Záludnosti maďarského volebního systému: Zákon nahrává Orbánovi, i s menšinou hlasů může vyhrát
V Maďarsku se v parlamentních volbách volí smíšeným systémem, který kombinuje většinové a poměrné prvky. Volební zákon, který začal v Maďarsku platit společně s novou ústavou od začátku roku 2012, přinesl některé změny v systému voleb, které jsou pouze jednokolové. Úpravy celkově znesnadnily menším stranám vstup do parlamentu a zvýhodnily strany silnější. Systém také upřednostňuje vítěznou stranu a výrazně usnadňuje získání ústavní většiny. Podle kritiků byl zákon „ušit na míru“ vládnoucí straně Fidesz.
Národní shromáždění je jednokomorový parlament, který sestává ze 199 poslanců volených na čtyři roky smíšeným systémem. Poslanci jsou voleni kombinací většinového systému v obvodech a poměrného systému na celostátní úrovni.
Ze 199 poslanců je 106 voleno v jednomandátových obvodech. V každém obvodu je jenom jeden vítěz. Stačí většina hlasů, aby vítěz sám získal celý obvod. 106 poslanců představuje 53 procenta mandátů a tudíž hraje rozhodující roli ve výsledcích voleb.
Zvýhodnění velkých stran
Jednomandátové obvody zvýhodňují silné strany a v Maďarsku na ně doplácí roztříštěná opozice. I těsná vítězství v mnoha obvodech vynesou hodně křesel, i když celostátně má strana „pouze“ kolem poloviny hlasů, nebo méně. Například v roce 2014 Fidesz získal méně než polovinu hlasů, konkrétně 44,87 procenta, a z nich získal 133 křesel, tedy dvoutřetinovou ústavní většinu.
Zbylých 93 mandátů, tedy 47 procent, je voleno z národních listin. Voliči volí celou kandidátku, mandáty se přepočtem rozdělí mezi strany, které překročí volební klauzuli, tedy minimální procento získaných hlasů. Například oproti ČR je rozdíl v tom, že v Maďarsku nejsou preferenční hlasy pro změnu pořadí kandidátů. Hlasy se přepočítávají d’Hondtovou metodou, která se do roku 2021 používala i v českých volbách do Sněmovny a tradičně zvýhodňuje silnější politické subjekty. Podle tohoto poměrného systému jsou mandáty přerozděleny stranám přesahujícím klauzuli pěti procent.
Volba je jednokolová - na rozdíl od předchozího systému, což zrychluje volby a brání tvorbě koalic proti vítězi mezi jednotlivými koly. Mandát získává vítěz prvního kola bez ohledu na počet získaných hlasů. Pro vstup do parlamentu platí pro jednotlivé strany pětiprocentní hranice, pro dvoustranické koalice deset procent a pro koalice tří a více stran patnáct procent.
Kompenzační hlasy
Specifickým rysem maďarského systému je mechanismus kompenzačních hlasů, jehož úlohou by za normálních okolností mělo být vyrovnat zastoupení menších stran, které skončily podreprezentované ve většinové části voleb, a tím snížit celkovou disproporcionalitu výsledků. V maďarských reáliích tento mechanismus ještě více posiluje většinové účinky systému, protože ve skutečnosti funguje jako „kompenzace vítěze“. Vítězné straně v jednomandátových obvodech totiž zůstávají hlasy, které zde nebyly potřebné k získání mandátu, a ty se následně připočítávají k hlasům z celostátní listiny.
Státní volební komise stanovila, že aby se politická strana mohla vůbec zúčastnit voleb, musí postavit svého kandidáta alespoň do čtvrtiny ze všech okrsků a musí kandidovat v každém z deseti maďarských regionů.
Občané Maďarska bez trvalého bydliště v zemi mohou volit pouze na celostátní listinu, zatímco ti s trvalým bydlištěm, kteří jsou v době voleb v zahraničí, mohou volit i v jednomandátových obvodech.
Zrušení limitu účasti
Nový volební zákon také zrušil limit účasti voličů k uznání platnosti voleb (dříve to bylo 50 procent v prvním kole a 25 procent ve druhém). Volební právo má i početná skupina etnických Maďarů žijících v zahraničí. Lidem, kteří v Maďarsku nikdy nežili a nemají jeho občanství, stačí zaregistrovat se u státní volební komise a po dobu deseti let mohou korespondenčně volit.
Maďarský volební systém se celkově vyznačuje existencí tří složek distribuce mandátů, která se provádí na základě dvou oddělených hlasů odevzdaných voliči. Dvě složky, kde volič odevzdá svůj hlas, se vyznačují svou vzájemnou nezávislostí (princip navrstvení), třetí složka slouží jako korigující prvek obou předchozích složek.
Před změnou volebního zákona v roce 2012 existovala složka většinová s dvoukolovým většinovým systémem, který byl nahrazen systémem prosté většinové volby. Poměrná složka na úrovni regionů zůstala zachována, stejně tak celostátní kompenzační úroveň. Maďarský volební systém často kritizuje opozice a mezinárodní pozorovatelé za to, že je nastaven tak, aby zajistil vítězství vládnoucí straně Fidesz.
V minulých parlamentních volbách 3. dubna 2022 získala koalice Fidesz-KDNP 54,13 procenta hlasů, ale po 87 vítězstvích ze 106 jednomandátových obvodů si připsala celkem 135 z 199 mandátů, tedy ústavní většinu. Koalice opozičních stran Společně za Maďarsko získala 34,44 procenta hlasů a 57 mandátů a nová strana Naše vlast 5,88 procenta a šest mandátů. K urnám přišlo 70,21 procenta voličů.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.