Nový plán pro ČT a ČRo: Místo poplatků dostanou 7,8 miliardy z rozpočtu. Oba ředitelé nesouhlasí

• Česká televize a Český rozhlas podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) místo výnosu z poplatků dostanou ze státního rozpočtu na příští rok dohromady 7,8 miliardy korun, o 1,4 miliardy méně, než letos očekávají jako výnos z poplatků. 
• Klempíř dnes vládní návrh zákona o médiích veřejné služby představil na tiskové konferenci.
• Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií už dříve uvedli, že se zrušením televizního a rozhlasového poplatku a převedením financování ČT a ČRo pod stát nesouhlasí. 
• Návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vrací finance veřejnoprávních médií do roku 2024, kdy měla ČT výnos z výběru poplatků zhruba 5,7 miliardy korun a ČRo přibližně 2,07 miliardy Kč.
• Vládní návrh podle Klempíře definuje veřejnoprávní poslání České televize a Českého rozhlasu, které má být zaměřené na poskytování kvalitního a důvěryhodného zpravodajství a plnění vzdělávací funkce. Až na třetím místě má být tvorba zábavních pořadů.
• Český rozhlas podle generálního ředitele Reného Zavorala nesouhlasí s návrhem. Ředitel ČT Hynek Chudárek uvedl, že televize bude muset omezit tvorbu a propouštět. 

Samotná Česká televize dostane příští rok místo poplatků ze státního rozpočtu 5,74 miliardy Kč, řekl ministr kutlury Oto Klempíř. Na Kavčích horách se tak bude muset něco ušetřit. Letos mají poplatky vynést do rozpočtu ČT 6,73 miliardy Kč.

Český rozhlas obdrží v příštím roce ze státního rozpočtu podle ministra Klempíře 2,07 miliardy Kč. Letos má získat z poplatků 2,48 miliardy korun.

Vláda má zrušení poplatků ve svém programovém prohlášení. Česká televize a Český rozhlas proti zrušení poplatků argumentují mimo jiné smluvními závazky nebo nutností dodržování memorand o veřejné službě, která veřejnoprávním médiím ukládají povinnosti udržovat rozsah tvorby a investic v dalších pěti letech.

Sloučení ČT a ČRo nechystají

Klempíř minulý týden uvedl, že sloučení ČT a rozhlasu se nechystá. Potvrdil však, že poplatky se zruší.

„Obě média zůstávají samostatná a o jejich sloučení se neuvažuje. Koncesionářské poplatky se ruší a budou nahrazeny platbou ze státního rozpočtu. Zákon zavádí mechanismus, který zajistí valorizaci financování a dostatečnou předvídatelnost. Kontrolu nad fungováním médií budou i nadále vykonávat mediální rady,“ uvedl Klempíř po setkání s řediteli Hynkem Chudárkem (ČT) a René Zavoralem (ČRo).

Ředitelé ČT a Rozhlasu u Klempíře hájili poplatky. Okamura: Zákony jsou hotové

I dnes bylo opět uvedeno, že ČT se nemá slučovat s ČRo a na jejich fungování mají dohlížet Rada ČT a Řada ČRo, stejně jako dosud. Nemění se ani nic na nominaci radních různými organizacemi a spolky a jejich následné volbě poslanci a senátory. To má podle Klempíře zajistit veřejnou kontrolu. Zákon zároveň stanovuje, že veřejnoprávní média nebudou podléhat žádnému státnímu nebo politickému subjektu.

Zaručuje prý nezávislost

Návrh podle Klempíře důsledně zaručuje nezávislost veřejnoprávních médií. „ČR a ČRo nejsou podřízeny žádnému ministerstvu ani státnímu úřadu. Do programové činnosti nesmí zasahovat žádný státní orgán ani politický subjekt,“ uvedl.

Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent. Dalšími zdroji financování veřejnoprávních médií mají být výnosy z reklamy nebo prodeje práv. Na hospodaření bude dohlížet nejvyšší kontrolní úřad.

Novela definuje také hlavní funkce veřejnoprávního vysílání. Těmi jsou funkce zpravodajská a publicistická, vzdělávací a kulturně-společenská a zábavní a dramatická tvorba. „Náš návrh ruší zastaralý systém televizních a rozhlasových poplatků. Zákon garantuje ČRo i ČT příspěvek na činnost, jehož výše je stanovena pevnou částkou a stává se samostatnou kapitolou státního rozpočtu ČR,“ dodal Klempíř. 

Koho letos zbaví placení poplatků?

Přijetí zákona má ještě letos předcházet poslanecký návrh, který z placení poplatků ještě letos vyloučí některé skupiny poplatníků. Jeho parametry chtějí koaliční poslanci představit na samostatné tiskové konferenci. Dříve se hovořilo například o zbavení povinnosti platit pro seniory nad 75 let, nezaopatřené do 26 let nebo firmy.

„Soudy a další státní instituce jsou také financovány ze státního rozpočtu a jejich nezávislost si snad nikdo nedovolí zpochybňovat. Myslím si, že to vnímáte příliš citlivě. Nikdo z nás nemá v zájmu ubližovat veřejnoprávním médiím ani jejich nezávislosti,“ doplnila na dnešní tiskovce předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá.

Poslanci se prý budou snažit projednat návrh novely co nejdříve. „V rámci kompromisu je dobrovolná možnost zaplatit koncesionářské poplatky. Kdo bude dál chtít platit koncesionářské poplatky, tak samozřejmě může,“ doplnil dále vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek(Motoristé).

Kritika opozice

První ohlasy opozice na návrh zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo) hovoří o likvidaci veřejnoprávních médií. Lidovecký poslanec František Talíř ČTK sdělil, že frontálnímu útoku budou bránit. Pirátská poslankyně Andrea Hoffmanová na síti X označila návrat k rozpočtu veřejnoprávních médií do roku 2024 za překotný.

„Ředitelé ČRo i ČT již dříve avizovali, že s těmito penězi nepokryjí ani současné závazky. Podívejte se pořádně na likvidátory českých veřejnoprávních médií,“ napsala.

„Jedná se o frontální útok na ČT a ČRo. Veřejnoprávní média budeme nadále bránit všemi prostředky. Představený zákon není zákon o médiích veřejné služby, ale zákon o likvidaci veřejnoprávních médií,“ napsal Talíř. Expremiér Petr Fiala upozornil na síti X s poznámkou o nekonzistentních postojích na starší vyjádření ministra Klempíře, že Motoristé jsou za zachování poplatků.

Zavoral: Pokus o ovládnutí

Návrh se nelíbí ani generálnímu řediteli Českého rozhlasu René Zavoralovi. Podle něj je současný systém financování veřejnoprávních médií z poplatků funkční, spravedlivý, stabilní a dlouhodobě udržitelný. „Převod financování na státní rozpočet neznamená, že veřejnost přestane tuto službu platit. Znamená to jen, že ji nebude platit přímo, ale nepřímo ze státního rozpočtu, tedy z jiné kapsy. Ve výsledku ji zaplatí všichni, včetně těch, kteří jsou dnes nebo v budoucnu od poplatku osvobozeni,“ uvedl Zavoral.

Ještě závažnější ale podle něj je, že takový model přímo napojuje Český rozhlas na politiky a státní moc, což je pro médium veřejné služby nepřijatelné. „Jedním z výdobytků listopadu 1989 byla média veřejné služby, která jsou co nejvíce nezávislá na státu. A tuto nezávislost významně chrání i financování přímou platbou od občanů, tedy poplatky. Návrh financovat Český rozhlas přímo ze státního rozpočtu je v tomto krokem zpět,“ dodal Zavoral.

Chudárek: Budeme propouštět

Ředitel ČT Hynek Chudárek očekává, že televize bude muset omezit původní tvorbu a také propouštět. Zdůraznil, že rozpočet neodpovídá tomu, o čem se s Klempířem bavili na páteční schůzce. „Dohoda byla, že bude vytvořena pracovní skupina, kde budou experti České televize, Českého rozhlasu a ministerstva kultury, a celý návrh budeme společně připomínkovat a řešit,“ uvedl.

Chudárek nesouhlasí s tvrzením, že návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vrací finance veřejnoprávních médií do roku 2024. Podle něj to bude výraznější propad. Navrhovaný model financování navíc nepovažuje za dostatečně předvídatelný. „Říct jen, že budeme valorizovat, je nedostatečné,“ podotkl.

Expert: Hrozí omezení produkce

Podle odborníka na média ze serveru Médiář Jana Potůčka je skvělé, že nový zákon zachovává nezávislost České televize a Českého rozhlasu, ale obává se toho, že ztráta jedné miliardy korun u ČT a 400 milionů korun u ČRo povedou k dramatickému omezení jejich produkce. „Indexace rozpočtů bez toho, aniž by byla posvěcena ústavním zákonem, taky nedává žádnou jistotu. Je evidentní, že se vláda rozhodla média veřejné služby vyhladovět,“ řekl.

Kolik platí lidé u sousedů?

Klempíř však dnes označil stávající systém prostřednictvím poplatků za nemoderní. Předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura dodal, že si veřejnoprávní média platí formou poplatků pouze lidé v 10 zemích EU, z nichž některé od tohoto systému hodlají také ustoupit.

Poplatky za veřejnoprávní média se v současnosti platí mj. i v Německu a Rakousku. V Česku se televizní a rozhlasové poplatky loni zvýšily, pro Českou televizi se zvedly o 15 korun na 150 korun (asi 6,2 eura) měsíčně za domácnost, pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun (asi 2,25 eura) za měsíc.

V Německu je souhrnný poplatek 18,36 eura, v Rakousku se poplatky za veřejnoprávní média liší v jednotlivých spolkových zemích, každá si může určit příplatek k základní sazbě 15,3 eura měsíčně až 4,7 euro.