Ceny v Evropě ohrožuje válka v Íránu: Připlatíme si za naftu i potraviny?!
Válečná situace na Blízkém východě má potenciál dostat světovou ekonomiku do kolen. Hrozí zvyšující se ceny paliv, plynu a nakonec i jídla, jehož produkce může výrazně klesnout kvůli neprůplavnému Hormuzskému průlivu.
Arabská království či emiráty, jakými jsou Dubaj, Katar nebo Bahrajn, odděluje od zbytku světa pouhých 35 kilometrů široký Hormuzský průliv, který z jedné strany hlídá Írán a z druhé Spojené arabské emiráty s Ománem.
Od začátku války bylo za pouhý týden zasaženo minimálně 8 obchodních lodí. Většina lodní dopravy tak v Perském zálivu stojí včetně 150 tankerů a kontejnerových lodí.
Konec války je přitom zatím v nedohlednu. „Údery teprve začaly. Americké muniční sklady jsou plné,“ prohlásil ve čtvrtek americký ministr obrany Pete Hegseth (45). Jak může Česko i svět prodlužující válka zasáhnout?
Nedostatek hnojiv
Tou největší hrozbou nakonec může být světový nedostatek hnojiv, který se dováží z oblasti Perského zálivu. „Jestli nedostaneme hnojiva na pole k farmářům, úroda může klesnout až o polovinu při první sklizni,“ varuje pro server Financial News (FN) Steve Tore Holsether, šéf evropské společnosti Yara, která prodává hnojiva a funguje i na českém trhu.
„Už došlo ke zvýšení cen hnojiv o zhruba 15 procent. Samozřejmě to nemusí být konečné zvýšení, spíše je to začátek,“ uvedl k tomu pro Blesk Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu.
„Když budou hnojiva drahý, tak zemědělci je prostě nebudou aplikovat. To se může projevit v nižší úrodě,“ dodal Pýcha s tím, že záleží i na počasí. Pokud bude ideální počasí, na úrodě se to tolik neprojeví. „Může to být ale přesně obráceně. A úroda může být hodně špatná,“ varoval. EU už na rostoucí krizi zareagovala zrušením cla na dovoz ruských levnějších hnojiv vyráběných ze zemního plynu.
Ceny u čerpacích stanic
Kvůli zaseklému průlivu hrozí výpadek zhruba jedné pětiny světových dodávek ropy, kterou nelze v krátkodobém horizontu plně nahradit. Tím se může cena vyšplhat z běžných 1850 korun za barel, který pojme 159 litrů ropy, rovnou na 3500 korun za barel. V Německu už ceny na čerpacích stanicích začaly růst na 60 korun nafty za litr, hlásí deník Bild. Zatím jde ale prý o uměle nastavované ceny.
Proti tomu se preventivně chce bránit vláda Andreje Babiše (71, ANO). Ministerstvo financí tak začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. „Pokud se ukáže, že marže letí nahoru neúměrně, jsme připraveni využít všech nástrojů. Krajním řešením je i vydání cenového výměru o fixní výši marže,“ řekla v pátek šéfka rezortu Alena Schillerová (61, ANO).
Evropa bez plynu?
Třetina veškeré produkce zemního plynu pochází zejména z Kataru. Se stojící lodní dopravou ale brzy hrozí světový nedostatek důležité suroviny. A katarský ministr pro energetiku Saad al-Kaabi (59) už teď varuje: „Pokud tato válka bude pokračovat dalších několik týdnů, bude to mít dopad na růst HDP po celém světě. Cena energií pro všechny půjde nahoru. Bude nedostatek některých produktů a dojde k řetězové reakci továren, které nebudou moci dodávat,“ řekl FT al-Kaabi.
Ačkoliv Katar do Evropy dodává jen malé procento plynu, při jeho nedostatku by mohly asijské státy začít skupovat plyn určený pro Evropany a přeplatit tak starý kontinent. Ruský prezident Vladimir Putin (73) navíc pohrozil, že by plyn do Evropy z Ruska stopl úplně.





















Můžete PODĚKOVAT USA a Izraeli,.