Okamura otevřeně o válce s bratrem! A proč furt jezdí BMW, za které tepal Pekarovou?
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) v druhé části rozhovoru pro Blesk poodhaluje své soukromí - od sporů s bratrem Hayatem přes policejní hlídky u domu až po někdejší luxusní vozy, které podle něj dokazují, že si politiku „pro pohodlí“ nevybral. Proč tedy dál jezdí vládním BMW? Tvrdí, že musí - a šetří tím veřejné peníze.
Pojďme se vrátit ještě na začátek. Vy jste mi říkal, že máte od lidí samé pozitivní reakce. Je to ale tak? Co třeba ty negativní reakce po sundání ukrajinské vlajky tady ze Sněmovny? U vašeho domu byly různé protesty, odpůrci tam vyvěšovali ukrajinské vlajky, kreslili je na chodník, hlídkovala tam policie…
„Já jsem u toho osobně nebyl.“
Ale překvapilo vás to?
„Mě tyto věci vůbec nepřekvapují, protože opět, řekněme si popravdě - byl na to průzkum, tuším i na iDNESu - a drtivá většina lidí souhlasí s tím, že jsem sundal ukrajinskou vlajku. Většina lidí nechce, aby na státních budovách vlály ukrajinské vlajky. Část pro-ukrajinsky zaměřených aktivistů by ráda, aby byly vyvěšené ukrajinské vlajky třeba na českých státních budovách, to chápu, rozumím jejich pocitům. Ale můj předvolební slib byl, že pokud bude SPD součástí vlády, tak ukrajinské vlajky ze státních budov, které budeme mít na starosti, půjdou dolů.“
Nepřilévá to olej do ohně?
„Já plním předvolební slib. Kdybych ho neplnil, tak se mě budete ptát, proč jsem ho nesplnil. Takže je lepší ten předvolební slib splnit. Sundal jsem neprodleně ukrajinskou vlajku z Poslanecké sněmovny, je to definitivní rozhodnutí a ukrajinská vlajka se sem nikdy vracet nebude.“
Já jsem myslel spíše, jestli vás překvapila ta reakce právě třeba těch, kteří vyvěsili tu vlajku u vás doma.
„Nepřekvapila.“
Takže jste to čekal?
„Prosím vás, to, že mi aktivisté, kteří se mnou nesouhlasí, už vyhrožují i smrtí - a to citujte - vyhrožují mi smrtí a násilím, na to jsem zvyklý. To jsou jejich metody. Tzn. útočit na majetek, vyhrožovat právě smrtí a násilím. Ale mě to od prosazování programu neodradí, a myslím, že by ti, co nesouhlasí s naším politickým programem, neměli vyhrožovat násilím a neměli by útočit na soukromé majetky. Je to špatně a já bych takovou věc nikdy neudělal.“
A nechtěl jste to třeba řešit právní cestou?
„Proč? Podívejte se, vždycky mám volbu jako politik, že nemusím být politik. Vždycky můžu odstoupit. Proč bych to měl řešit? Já jdu za svým programem a naši voliči mě chválí - a nejen naši voliči. Jsou spokojeni, viz i poslední průzkumy, většina našich voličů, i koaličních, je spokojena s naší vládou. Já mám kolem sebe jenom spokojené lidi. I když se potkávám s lidmi - včera jsem šel po Staroměstském náměstí, hned mě zastavili, fotili se se mnou, podpora tam je, já si nemůžu vůbec stěžovat. Já se spíš dočítám někde na internetu, kdo co o mně psal - ale mně nikdo takové věci nepíše. Vždyť se podívejte i na moje sítě. A to není výřez pár desítek tisíc lidí, to je přes tři čtvrtě milionu sledujících. Podívejte se dnes, podívejte se včera - to jsou tisíce lidí v komentářích, každý den tisíce nových lidí. Tzn., já mám jenom pozitivní reakce. Že by mi někdo venku řekl, že se mnou nesouhlasí, to se mi stane jednou za dva tři měsíce.“
To tedy třeba v Praze není běžně, když vás někdo potká?
„Běžně ne. Znovu říkám, lidi na mě ukazují každý den zdvižený palec, fotí se, zdraví. Bydlím na Praze 6, kde se tradičně podporovala současná opozice, a nemám vůbec žádné problémy. Tuhle jsem tam v kavárně potkal pána, který nesouhlasil, ale velmi slušně diskutoval a podali jsme si nakonec ruce. Takže já nevím, kde se to v některých médiích bere, ale je to asi tak, že část občanů podporuje opozici, což je demokratické, a proč ne.“
Jak se vám na Praze 6 žije?
„Úplně perfektně. Mám tam klid, a je to prostě úplně perfektní. Nevím, proč by se mi tam mělo žít špatně. Já jsem si tu lokalitu vybral - je to fajn lokalita, klidná čtvrť, a mám to i blízko do práce.“
Válka s bratrem? Můžeme si to vyříkat
Dotklo se vás vystoupení vašeho bratra před volbou předsedy Sněmovny? On mj. říkal, že jste labilní a vážná bezpečnostní hrozba.
„Vystoupení mého staršího bratra mi bylo líto. Když hovořil nesmysly o mé psychice, tak zapomněl dodat, že já na rozdíl od něj jsem vyrůstal v dětském domově. On tam nevyrůstal, o něj se starala babička. Já jsem vyrůstal v dětském domově v Mašťově u Podbořan, kde jsem dnes jeho sponzorem.“
To jsou poměrně silná slova.
„Bratr nikdy nevyrůstal v dětském domově, nikdy nebyl šikanován ani bitý jako já. Já jsem koktal do 21-22 let. Bratr takové problémy neměl, protože v dětském domově nevyrůstal. O něj se postarala babička, o mě už se neměl kdo postarat. To je jediná moje odpověď na jeho vyjádření.“
Čekal jste od něj takhle ostrý výstup?
„Mám ho rád, je to můj bratr a nikdy o něm nic špatného neřeknu. Jen uvádím tato fakta. Bylo mi líto, že hodnotí nějaké smyšlené psychické stavy, přitom já žádné problémy nemám, nikdy jsem nenavštěvoval ani psychiatra, ani psychologa. Jediné, kam jsem dlouhodobě chodil, byl logoped, protože po tom, co mě v dětském domově bili, jsem koktal do 21 let. A když se ptáte na hanlivá označení, tak já jsem byl zvolen v listopadu a snažím se, aby to ve Sněmovně fungovalo, aby se lidé nehádali a nenadávali si. Já se k takovým útokům přidávat nebudu.“
Vy jste seděli na úvodní schůzi vedle sebe, podle zasedacího pořádku. Bylo tam cítit nějaké napětí?
„Ne, to ne.“
Už jste zvyklý na to, že o vás bratr ve Sněmovně mluví? Tenhle projev byl ale zrovna poměrně drsný.
„Já jsem při tom jeho výstupu nebyl přítomen, ani jsem ho neslyšel. V tu chvíli jsem ho neslyšel a ani zpětně jsem si ho nepouštěl. To, co vím, je zprostředkované od lidí, kteří mi řekli, co tam o mně zaznělo, takže vím, o čem mluvím. Ale nepotřeboval jsem si ho přehrát, protože znám bratra celý život, stejně jako on zná mě. Takže si nepotřebuju přehrávat to jeho vystoupení. Informovala mě řada lidí o tom, co říkal, o nějaké psychice, tomu jsem nerozuměl, ale jediné, co jsem chtěl říct, je, že on nevyrůstal v dětském domově ani chvíli, zatímco já ano. A myslím, že k tomu nemám co víc dodávat.“
Nebyla pak možnost si to ještě třeba vyříkat mezi sebou, soukromě?
„Já s tím nemám žádný problém, já to zvládnu. Já jsem o něm nikdy nic špatného neřekl. Takže jestli by si můj bratr chtěl něco vyříkat, jsem k němu otevřený. Já jsem o něm nikdy nic hanlivého neřekl. Jestli bude mít potřebu mi něco říct, rád si s ním promluvím. Ale já jsem o něm vždycky mluvil jen hezky, a když si dohledáte moje vyjádření za celá léta, vždycky jsem říkal, že ho mám rád a že je to můj bratr. To je věta, kterou opakuju pořád. Mám ho rád, je to můj bratr. Takže nevím, co bych si měl vyříkávat, ale kdyby chtěl, tak jsem k tomu otevřený. Myslím ale, že ta situace vznikla z jeho strany.“
„Ojetým“ BMW setřím veřejné prostředky
Ještě bych se pozastavil u jedné věci, poměrně horlivě se diskutovala i na sociálních sítích, což je to vaše vládní BMW.
„No, to není mé BMW, a vysvětlím vám to hned.“
Vy jste říkal v Otázkách Václava Moravce, že je to ojeté BMW po paní Pekarové Adamové.
„Ano, je po paní Pekarové Adamové.“
No a pak se ukázalo tedy, že dle registru se to auto koupilo v roce 2021 pro pana Radka Vondráčka (předseda Sněmovny před Pekarovou Adamovou - pozn. red.). Vy jste pak upřesnil, že jste ho po paní Pekarové „zdědil“.
„Ano, zdědil jsem ho. Vždyť je to pravda, že jsem ho zdědil po ní. Řekl jsem něco nepravdivého?“
To ne, ale…
„Předtím tím přece jezdila ona. A i ty poznávací značky - já vám jen říkám, že těch aut BMW má ochranná služba asi 15 nebo 20. Tzn., že se střídají podle toho, jak policie určí, takže argument o jiné poznávací značce je úplně irelevantní. Oni s těmi auty jezdí podle směn, podle toho, který řidič je má zrovna na starosti, takže to, že je to jiné auto, není pravda.“
„Já jsem se k tomu ani nevyjadřoval, protože ta debata je podle mě zoufalá a úplně mimo. Ale to, že jsem ho zdědil po paní Pekarové - co je na tom nepravda? Vždyť je to pravda. Já jsem ta auta zdědil po paní Pekarové, ojetá BMW. Kdo je měl před ní, to nevím, ale já jsem je převzal po ní. Takže na tom, co jsem řekl, není nic nepravdivého.“
A vy v něm nadále jezdíte? Já se ptám proto, že v minulosti jste kritizoval paní předsedkyni právě za to, že v něm jezdila.
„Nechal jsem si prověřit, že nákup nové Škody Superb, stojí víc než ta cena toho šest let ojetého BMW. Takže šetřím veřejné prostředky. A aby si někdo nemyslel, že jsem si polepšil, jenom poznamenávám - před vstupem do politiky jsem jezdil Mercedesem S třídy Long s řidičem a na víkend jsem měl Aston Martin. Takže já v soukromém životě jsem jezdil lepšími auty. Mne nemůže nikdo podezřívat, že si užívám luxus, což bych rád zdůraznil. Ty články jsou i dohledatelné, protože s tím prvním Astonem jsem boural na dálnici, tak jsem si hned koupil druhý nový Aston Martin. Vše ještě před vstupem do politiky. Neměl jsem zapotřebí jít do politiky pro peníze. Vše je také na internetu dohledatelné.“
To se v redakci podíváme.
„První Aston byl šedivý, druhý oranžový. Před vstupem do politiky, za své vlastní peníze, to zdůrazňuji. A k tomu Mercedes S třídy Long, s polohovatelnými sedačkami vzadu. Jenom abychom si řekli. Před vstupem do politiky, za vlastní peníze, opakuji. Kdyby o mně chtěl náhodou někdo říci, na rozdíl od drtivé většiny ostatních politiků, že bych si užíval luxusu díky politice. Já mám čisté svědomí.“
Takže BMW pro vás není nutnost?
„Pakliže by mi někdo řekl, že ta Škoda Superb bude levnější, tak budeme jezdit Škodou Superb. To je v pořádku. Mým kritériem je pouze, abychom šetřili veřejné peníze. Tzn., ukázalo se, že je lepší jezdit tím ojetým autem po paní Pekarové, než utrácet veřejné peníze za nový nákup. Tak to snad uznáte, že to má logiku, ne? Než aby policie nakupovala nové auto za milion a půl…“
Ústavní činitelé tím autem jezdit musí, pokud se nepletu?
„Ano, já jsem nežádal o to, abych jezdil policejním autem, ale v této funkci je to ze zákona dáno. Je ze zákona dáno, že musíte mít ochrannou službu, včetně jejich vozů. Takže není možnost postupovat jinak. Stejně jako u premiéra, u prezidenta i u předsedy Senátu. Ale za sebe já říkám, že kdybych věděl, kdyby mi řekli, že Škoda je levnější, než jezdit tím ojetým BMW dál, tak to bude hnedka jinak - věřte mi. Protože já šetřím veřejné prostředky. A v soukromém životě, před vstupem do politiky, jsem jezdil mnohem lepšími auty, což třeba u Astona Martina asi chápete.“
Na druhou stranu, když ale tedy říkáte, že to je dané zákonem, tak proč jste za to kritizoval vaši předchůdkyni?
„Ne, to bylo něco jiného. Ona když měla to nové auto, tak ta Škoda Superb byla levnější. Dneska by bylo pořízení Škody Superb dražší, po těch zhruba pěti letech. Chápete mě? Já jsem ji kritizoval ještě za jinou věc. Že si tady na stříbrném poklopu nechala nosit jídlo.“
A vy jste toho někdy využil?
„Já jsem to neudělal ani jednou - chodím do jídelny, protože mi to tam chutná. Já si na nic nehraju. Ona měla tady přezdívku ‚královna‘, kdy se tady nechala obsluhovat státem placeným číšníkem, který jí nosil obědy na tom poklopu - aby to měla jak na zámku, nebo na hradě. Jako šlechtična. Já jsem to neudělal ani jednou.“
S Babišem si dáme víno
Na závěr bych se zeptal na vztahy v koalici. Jak spolu vycházíte s Andrejem Babišem? Ono není žádné tajemství, že vy jste asi neměli úplně ideální vztahy předtím, ale jaké jsou teď?
„Jsou velice pracovně korektní, protože nám jde o to prosadit co nejrychleji zlepšení životů všech občanů. Ta komunikace je denně - probíhá formou SMS, pětkrát až šestkrát denně. Ale i jinými způsoby, třeba telefonicky. A já si na tu úroveň té komunikace vůbec nemůžu stěžovat.“
A co ty mezilidské vztahy? Je třeba Andrej Babiš někdo, s kým byste si uměl představit jít na pivo?
„No tak vždyť my si dáme třeba víno. My jsme si dali už několikrát víno. Po jednání si někdy dáme skleničku. Takže si to dokážu představit - a nejen představit, ono se to občas i děje.“
A co Petr Macinka?
„A co se týče Petra Macinky, tak máme pravidelnou poradu s Motoristy každou neděli večer. Tam si dáme pivo, někdy i víno, protože je to večer o víkendu, a probíráme aktuální situaci. Připravujeme se i na pondělní koaliční radu. Takže to funguje úplně normálně a tu komunikaci považuju za vysoce nadstandardní. Ostatně Boris Šťastný je můj spolužák z vedlejší třídy ze základní školy.“
O tom jste asi ještě ani jeden nemluvili.
„Já jsem chodil na ZŠ Nad Vodovodem v Malešicích, poté, co jsem opustil dětský domov. A protože jsem byl na základní škole jediný se šikmýma očima - na konci sedmdesátých let minulého století, protože tady nebyli ještě žádní Vietnamci a Číňani a podobní - tak si mě zapamatoval úplně každý. Takže vztah máme velmi nadstandardní, protože se známe strašně dlouho. A s Petrem Macinkou shodou okolností chodíme do stejné hospody přes deset let, protože máme některé společné známé. Takže je to sice jiná strana, ale mluvíme spolu velmi korektně, otevřeně a přátelsky. Hodnotím to na velmi vysoké úrovni.“
Platí tohle jak pro Motoristy, tak pro ANO?
„S panem premiérem komunikujeme pořád. Před vámi tu u mě byla Táňa Malá, předsedkyně poslaneckého klubu ANO, a připravovali jsme schůzi. Musím říct, že ta komunikace je na nejvyšší možné úrovni. Mluvíme spolu pozdě v noci, mluvíme spolu ráno, protože máme na starosti průběh Sněmovny, což je rozsáhlá agenda, aby procházely všechny body. Pro mě je to spolupráce velmi příjemná a velmi kvalitní.“
