Favorit na nového vůdce Íránu: Syn Chameneího trpěl impotencí? Jezdil se léčit do Británie
Ač Írán ještě neoznámil, kdo převezme kormidlo země po Alím Chameneím, stále více se začíná hovořit o jednom jménu - Modžtbovi Chameneím, druhorozeném synovi zesnulého nejvyššího duchovního vůdce. Podle světových médií patří mezi favority na nového lídra. Modžtabá Chameneí má za sebou zajímavou minulost, například měl opakovaně jezdit do Velké Británie, kde postupoval léčbu impotence.
Informuje o tom server DailyMail, který odkazuje na tajné dokumenty, které poslalo americké ministerstvo zahraničí v roce 2008 americké ambasádě v Londýně. Tyto dokumenty později zveřejnil server WikiLeaks.
Podle dokumentů Modžtabá Chameneí, o kterém se v posledních dnech hovoří jako o favoritovi na svého nejvyššího duchovního vůdce Íránu, byl pod tlakem rodiny na vyprodukování vlastního syna.
Jenže mu to příliš nešlo. Tlak byl tak velký, že se rozhodl vyhledat lékařskou pomoci v zahraničí, konkrétně ve dvou soukromých nemocnicích v Londýně. Celkem přijel čtyřikrát, přičemž jeho poslední návštěva trvala dva měsíce. Postupoval během této doby léčbu impotence.
Snaha se vyplatila, nakonec se Modžtabovi Chameneímu podařilo zplodit syna. Pojmenoval ho Alí po svém otci, v té době nejvyšším duchovním vůdci Íránu. Impotence mu nicméně zkomplikovala život, podle dokumentu se oženil na poměry Íránu nebývale pozdě.
Dobrý manažer, špatný osvícený?
Nejen zdravotnímu stavu Modžtaby Chameneího se nicméně dokumenty věnují. Rozebírají také, jak pracoval v kanceláři svého otce, jak s ním cestoval po Íránu a jaký na něj měl vliv. Podle Američanů byl vnímán režimem jako schopný vůdce a manažer, který jednou převezme klíčový post ve vedení země. Údajně jej tak vnímal i samotný Alí Chameneí.
Modžtabovi také hrály do karet dobré vztahy s vedením Íránských revolučních gard. Dokumenty ovšem podotýkají, že slabou stránkou syna Chameneího bylo jeho duchovní ukotvení, klerici jej nevnímali jako dostatečně osvíceného v duchovních praktikách. „Neočekává se, že někdy svým vlastním vzděláním dosáhne statusu „mudžáhida“ (muslima bojujícího ve svaté válce neboli džihádu, pozn. red.), natož „ajatolláha“,“ uvádí dokumenty.
Modžtabá si prý tyto své limity uvědomoval a příliš neusiloval o to stát se nejvyšším duchovním vůdcem.
Zprávy jsou nicméně roky staré, od té doby se mohlo mnoho změnit. A zřejmě i změnilo. Některé zprávy z Íránu již informovaly, že Modžtabá byl zvolen novým vůdcem Íránu, oznámení má přijít v následujících hodinách. Je to v kontrastu s tím, že podle serveru The New York Times Chameneí před svou smrtí jmenoval tři možné nástupce a jeho syn nebyl ani jedním z nich, jelikož se stavěl proti dynastické vládě.
Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy hrozí podle analýzy agentury Bloomberg novou vlnou globální inflace, což by se mohlo negativně podepsat na hospodářském růstu. V nejhorším scénáři by dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu mohlo zvýšit ceny ropy o 80 procent oproti předválečné úrovni na zhruba 108 dolarů za barel.
Zhruba 20 procent světových dodávek ropy prochází Hormuzským průlivem. Jednoprocentní pokles nabídky zvyšuje ceny asi o čtyři procenta. V případě rozsáhlejších útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu by ceny mohly zůstat kolem 108 dolarů za barel až do čtvrtého čtvrtletí.
Takový šok by podle propočtů Bloombegu přidal do konce roku k inflaci ve Spojených státech asi 0,8 procentního bodu a posunul ji nad tři procenta. Centrální banky cílí na dvouprocentní inflaci. Pro eurozónu model předpokládá negativní dopad na HDP ve výši 0,6 procenta, pro Británii 0,5 procenta, přičemž inflace by v obou případech vzrostla zhruba o 1,1 procentního bodu.
Evropa je navíc citlivější na ceny plynu, které vyskočily po výpadku katarské produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). „Trvale vysoké ceny energií by dostaly Evropu na pokraj recese,“ uvedl Bloomberg. Evropská centrální banka a britská Bank of England (BoE) tak mohou být nuceny odložit plánované snižování úrokových sazeb nebo je dokonce zvýšit, pokud se inflační očekávání vymknou kontrole.
Izraelské letectvo zahájilo novou rozsáhlou vlnu vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v Teheránu, oznámila izraelská armáda.
Izraelské údery zabily dva lidi v palestinském uprchlickém táboře ve městě Tripoli na severu Libanonu, informovalo dnes libanonské ministerstvo zdravotnictví. Podle libanonské tiskové agentury Ani izraelský útok zabil jednoho z vůdců palestinského teroristického hnutí Hamás. Tři zabití jsou hlášeni po izraelském úderu na jihu Libanonu.
Podle ministerstva izraelská armáda zasáhla budovu v uprchlickém táboře Biddáví, píše server Times of Israel (ToI). Úder, který oblast zasáhl bez předchozího varování, zranil další osobu, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Agentura Ani uvedla, že při náletu izraelského dronu na dům v Biddáví byl zabit Vasím Atalláh Alí a jeho žena. Agentura muže označila za vysoce postaveného představitele Hamásu. Podle agentury AFP jde o prvního vůdce Hamásu zabitého od zahájení americko-izraelské vzdušné ofenzivy proti Íránu minulou sobotu.
o Fialovi by jste si to nedovolili napsat