Ničí nás „skrytý hlad“? Lékařka pro Blesk: Extrémní výkyvy počasí zhoršují obezitu Čechů
Zhoršující se životní prostředí negativně ovlivňuje zdraví nejen Čechů. Lidé svým chováním ale ke zhoršujícímu se životnímu prostředí přispívají. To, jak se stravujeme, přispívá ke klimatické změně, avšak ta vede k tomu, že zdravé stravování a pohyb jsou méně dostupné. Je to začarovaný krok. Jak z něj vystoupit? Proč mají plodiny méně vitamínů a proč obézní člověk může být ve skutečnosti hladový? O tom v rozhovoru pro Blesk mluvila lékařka Marie Bourne, která se podílí na výuce praktického lékařství na 3. lékařské fakultě UK.
Když jsem si pročítala materiály o vztahu obezity a klimatické změny, zjistila jsem, že odborníci začali používat termín globální syndemie. Co to znamená?
Syndemie je termín, který znamená víc faktorů, které jsou přítomné po celém světě a navzájem se zhoršují. V tomto případě to je obezita, ale i malnutrice a klimatická změna. My víme, že v Čechách nás nejvíc trápí obezita, a to je komplexní obrázek. Není to tak jednoduché – kalorie dovnitř, kalorie ven. Víme, že prostředí má vliv na to, jestli někdo vyvine obezitu nebo ne. Například když je velké vedro, tak lidé méně sportují, bojí se chodit venku, není to bezpečné.
Na to jsem se právě chtěla zeptat, jak výkyvy počasí ovlivňují pohyb lidí.
V létě kvůli klimatické změně jsou častější vlny veder, jsou delší, je to nepříjemné. Jak jsem říkala, nemůžeme chodit ven bezpečně, nemůžeme se chovat venku bezpečně, zvláštně lidé s omezeními, tak to je jedna věc. Pak v zimě, když není sníh, tak nemůžeme provozovat zimní sporty, jak jsme byli zvyklí, takže zase je ta aktivita nižší. A to vidíme určitě u nás v Čechách, ale jsou o tom zajímavé reportáže i třeba z Finska, kde lidé výrazně snížili svoji aktivitu kvůli tomu. Je to kvůli klimatické změně, mění se počasí, mění se to, jak prožíváme zimy a léta.
Je pravda, že náš současný způsob stravování škodí planetě? Napadá mě třeba intenzivní zemědělství.
Je to tak. Naše zemědělství a způsob, jakým produkujeme potraviny, není udržitelný. Je to velký zdroj znečištění, nejen skleníkových plynů, ale i znečištění půdy, znečištění vody obecně, i znečištění ovzduší. A my jsme si například zvykli na to, že jíme spoustu masa nebo mléčných výrobků, mnohem víc než předešlé generace. Jsou to hlavně tyto výrobky živočišného původu, které jsou nejvíce intenzivní na zdroje v zemědělství.
Zároveň víme, že lidé, co jedí víc živočišnou stravu, takže víc červeného masa, víc mléčných výrobků, tak jsou to ti lidé, kteří více trpí obezitou, ale i jinými nemocemi. Například víme, že červené maso je velký rizikový faktor pro rakovinu tlustého střeva, takže je spoustu důvodů, proč omezit živočišnou stravu na svém jídelníčku. Nemusíme úplně na minimum, to není reálné, ale jíst živočišné stravy méně, než jsme si zvykli.
Vy jste to už nakousla, ale chtěla jsem se zeptat i konkrétněji, které komodity jsou z hlediska vlivu na planetu nejškodlivější. Ano, živočišné výrobky, ale jsou tam i nějaké rostlinné? Vím, že třeba sója je často napadá, že je to s ní komplikované.
Přesně jak říkáte, se sójou je to trošku složitější. Drtivá většina sóji, která se na světě produkuje, je vlastně jídlo pro zvířata, která pak jíme. Sója má takový zajímavý příběh, je důvodem, proč se například v Brazílii kácí pralesy – aby tam mohla růst sója, která pak putuje do Číny. V Číně se tím živí prasata, ty prasata pak jedí lidé v Číně, ale i my tady. Takže tam je to takhle složité. Nemůžeme říct, že lidé, co jedí sóju nebo pijí sójové mléko, že by to mělo dopad na životní prostředí, ale jde o tu živočišnou produkci.
Takže je to provázané. Kdyby lidé omezili konzumaci živočišných produktů, nemuselo by být pro zvířata pěstováno tolik stravy.
Přesně tak. Máme tady nejenom skleníkové plyny a znečištění, věci, co už jsem zmiňovala, ale máme tady i něco, čemu se anglicky tomu říká „land use“, to znamená, kolik plochy využíváme. A spoustu té plochy, kterou využíváme v zemědělství, využíváme kvůli živočišné produkci. Kdybychom tu plochu nemuseli využívat, tak bychom ji mohli mít zase divokou jako dřív, mohly by tam být stromy, půda by mohla vázat víc uhlíku jako dřív, a byli bychom zase v té rovnováze, ve které jsme byli stovky tisíc let.
Je možné, že vlivem klimatické změny plodiny, které pěstujeme, mají méně vitamínů?
Je to tak, existuje už hodně studií o tom, že čím větší je koncentrace CO2 v atmosféře, tím některé plodiny mají menší podíl stopových prvků, jako je železo nebo zinek, které jsou důležité pro imunitu, a některé plodiny mají i méně bílkovin. Nás v Čechách, díky bohu, se to spíš netýká, ale je to důležité v zemích globálního jihu, kde lidé jedí převážně rostlinnou stravu a ty mikronutrienty jsou pro ně důležité. Když je jich méně v té stravě, kterou už tak mají chudou, tak o to víc trpí chronickými chorobami, poruchou imunity a podobně.
V tomto kontextu jsem narazila na výraz skrytý hlad. Že máme dostatek kalorií, ale tělo nemá nedostatek živin.
To je velký problém i u lidí, kteří žijí s obezitou, kdy vypadají, že jí mají nadbytek, ale ty mikronutrienty jim chybí. Často je to v kontextu lidí, kteří se živí průmyslově zpracovanými potravinami, které nejsou nutričně hodnotné, takže zaženou hlad, ale nejsou tam všechny ty prvky, co my potřebujeme ke zdravému životu. Opět, bohužel, se to často týká lidí, kteří jsou chudší, a to i v Čechách. Celostná strava, biopotraviny, biozelenina, jsou drahé, a lidé, kteří si nemohou dovolit jíst zdravěji, pak zaženou hlad průmyslově zpracovanými potravinami a má to vliv na jejich zdraví.
Ovlivňují už extrémní výkyvy počasí nákupní chování Čechů? Například že více kupují polotovary, protože ovoce a zelenina jsou drahé, protože byla slabá úroda.
Ano, klimatická změna neznamená jenom oteplování, znamená to i extrémní jevy počasí, znamená to sucho, to v Čechách bohužel už známe, a pak povodně, to je ten druhý extrém, který také známe. Víme, že když nastanou tyto jevy, tak je menší zemědělská produkce, pak jsou dražší naše produkty jako jahody, jablka, zelenina, na které jsme zvyklí, které u nás rostou. Takže když nastanou tyhle jevy, tak jsou pak tyto komodity dražší a lidi musí jíst průmyslově zpracované potraviny, které jsou vyrobené tak, aby byly levné.
Dá se něco poradit lidem, kteří mají hlouběji do kapsy, ale chtěli by zlepšit svůj styl stravování?
Tohle je těžká otázka, protože jak jsme se bavily, všechno tohle je hodně o globálním kontextu, je to něco, co je mimo naší individuální zodpovědnost. Hodně toho je na tom, jak je nastavený například náš daňový systém.
To je přesně moje další otázka. Jestli by například byla cestou daň z cukru, daň z masa, anebo třeba větší podpora lokální produkce, aby se u potravin snížila uhlíková stopa.
To by bylo strašně krásné. Víme, že takzvané daně z neřestí fungují, na veřejné zdraví mají velký vliv. Víme například, že daň z alkoholu je jeden z mála nástrojů, který funguje na alkoholismus. Když je alkohol dražší, tak lidé pijí méně. To samé s cukrem, to samé se solí například. Takže určitě tohle by byla jedna cesta.
Politicky je teď hodně debatovaná nová vyhláška o školním stravování. Omezuje polotovary, zahrnuje více luštěnin a ryb. Myslíte si, že je to krok správným směrem? Dá se takhle vychovat nová generace ke zdravějšímu životnímu stylu?
Rozhodně. Víme, že když děti vyrůstají bez obezity, tak mají mnohem menší riziko vývinu obezity pak v dospělosti. Když je naučíte správné stravovací návyky v dětství, tak si to ponesou do dospělosti. Je to důležitá investice do našeho veřejného zdraví do budoucnosti. Jsem velká fanynka nové vyhlášky a doufám, že to nějak neokleští a projde to brzy, protože chci, aby naše děti ve škole jedly moderní zdravou stravu. A zároveň ta vyhláška neznamená, že bychom měli přestat jíst nutně svíčkovou nebo řízečky, jenom k tomu musíme přistupovat racionálně.
Napadá vás nějaká superpotravina budoucnosti, která by byla výživná, ale zároveň nezatěžovala tolik životní prostředí?
O jedné plodině to říct nemůžu, protože naše zdraví závisí na tom, abychom jedli co nejvíce rozmanitou stravu. Náš talíř musí být barevný, všechny barvy duhy by tam měly být, není to o jedné konkrétní potravině. Obecně v Čechách jíme asi málo semínek a ořechů, to jsou plodiny, které nejsou intenzivní na skleníkové plyny, možná jsou trošku intenzivnější na vodu, ale je v nich spousta vlákniny a mikronutrientů, to je něco, co bychom měli zařadit všichni do našeho jídelníčku.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.