT1 a na ČT24 budou prostě zprávy jako dosud a ty, údajně, jsou stále nezávislé, tak nevím o co jim jde? Zrušením několika pořadů si téměř nikdo ani nevšimne.....

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa