Video se připravuje ...
Íránská letadla v plamenech. Takhle je ničili Američané.
USA a Izrael jim zdecimovaly námořnictvo, ale... Proč jsou Íránci dál hrozbou pro Perský záliv?
Spojené státy a Izrael od 28. února masivním bombardováním z velké části zničily íránskou konvenční námořní flotilu. Podle odborníků se však hrozba pro lodní dopravu v Perském zálivu, jedné z nejdůležitějších námořních tras světa, nezmenšila.
Dvě či tři lehké fregaty třídy Maudž, fregata Sabalán a předsunutá loď Makrán, které Teheránu poskytovala omezenou schopnost projekce síly na dlouhé vzdálenosti, jsou pryč. Stejně tak stovky rychlých útočných člunů, které tvořily páteř asymetrické námořní strategie islámských revolučních gard v Perském zálivu.
4. března americká ponorka torpédovala íránskou válečnou loď IRIS Dena v Indickém oceánu poblíž Srí Lanky, když se fregata vracela z mezinárodního cvičení s přibližně 180 členy personálu na palubě.
Jednalo se o první potvrzené potopení hladinové válečné lodi za války od doby, kdy Británie v roce 1982 během války o Falklandy potopila argentinský křižník General Belgrano. Odborníci podle Rádia Svoboda však tvrdí, že tyto ztráty íránskou hrozbu pro Perský záliv neoslabily.
„Íránské projektily zasáhly 11. března civilní tanker Mayuree Naree plující pod thajskou vlajkou, když se pokoušel proplout Hormuzským průlivem,“ píše RFE/RL. „Fotografie z evakuace posádky ukázaly poškození těsně nad čarou ponoru poblíž zádě, což je typický znak dronů naložených výbušninami, které zasahují na úrovni čáry ponoru.“
Írán v podstatě uzavřel úzkou vodní cestu, kterou proudí 20 procent světových dodávek ropy, pomocí asymetrické válečné taktiky. Paralelně vedle konvenčního íránského námořnictva mají mocné gardy své vlastní námořní jednotky, které nadále pronásledují a útočí na lodě v Perském zálivu, uvádí zdroj.
„I když si myslím, že íránské námořnictvo je v tomto okamžiku z velké části bojově neschopné, námořnictvo gard je i nadále schopno obtěžovat lodní dopravu,“ řekl Sascha Bruchmann, analytik pro vojenské a bezpečnostní záležitosti z londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia. „To udržuje hrozbu, kterou většina civilních lodních společností a pojišťoven považuje za nepřijatelnou.“
Írán změnil svou námořní doktrínu poté, co americké námořnictvo v dubnu 1988 potopilo během jediného dne přibližně polovinu íránské konvenční flotily.
Útok byl odvetou za zaminování americké válečné lodi o několik dní dříve. Odborníci tvrdí, že incident ukázal Teheránu, že symetrická námořní válka proti supervelmoci nikam nevedla.
Následoval desetiletí trvající přechod k asymetrickým nástrojům, jako jsou rychlé útočné čluny, protilodní střely rozmístěné na pobřeží, námořní miny, miniponorky a v poslední době i bezpilotní hladinová plavidla (námořní drony) konfigurovaná jako plovoucí bomby.
Írán toto rozdělení institucionalizoval na dvě samostatná námořnictva, symetrické a asymetrické.
Skutečným válečným nástrojem však byly námořní jednotky revolučních gard, které byly účelově vybudovány pro obtěžování a odvracení útoků v mělkých vodách Perského zálivu plných ostrovů, kde geografie zkracuje vzdálenosti a částečně neutralizuje výhody nadřazené konvenční síly.
13:53
25. 6. 2026
Vážení čtenáři,
prozatím končíme online zpravodajství o konfliktu na Blízkém východě. Děkujeme za vaši pozornost, kterou jste tomuto tématu věnovali.
10:51
25. 6. 2026
Jestliže bude Teherán vybírat mýtné za plavbu Hormuzským průlivem, rozšíří se tato praxe i do dalších mezinárodních vod, což vyvolá totální chaos. Dnes to podle agentury AFP prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na zasedání Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) v bahrajnském hlavním městě Manáma. Rubio je na první návštěvě Blízkého východu od podpisu americko-íránského memoranda o porozumění minulý týden. V rámci této cesty navštívil také Spojené arabské emiráty a Kuvajt.
Podle Rubia usilují Spojené státy o mírovou dohodu s Íránem, ne však „za každou cenu“. Ministr ujistil státy Perského zálivu, že žádná část dohody nebude podkopávat jejich bezpečnost, stabilitu a prosperitu. Podepsané memorandum je základem pro nynější jednání o konečné dohodě.
6:48
25. 6. 2026
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Bílý dům ve středu požádal Kongres o dodatečné výdaje ve výši skoro 88 miliard dolarů (asi 1,88 bilionu korun). Většinu této částky chce využít na pokrytí nákladů na válku proti Íránu, napsala agentura AFP.
Žádost se týká 87,6 miliardy dolarů. Desítky miliard z této částky mají směřovat na ministerstvo obrany, dále pak k americkým zemědělcům, na podporu boje proti ebole ve střední Africe a na projekty na rozvoj infrastruktury ve Spojených státech.
Témata:
Související
https://youtu.be/cfncB1greKM?si=9QSHHUD9DlMnOy6j