„Není otázkou jestli, ale kdy“: Těžaři mají v hledáčku Měsíc
Lidstvo se po více než pěti dekádách vrací k Měsíci, a to nejenom za vědeckými účely. Přirozenou družici země mají v hledáčku také těžaři. Může to znít jako sci-fi, ale v současnosti existuje několik společností, které shromažďují finanční prostředky na těžbu surovin na Měsíci v závodě o to, kdo jako první bude těžit z rodící se měsíční ekonomiky. „Můj názor je, že nejde o to, jestli, ale kdy,“ uvedl pro deník The Guardian zakladatel společnosti Interlune Rob Meyerson.
Měsíc disponuje obrovskými zásobami surovin, které jsou na Zemi extrémně vzácné. Meyerson zdůrazňuje helium-3, izotop netečného plynu, který se na Zemi vyskytuje pouze ve stopových množstvích. Využití má především v lékařském průmyslu, vzhledem ke svým vlastnostem by však mohl být klíčovým zdrojem pro kvantové počítače a teoreticky i pro jadernou fúzi. „Je to produkt, jehož cena je natolik vysoká, že se vyplatí letět do vesmíru a přivézt ho zpět na Zemi,“ vysvětlil.
Meyerson původně pracoval na vývoji raketoplánů pro NASA. Práce pro agenturu se však vzdal, aby pomohl podnikateli Jeffu Bezosovi proměnit jeho vesmírnou společnost Blue Origin ve významného hráče v kosmickém průmyslu. Jeho další cílem se však stal Měsíc, přičemž od investorů již vybral 18 milionů dolarů (asi 382 milionů korun).
Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) si od série misí v následujících letech slibuje trvalou přítomnost člověka na Měsíci, včetně vybudování měsíční základny. Přistání s lidskou posádkou na Měsíci do konce desetiletí plánuje také Čína.
Klíčová je koncentrace
Komerční těžba na Měsíci by ještě před deseti lety byla téměř nemyslitelnou záležitostí, díky prudkému růstu soukromých firem zaměřujících se na cesty do vesmíru se podnikání mimo Zemi stává stále více plausibilním.
Na helium-3 na Měsíci se zaměřuje i společnost ispace se sídlem v Japonsku. Ta nedávno uzavřela partnerství s dalším americkým start-upem Magna Petra, který uvádí, že vyvíjí „na umělé inteligenci založenou a nedestruktivní, energeticky účinnou technologii získávání helia-3 z měsíčního regolitu“, tedy půdy.
Meyerson spojil síly také s bývalým astronautem Harrisonem Schmittem, který v jeho firmě zastává funkci výkonného předsedy. Schmitt, jediný geolog, který kráčel po Měsíci (v rámci poslední mise Apollo 17 roku 1972), se zasazuje o těžbu helia na Měsíci již od 80. let.
Angel Abbud-Madrid, ředitel centra pro vesmírné zdroje na Coloradské báňské univerzitě, podotkl, že klíčem k případnému zahájení těžby helia-3 bude jeho koncentrace v měsíčním regolitu. Společnost Interlune proto pošle ještě letos na jižní pól Měsíce multispektrální kameru, která koncentraci posoudí.
Etické otázky
Možné zahájení těžby na Měsíci však vyvolává i etické otázky. Abbud-Madrid uvedl, že když před čtvrtstoletím začal studovat těžbu ve vesmíru, panovalo ohledně ní převážně nadšení. Nyní se stále častěji objevují otázky týkající se dopadu na životní prostředí.
„Měsíc je již po tisíciletí předmětem uctívání. Každá civilizace vnímala Měsíc jako místo s filozofickými a náboženskými konotacemi. Můžete letět na planetku (nesprávně asteroid, pozn. red.) a zničit ji, dělat si, co chcete – je to jen jedna z milionů. Ale Měsíc, ten vidíte každou noc… Je to v pořádku? To je velmi oprávněná otázka, která se v poslední době klade a kterou bude třeba v určitém okamžiku řešit,“ upozornil.
Někteří astronomové rovněž varovali, že těžební činnost by mohla ohrozit budoucí vědecký výzkum povrchu Měsíce. Vědci vyzvali k ochraně určitých oblastí, známých jako místa mimořádného vědeckého významu. „Nežádáme, aby byla polovina Měsíce nebo nějaká obrovská oblast uzavřena pro komerční nebo průzkumné aktivity. Žádáme jen o několik malých míst na Měsíci,“ řekl Martin Elvis z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.