USA a Izrael jim zdecimovaly námořnictvo, ale... Proč jsou Íránci dál hrozbou pro Perský záliv?
Spojené státy a Izrael od 28. února masivním bombardováním z velké části zničily íránskou konvenční námořní flotilu. Podle odborníků se však hrozba pro lodní dopravu v Perském zálivu, jedné z nejdůležitějších námořních tras světa, nezmenšila.
Dvě či tři lehké fregaty třídy Maudž, fregata Sabalán a předsunutá loď Makrán, které Teheránu poskytovala omezenou schopnost projekce síly na dlouhé vzdálenosti, jsou pryč. Stejně tak stovky rychlých útočných člunů, které tvořily páteř asymetrické námořní strategie islámských revolučních gard v Perském zálivu.
4. března americká ponorka torpédovala íránskou válečnou loď IRIS Dena v Indickém oceánu poblíž Srí Lanky, když se fregata vracela z mezinárodního cvičení s přibližně 180 členy personálu na palubě.
Jednalo se o první potvrzené potopení hladinové válečné lodi za války od doby, kdy Británie v roce 1982 během války o Falklandy potopila argentinský křižník General Belgrano. Odborníci podle Rádia Svoboda však tvrdí, že tyto ztráty íránskou hrozbu pro Perský záliv neoslabily.
„Íránské projektily zasáhly 11. března civilní tanker Mayuree Naree plující pod thajskou vlajkou, když se pokoušel proplout Hormuzským průlivem,“ píše RFE/RL. „Fotografie z evakuace posádky ukázaly poškození těsně nad čarou ponoru poblíž zádě, což je typický znak dronů naložených výbušninami, které zasahují na úrovni čáry ponoru.“
Írán v podstatě uzavřel úzkou vodní cestu, kterou proudí 20 procent světových dodávek ropy, pomocí asymetrické válečné taktiky. Paralelně vedle konvenčního íránského námořnictva mají mocné gardy své vlastní námořní jednotky, které nadále pronásledují a útočí na lodě v Perském zálivu, uvádí zdroj.
„I když si myslím, že íránské námořnictvo je v tomto okamžiku z velké části bojově neschopné, námořnictvo gard je i nadále schopno obtěžovat lodní dopravu,“ řekl Sascha Bruchmann, analytik pro vojenské a bezpečnostní záležitosti z londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia. „To udržuje hrozbu, kterou většina civilních lodních společností a pojišťoven považuje za nepřijatelnou.“
Írán změnil svou námořní doktrínu poté, co americké námořnictvo v dubnu 1988 potopilo během jediného dne přibližně polovinu íránské konvenční flotily.
Útok byl odvetou za zaminování americké válečné lodi o několik dní dříve. Odborníci tvrdí, že incident ukázal Teheránu, že symetrická námořní válka proti supervelmoci nikam nevedla.
Následoval desetiletí trvající přechod k asymetrickým nástrojům, jako jsou rychlé útočné čluny, protilodní střely rozmístěné na pobřeží, námořní miny, miniponorky a v poslední době i bezpilotní hladinová plavidla (námořní drony) konfigurovaná jako plovoucí bomby.
Írán toto rozdělení institucionalizoval na dvě samostatná námořnictva, symetrické a asymetrické.
Skutečným válečným nástrojem však byly námořní jednotky revolučních gard, které byly účelově vybudovány pro obtěžování a odvracení útoků v mělkých vodách Perského zálivu plných ostrovů, kde geografie zkracuje vzdálenosti a částečně neutralizuje výhody nadřazené konvenční síly.
Dobrou noc, další zprávy přineseme v neděli.
Předseda bezpečnostního výboru íránského parlamentu Ebráhím Azízí dnes řekl, že Írán už „připravil profesionální mechanismus pro řízení lodní dopravy“ Hormuzským průlivem, který by měl být brzy zprovozněn. „Z tohoto uspořádání budou mít prospěch pouze obchodní lodě a strany spolupracující s Íránem,“ zdůraznil Azízí a dodal, že na základě tohoto mechanismu bude Írán vybírat nutné poplatky „za specializované služby“.
„Tato trasa zůstane uzavřena pro účastníky takzvaného Projektu Svoboda,“ uvedl Azízí s odkazem na dočasnou americkou vojenskou operaci, jejímž cílem je provázet a chránit obchodní lodě uvázlé v Perském zálivu. Spojené státy nadto pokračují ve vlastní blokádě íránských přístavů, a to i přes křehké příměří, které vstoupilo v platnost 8. dubna.
Některé evropské země vedou s Teheránem jednání o získání povolení k plavbě Hormuzským průlivem, oznámila dnes podle agentury AFP íránská státní televize. Írán tuto strategickou úžinu a klíčovou námořní trasu, kudy běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy, převážně blokuje v reakci na americko-izraelské údery zahájené na konci února.
A to nikomu nedochází, že USA a Izrael tam zničí moře, ovzduší a všechno kolem a že tahle válka bude především ekologickou katastrofou pro celý svět ?