Peklo na Blízkém východě zasáhlo i Agrofert. Růst cen? „Zásadní problém,“ říkají zemědělci
S velkými obavami sledují situaci na Blízkém východě i čeští zemědělci. Právě teď vytahují stroje, aby připravili pole na novou úrodu. Jenže ceny pohonných hmot vystřelily nahoru a zdražují dál. Navíc vyrostla i cena hnojiv, protože jejich produkce vyžaduje velké množství zemního plynu… a ještě se jejich část v regionu vyrábí. Agrární komora ČR mluví o zásadním problému. Ovlivnění svého podnikání přiznává i největší tuzemský výrobce hnojiv Agrofert.
Nejsledovanější místo současnosti – Hormuzský průliv, který je klíčovou spojnicí mezi Perským zálivem a Indickým oceánem. Za normálních okolností tudy proudí zhruba pětina světové produkce ropy a zemního plynu, teď ale doprava stojí.
Tankery tudy nemohou projíždět, otázkou nicméně je, jestli vůbec brzy budou mít co vozit. Izrael ve středu zaútočil na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu, čímž šokoval celý svět včetně americké administrativy, se kterou dosud útoky koordinoval. Naštvaný Írán již vzkázal, že v odvetě zaútočí na těžební infrastrukturu v Kataru, Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii.
Je to jinými slovy čím dál větší chaos. „Tahle věc totálně ničí trhy, cena plynu exploduje. To jsme si ještě včera (ve středu) před tím útokem mysleli, že ceny pohonných hmot v ČR dosáhly vrcholu a že naopak byla šance je snižovat,“ prohlásil ve čtvrtek před odletem do Bruselu premiér Andrej Babiš (ANO), jenž označil útok za nepochopitelný. Cena plynu i ropy opravdu skokově vyrostla.
Základní složka moderních hnojiv
Ten nejvýraznější důsledek této situace je zdražování pohonných hmot. Zablokovaný Hormuzský průliv a omezená těžba ale způsobuje mnohem víc problémů, které se dotýkají světové potravinové bezpečnosti.
Moderní zemědělství totiž není závislé jen na půdě a vodě, ale právě na zemním plynu, protože se z něj vyrábí moderní hnojiva. Chemický proces je následovný – metan získaný ze zemního plynu se přemění na oxid uhličitý a vodík, načež vodík se použije pro výrobu čpavku, který je klíčovou složkou pro dusíkatá hnojiva.
Mezi největší evropské výrobce dusíkatých hnojiv patří holding Agrofert, který ještě donedávna patřil premiérovi Babišovi. „Společnosti koncernu Agrofert nevyužívají chemikálie pocházející z tohoto regionu, ale současná geopolitická situace naše podnikání samozřejmě ovlivňuje,“ sdělil Blesku mluvčí holdingu Pavel Heřmanský.
Podle něj evropští producenti hnojiv disponují dostatečnými výrobními kapacitami, takže nedostatek hnojiv pro evropské zemědělce nehrozí. „Výroba hnojiv v EU probíhá a místní producenti mohou dodat potřebné množství hnojiv,“ říká Heřmanský, podle kterého tato krize ukazuje, proč se vyplatí mít lokální výrobu.
Jinou otázkou je ale cena, ta podle Heřmanského bude záviset právě na vývoji trhu s plynem. „Ten tvoří více než 80 % nákladů na výrobu hnojiv. Vzhledem k tomu, že většinu variabilních nákladů tvoří zemní plyn, lze očekávat, že se nárůst ceny této komodity projeví ve světových cenách hnojiv,“ říká mluvčí Agrofertu a dodává, že na Blízkém východě se nejen těží plyn, ale i vyrábí významná část světových minerálních hnojiv. „Ztráta této produkce ovlivní i světové ceny hnojiv,“ podotýká Heřmanský.
Nejoblíbenější dusíkaté hnojivo na světě, které využívá čpavek a tedy zemní plyn, je močovina. Třetina světové močoviny prochází právě Hormuzským průlivem. A zatímco Česko na ní není závislé (Agrofert čpavek vyrábí, byť výrobu kvůli drahému plynu utlumil), třeba taková Indie nakupuje podle Světového ekonomického fóra z Blízkého východu přes 40 procent čpavku. Přední exportní trhy močoviny jsou Írán a Saúdská Arábie.
„Dopady cenových výkyvů u hnojiv nejsou vidět tak okamžitě jako dopady výkyvů cen ropy. Ceny benzínu se mění ze dne na den. Výnosy plodin se projeví až o několik měsíců později. Přesto právě proto mohou být více devastující,“ upozornil na webu The Conversation expert OSN na potravinovou bezpečnost Nima Shokri.
Zapeklitá situace
Zemědělci vše pozorně sledují. Jak upozornila mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková, pro zemědělce je zvyšování cen vstupů, které se odvíjejí od cen ropy a zemního plynu, naprosto zásadním problémem.
„V tuto dobu se na polích rozhoduje o letošní úrodě, protože probíhají jarní práce, jako je příprava půdy, setí jařin, přihnojování, ošetřování proti škůdcům a podobně. Na to všechno je potřeba mít dostatek pohonných hmot, kde vidíme nyní nárůst až o 10 korun na litr, který fakticky nelze promítnout do cen zemědělských komodit,“ popisuje Pánková trable, které drahé pohonné hmoty způsobují.
Hnojivy jsou podle ní čeští zemědělci převážně předzásobení. „Problém by mohl mít potenciálně jen ten, kdo nechal nákup na poslední chvíli. Ceny hnojiv se zvýšily o 15 až 30 procent jednak kvůli uzavření Hormuzského průlivu, jednak kvůli zdražení vstupů jako zemní plyn a močovina,“ potvrzuje Pánková, že situace na Blízkém východě ceny hnojiv ovlivnila.
Cena zemědělských komodit, hlavně obilovin a olejnin, která obvykle s cenou fosilních paliv roste, se ale zatím podle mluvčí Agrární komory nezvýšila. „Při dalším růstu nákladů tak i v letošním roce bude největší problém rentabilita zemědělské produkce. U některých podniků by to mohlo vést k útlumu produkce,“ říká Pánková, podle které to ukazuje, že výkupní ceny v zemědělství neurčuje cena vstupů, ale nálada na trzích.























Gangggstri z EU radšej nechajú vyhladovať celú Európu a padnúť celé hospodárstvo a ekonomiku EÚ na papuľu ako by mali začať odoberať rusku ropu a ruský plyn. Tak to celé dopadne. Občianska vojna a rabovanie v Západnej Európe klope na dvere !!!! Čo sa má stať nech sa stane !!!!