Víc atomovek! Macron nařídil rozšířit jaderný arzenál Francie. I do Polska?
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že nařídil navýšit počet francouzských jaderných zbraní. O přesném množství hlavic Francie podle něj nebude informovat. Macron v projevu k francouzské politice jaderného odstrašení řekl, že Francie musí zpřísnit svou jadernou doktrínu tváří v tvář novým hrozbám.
Podle Macrona musí Francie zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu, ale musí si při tom zachovat suverenitu. „Naše bezpečnost nikdy nebyla chápána výhradně v mezích našeho území,“ uvedl francouzský prezident. Macron nyní aktualizaci francouzské jaderné politiky nazval „pokročilým odstrašováním“.
„Politika pokročilého odstrašování je postupný proces, který nabízí našim partnerům možnost účastnit se odstrašovacích cvičení,“ vysvětlil Macron. Podle agentury Reuters bude hrát klíčovou roli v této politice Německo, a to za přispění Polska, Nizozemska, Belgie a Dánska. Podle francouzského prezidenta nabídne tento přístup novou „strategickou hloubku v souladu s bezpečnostními výzvami v Evropě“. Macron dodal, že Francie povolí dočasné nasazení svých jaderných letadel ve spojeneckých zemích. Již v minulosti uváděl, že Francie otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery.
Macron vyzval evropské státy ke spravedlivému rozdělení bezpečnostního úsilí. Mezi tři hlavní oblasti, ve kterých Evropa podle něj potřebuje posílit svou obranu, patří schopnost detekovat a sledovat rakety prostřednictvím kombinace satelitů a radarů, kontrola vzdušného prostoru s rozšířenou protivzdušnou obranou a schopnost zasahovat cíle hluboko na nepřátelském území. „Tím, že se k nám partnerské země připojí, mohou pomoci posílit schopnosti Evropy v těchto třech oblastech,“ dodal Macron.
Podle francouzského prezidenta si Evropa zvykla na to, že její bezpečnost závisí na dodržování pravidel stanovených třetími stranami. „Dohody z období studené války, vyjednané jinými než námi, a to i v případech, kdy se nás týkaly, a které ti, kdo je podepsali, vypověděli bez jakékoli konzultace, přestože byli našimi spojenci,“ dodal Macron. Narážel tím například na to, že Spojené státy odstoupily od smlouvy o protiraketové obraně nebo na nedávné vypršení dohody Nový START mezi USA a Ruskem, která omezovala počet jaderných hlavic na 1550 na každé straně a počet nosičů na 700.
Spolupráce s Polskem a Německem
„Polsko jedná s Francií a skupinou nejbližších evropských spojenců o programu pokročilého jaderného odstrašování. Vyzbrojujeme se společně s našimi přáteli, aby se naši nepřátelé nikdy neodvážili na nás zaútočit,“ napsal po Macronově oznámení polský premiér Donald Tusk na sociální síti X.
Na začátku tohoto měsíce německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že Berlín zahájil jednání s Francií o možném odstrašujícím prostředku pro celý kontinent. Po odchodu Británie z Evropské unie zůstala Francie jedinou jadernou mocností v Evropské unii. Premiér Tusk tehdy uvedl, že Polsko také zahájilo jednání s Francií, ale zdůraznil, že předtím, než bude diskutovat o jakémkoli členství v podobném evropském programu, potřebuje konkrétní informace.
Varšava v minulosti projevovala zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní na polském území. Například loni v březnu tehdejší polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Duda uvedl, že o svém návrhu diskutoval s tehdejším vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.
Duda v roce 2022 navrhl tehdejší administrativě prezidenta Joea Bidena, aby Polsko zařadila do programu sdílení jaderných zbraní v rámci Severoatlantické aliance, ale neúspěšně. V Polsku bývaly za komunistického režimu rozmístěny sovětské jaderné zbraně, ale rozmístění amerických jaderných zbraní tak blízko hranic s Ruskem by Kreml vnímal jako vážné ohrožení.
Dohoda s Dánskem
Dánská premiérka Mette Frederiksenová později potvrdila, že Dánsko s Francií uzavřelo dohodu o strategickém jaderném odstrašování. „Užší spolupráce přispěje k posílení odstrašujících schopností Evropy. Bohužel je to nezbytné, protože vojenská hrozba ze strany Ruska v nadcházejících letech pravděpodobně vzroste,“ řekla premiérka. Zdůraznila však, že strategická spolupráce pouze doplní, a v žádném případě nenahradí, odstrašující mechanismy NATO. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen poté doplnil, že dohoda nezahrnuje rozmístění jaderných zbraní na dánském území.
Většina evropských zemí se při odrazování potenciálních protivníků spoléhá především na Spojené státy. Sblížení prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem v otázce války na Ukrajině a jeho postoj vůči tradičním spojencům – včetně hrozeb zabrání Grónska, autonomního území členského státu NATO Dánska - ale evropské vlády znepokojily, poznamenala dříve agentura Reuters.
Jaderné odstrašení je základní prvek francouzské vojenské doktríny, kterou zavedl na počátku studené války někdejší francouzský prezident Charles de Gaulle. Francouzská politika je založena na vzdušných a námořních silách - stíhacích letounech Rafale (startujících ze země či letadlové lodí Charles de Gaulle) a čtyřech jaderných ponorkách třídy Triomphant. Podle dostupných informací má Francie 290 jaderných hlavic, což je čtvrtý největší atomový arzenál planety - po USA, Rusku a Číně. I tyto velmoci v současnosti míní svou jadernou výzbroj rozšiřovat či modernizovat.
Pomýlená Evropa stále nechápe, že v nukleárním konfliktu bude rozhodovat rozloha národů. A tu je Evropa ve velké nevýhodě.