Trump a Netanjahu poslali bomby na Írán, spojence Ruska: Proč je vítězem Putin?
„Když se dva perou, třetí se směje.“ Přísloví teď platí i pro íránskou válku, která v mnoha ohledech nahrává ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Bombardování sice ubližuje jeho nejmocnějšímu spojenci na Blízkém východě, na druhé straně přináší mnoho benefitů ruské „speciální vojenské operaci na Ukrajině“.
Vláda v Teheránu, nejbližší a nejsilnější z ruských spojenců na Blízkém východě, čelí tlakům zespoda – od občanů – i shora, totiž z nebe, od amerických a izraelských raket a bomb. Moskva s tím nic moc nezmůže, podobně jako nepodnikla nic na podporu syrského diktátora Bašára Asada, venezuelského vůdce Nicoláse Madura ani kubánských komunistů.
„Pro Rusy nemá smysl věnovat těmto záležitostem přílišnou pozornost,“ komentoval pro Rádio Svoboda Sergej Radčenko, historik a profesor na americké Univerzitě Johnse Hopkinse. „Pokud to půjde do kopru, nemohou s tím moc udělat. Proto se v souvislosti s americko-izraelskými údery na Írán omezili pouze na vyjádření soustrasti a modlitby a k situaci ve Venezuele se nevyjádřili.“
Nenaštvat Trumpa
Navíc je dnes Putin vůči Spojeným státům v poněkud schizofrenní situaci: Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu tlumí Kreml antiamerické postoje, nechce si to rozházet s prezidentem, který výrazně omezil podporu Kyjevu a který se pasuje do role velkého mírotvorce a zprostředkovatele jednání. Putinovi naopak vyhovuje jednání o Ukrajině bezvýsledně protahovat, k čemuž se odvedení americké pozornosti k Íránu perfektně hodí.
A tak má navzdory oslabování spojence Moskva spíše důvody ke spokojenosti. Vysoké ceny ropy. Méně amerických zbraní pro Ukrajinu. Pozornost Washingtonu odvedena od války na Ukrajině. Evropa nervózní z cen energií. Pnutí na Západě. To vše Rusku íránská válka přináší podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).
„Bezpečnostní a hospodářskou situaci to Evropě komplikuje,“ vyjádřil se k válce USA a Izraele s Íránem Sam Greene, profesor ruské politiky na King’s College v Londýně. „A odvádí Trumpovu pozornost od Ukrajiny; dohromady to vypadá, že Moskva dostala spoustu extra prostoru,“ řekl Svobodné Evropě. Podobně může Ukrajina ztrácet důležitost v očích evropských politiků.
Stovky ultraortodoxních židů v noci na dnešek zablokovaly hlavní dopravní tepnu mezi Tel Avivem a Jeruzalémem, než je rozehnala policie, informoval deník Haarec. Protestovali tak proti zatčení šesti desítek členů své komunity po jejich středečním útoku na dům místopředsedy izraelského nejvyššího soudu Noama Sohlberga. Skupiny ultraortodoxních židů v posledních týdnech zesílily protesty kvůli zatčení několika odpíračů vojenské služby z komunity, která měla do předloňska přes půlstoletí výjimku z branné povinnosti.
Policie po útoku na Sohlbergův dům zatkla 62 extremistů z této komunity, 18 z nich ve čtvrtek propustila do domácího vězení a zbytek by měl zůstat ve vazbě do příštího týdne, napsal server The Times of Israel (ToI).
Více než milion lidí vyhnaly dosud v Libanonu z domovů tříměsíční boje mezi tamním hnutím Hizballáh a izraelskou armádou. Mnozí z nich přežívají ve stanech na ulicích či nábřežích Bejrútu, jiní našli útočiště ve státem zřízených, ale už přeplněných centrech. Některé z nich ovládli členové Hizballáhu, kteří tak politizují humanitární pomoc a dál podkopávají už tak slabou autoritu státu. Zároveň však také vystavují civilisty bezpečnostním rizikům, napsal server This is Beirut.
„Nevládní organizace napojené na Hizballáh odstraňují z balíčků s humanitární pomocí vládní štítky a nahrazují je svými,“ řekl serveru This is Beirut bývalý místopředseda vlády a poslanec Ghasan Hasbání. Podle něj je cílem této taktiky posílit loajalitu vysídlených komunit k Hizballáhu.
Po výbuchu mezi kotvišti dnes ománský terminál Míná al-Fahal pozastavil nakládání ropy, informovala v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na své dva zdroje. Posléze napsala, že místní státní média uvádí, že terminál funguje v normálním provozu.
Výbuch byl podle Reuters zřejmě důsledkem dronovému útoku a stal se mezi dvěma nakládacími bójemi, které slouží k propojení podmořských rozvodů se supertankery. Z dat zveřejněných společností LSEG, která monitoruje námořní dopravu, vyplývá, že u přístavu kotví několik supertankerů.
Nejdůležitější je však pro Putina růst světových cen ropy a plynu, které Rusko kvůli mezinárodním sankcím mohlo roky vyvážet jen obtížně. Kvůli Íránu teď USA učinily zatím první krůček od sankcí, dají z nich výjimku té ruské ropě, kterou už mají tankery naloženou. Jde o malý objem, leč uvolňování samozřejmě může později pokračovat.
„Vysoké ceny energií nejsou jen záchranným lanem pro ruskou ekonomiku, která již čelila rostoucímu tlaku sankcí a vysokým nákladům na válku, ale začínají také narušovat jednotu zemí podporujících Ukrajinu,“ komentovala pro RFE/RL Katja Begoová z think-tanku Chatham House. „Pokud energetická krize na Blízkém východě bude přetrvávat a dále se prohlubovat, pravděpodobně se setkáme s tím, že se k těmto výzvám přidá více evropských lídrů, a už to nebudou jen země jako Maďarsko a Slovensko, které naruší jednotu,“ řekla k postojům v EU a NATO.
Někdejší poradkyně Centrální banky Ruské federace Alexandra Prokopenková přidává další trh, který válkou a uzavření ropné trasy trpí: S hnojivy, kterých na světové trhy dodává spoustu Katar v Perském zálivu, ale také právě Rusko. „Téměř úplné uzavření Hormuzského průlivu vyvolává šok v dodávkách, který se projeví v cenách potravin za 6 až 9 měsíců. Putinovy zisky z této situace mohou mít dlouhodobější charakter než napakování se ropnými dolary,“ tweetuje.
Íránská islamistická republika ještě zdaleka nepadla, jakkoli se Trump ustavičně holedbá a prorokuje blízký konec režimu. Vítězí naopak Putin – a vítězit bude tím víc, čím déle se konflikt povleče.
„Pro Moskvu ideálním scénářem války na Blízkém východě není ani rychlé vítězství, ani katastrofální eskalace, ale konflikt střední délky a intenzity, který udrží ceny ropy na vysoké úrovni, aniž výrazně naruší globální ekonomiku,“ soudí Prokopenková.
