Eva Adamczyková o mámách ve sportu: To, že mám dítě, není nemoc!
Když šéf Českého olympijského výboru Jiří Kejval před olympiádou v Hráčích řekl, že Národní sportovní agentura (NSA) nejprve nechtěla snowboardcrossové legendě Evě Adamczykové proplatit do Livigna hlídání ročního syna, žasla veřejnost. A žasla i ona sama, protože se to dozvěděla až v Blesku. Nakonec dorazila k nám do studia, kde otevřeně promluvila o tom, jak jí právě mateřství pomáhá být efektivnější a také víc v klidu. A proč mají podporu dostat všechny sportovkyně, nejen ty, co už přinesly medaile…
Kejval v Hráčích v Blesku v únoru líčil, jak šel jednat s NSA o v jeho očích naprosto normálním požadavku, aby Adamczyková měla v Itálii zaplacenou chůvu. „Ani ve snu by mě nenapadlo, že to není částka uznatelná v rámci státních dotací,“ kroutil hlavou ve studiu a dodal, že mu prý dokonce řekli, jestli by „paní sportovkyně“ nechtěla ještě kuchařku.
K dohodě nakonec došlo. A co na to po olympiádě, ze které nakonec přinesla stříbrnou medaili, samotná Eva? „Samozřejmě jsem nebyla u těch jednání. A myslím si, že když slyšíte různé mámy, které se chtějí vrátit do práce, do klasické práce, do kanceláře, tak vidíte, jak máme pořád jiné standardy než ve zbytku Evropy. Jirka Kejval je v tomto jiný, zaměstnával na vrcholných pozicích dvě ženy s dětmi a byl nadšený z jejich pracovní morálky, z toho, jak mu v práci pomohly a jak byly pro firmu důležité. Musíme to začít tak brát, že to, že ty ženy mají dítě, není nemoc,“ tvrdí pragmaticky.
Trenér to má se mnou jednodušší
Dodává, že si i ona, stejně jako mnoho matek, vlastně chodí do práce odpočinout a vyčistit hlavu. A ač to zní jako protimluv, je také mnohem efektivnější. „I můj trenér vám řekne, že se mu teď se mnou pracuje líp, než když jsem neměla dítě. A myslím si, že k ježdění teď přistupuju s větší vděčností a snažím se víc soustředit, protože mám omezenější čas. Když máte pár hodin na to být na kopci, musíte je využít, dřív jste měli pohodu. A doufám, že tohle je nějaká ukázka toho, že to jde a že se to může vrátit v pozitivním slova smyslu, když vám stát nebo Národní sportovní agentura tu finanční podporu dají,“ doufá.
Mámy sportovkyně mají mít dveře otevřené
Adamczyková si je zároveň vědomá toho, že se Kejvalovi podařilo jí dodatečnou podporu „vydupat“ i proto, že už měla z dřívějších olympijských her dvě medaile – zlato ze Soči (2014) a bronz z Pchjongčchangu (2018) – a v NSA mohli doufat, že přinese další. Tvrdí však, že se pozitivní přístup vyplácí všeobecně. „Některé sportovkyně, mámy, takovou pozici mít nemusí. Ale i tak mají úžasné příběhy. Třeba Kristiina Mäki (česko-finská běžkyně – pozn. red.) měla fantastický životní úspěch na olympijských hrách a byla sedm měsíců po porodu. Takže doufám, že jsem šla dobrým příkladem, že má smysl mámy podpořit a ukázat jim, že ty dveře mají otevřené,“ míní.
Syn jí pomohl mít pohodovou olympiádu
Adamczyková si navíc myslí, že právě díky přítomnosti syna Kryštofa v Itálii uměla mentálně vypnout. Čas na stres nebyl, protože ve chvíli, kdy se nevěnovala tréninku, se věnovala dítěti. „Byla to nejpohodovější olympiáda, kterou jsem zažila,“ krčí rameny na ovace, které sklízí, že jako maminka tak senzačně uspěla.
Upřímně ale dodává, že byly i chvíle, kdy kvůli synovi šla na svah unavená. A že na sebe musela být přísná, ale spravedlivá. „Měla jsem takové fáze na svěťáku, kdy se Kryštof v noci probudil, nešlo mu spát a člověk má pak takové to: hm, to není fér, ostatní holky si spí a já nemůžu. Ale já jsem si to vybrala, to není jejich problém. Takže se člověk musí zase uklidnit,“ vysvětluje svoje myšlenkové pochody.
Zlobila se, že nedostala zlato...
Že je práce s hlavou v její „branži“ všechno, pak popisuje i na tom, jak se cítila, když v Livignu projela finiš a zjistila, že má stříbro. „Chvíli jsem si říkala, že je škoda, že jsem udělala tu chybu na cílovém skoku, že to mohlo třeba ještě klapnout…“ vysvětlovala šokované moderátorce s tím, že jí ke zlatu chyběly jen čtyři setiny vteřiny. „Člověk je závodník, chce být nejlepší,“ krčila Adamczyková rameny. A pak zase přišel na řadu kontext. „Uvědomila jsem si, že v první rozjížďce v osmifinále jsem byla o šest setin od nepostupového místa, tak jsem byla ráda za ty čtyři setiny, že jsem druhá, protože jsem klidně mohla vypadnout hned v první rozjížďce. Musela jsem si připomenout, že jsem byla nejen kousek od zlaté, ale také kousek od úplného fiaska,“ předvádí, jak funguje přemýšlení šampionů.
Svoji disciplínu našla až v 15 letech
Eva Adamczyková, v prvních letech své kariéry známá jako Samková, se narodila 28. dubna 1993 ve Vrchlabí. Lyžovat začala ve 2 letech, v 7 letech přešla na snowboarding, kterému se závodně věnuje od 10 let – konkrétně snowboardcrossu od 15 let. Po juniorských úspěších získala roku 2014 zlato na OH v Soči, bronz roku 2018 na OH v Pchjongčchangu, pak zlato na mistrovstvích světa 2019 a 2023. Naposledy se na OH v Miláně/Cortině v snowboardcrossu radovala ze stříbra. Roku 2022 si vzala herce Marka Adamczyka, mají spolu ročního syna Kryštofa. V roce 2023 se zúčastnila 12. řady StarDance, skončila druhá.
Klikejte ve videu na témata, která vás zajímají
00:00 - 05:59 O tom, proč musí nemilosrdně analyzovat svoje výsledky.
06:00 - 11:19 O tom, jak jí přítomnost syna pomáhá být v klidu i na olympiádě.
11:20 - 17:56 O tom, jak si přivodila svoje nejhorší zranění, i o tom, proč chápe Lindsey Vonnovou.
17:57 - 19:36 O tom, proč byla se stříbrnou medailí z Livigna na začátku nespokojená.
19:37 - 30:24 O tom, proč mámy ve sportu ani v jiných povoláních nejsou rozhodně na odpis, spíš naopak.
30:25 - 33:56 O tom, jak si s mužem doma dělí povinnosti, i o tom, v čem je podobná svojí mámě.
33:57 - 41:45 O tom, který prezident jí byl během její kariéry bližší, i o tom, co od politiků směrem ke sportu očekává.
41:46 - 48:16 O tom, jak snáší fakt, že ji odborná i laická veřejnost soustavně srovnává s Ester Ledeckou.
48:17 - 01:04:46 O tom, jak vypadá finanční aspekt profesionální sportovní kariéry, i o tom, jaké má plány, až už nebude mít fyzičku na závodění.
Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!
Blesk už čtvrtým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se střídají ti, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky, managementu či showbyznysu. Pořad loni získal stříbrnou příčku v soutěži Podcast roku (kategorie: Zprávy a souvislosti). Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli Vera Renovica, si můžete vychutnat nově každý týden na webu Blesk.cz. V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně ovlivňují zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!
👍