Benzin za 40 korun? Co hrozí, pokud Írán zablokuje klíčový ropný průliv

Samotný Írán by ale podle odborníků neměl chtít zastavit v Hormuzském průlivu provoz. Peníze totiž bude potřebovat na řešení vlastních ekonomických problémů. Největším odběratelem ropy z Íránu je Čína. Přerušením dodávek by tedy Írán neriskoval pouze zhoršení své hospodářské situace, ale i narušení vztahů s jednou z největších mocností na světě.

Zvládne to Evropa?

Analytik investiční platformy XTB Pavel Peterka upozornil, že Evropská unie musí podle svých pravidel držet zásobu ropy srovnatelnou s 90 dny dovozu. Tyto zásoby by tak měly vykrýt krátkodobý výpadek dodávek. Evropa navíc dlouhodobě odebírá ropu z několika různých kanálů a její závislost na Hormuzském průlivu je tak ve srovnání s Asií nízká.

I tak ale podle Peterky nemusí být jisté, že Evropa se zásobami na 90 dní situaci zvládne. „Jak se budou zásoby tenčit, tak lze očekávat stále vyšší tlak na ceny a dostupnost ropy s dopadem na ceny pohonných hmot, přepravy a tím i na další položky spotřebního koše. Zároveň Evropa nedováží jen ropu, ale i zkapalněný zemní plyn, kde můžou problémy nastat o něco rychleji. Vyšší ceny elektřiny a plynu jsou další nejistotou pro průmysl,“ dodal.

Může pomoci teplé počasí

Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by trvalejší blokáda Hormuzského průlivu výrazně zdražila pohonné hmoty a další ropné produkty také v Česku, stejně jako by zapříčinila vzestup velkoobchodních cen zemního plynu. „Pokud na blokádu dojde, zamíří rychle výrazněji nad 40 Kč/l, potenciálně, při déle trvající blokádě, až k úrovni 50 Kč/l,“ uvedl o cenách pohonných hmot v Česku.

„Na vývozu katarského zemního plynu, jehož většina putuje do Asie, je sice Evropa závislá méně, ale zase v této části roku čelí poměrně nízkému stavu zásob plynu v zásobnících, což může přispět k výraznějšímu tlaku na růst cen plynu. Na straně Evropy tak nyní stojí poměrně teplé počasí, jež poptávku po plynu a nutnost čerpání ze zásobníků logicky omezuje,“ dodal Kovanda.

Svět Íránské údery na Dubaj či Bahrajn: Jak dlouho dokáže útočit? Vyrobí i 400 dronů denně

Alternativní cestou by podle odborníků mohla být doprava komodit přes Rudé moře a Suezský průplav. Lodní dopravu by ale podle Peterky mohly ohrožovat místní kriminální skupiny. „Aktivita pirátů může být problémem, ale předpokládám, že opravdu velká přítomnost námořnictva USA řadu z nich odradí. Teroristické skupiny ale mohou i za cenu vysokých ztrát působit škody na protest proti útoku v Íránu,“ dodal Peterka.

Hormuzským průlivem se dopravuje okolo 20 procent vytěžené ropy na světě a více než 30 procent ropy přepravované po moři. Kromě toho přes něj proudí také asi třetina světové spotřeby zkapalněného zemního plynu. Podle loňských dat analytické společnosti Vortexa projíždělo průlivem denně 17,8 až 20,8 milionu barelů ropy a kondenzátu.

Video se připravuje ...

Izrael zaútočil na Írán: Kouř nad Teheránem.

Zdroj: reprofoto X @Vahid

Útok Izraele a USA na Írán zobrazit celý online

13:53

25. 6. 2026

Vážení čtenáři,

prozatím končíme online zpravodajství o konfliktu na Blízkém východě. Děkujeme za vaši pozornost, kterou jste tomuto tématu věnovali.

10:51

25. 6. 2026

Jestliže bude Teherán vybírat mýtné za plavbu Hormuzským průlivem, rozšíří se tato praxe i do dalších mezinárodních vod, což vyvolá totální chaos. Dnes to podle agentury AFP prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na zasedání Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) v bahrajnském hlavním městě Manáma. Rubio je na první návštěvě Blízkého východu od podpisu americko-íránského memoranda o porozumění minulý týden. V rámci této cesty navštívil také Spojené arabské emiráty a Kuvajt.

Podle Rubia usilují Spojené státy o mírovou dohodu s Íránem, ne však „za každou cenu“. Ministr ujistil státy Perského zálivu, že žádná část dohody nebude podkopávat jejich bezpečnost, stabilitu a prosperitu. Podepsané memorandum je základem pro nynější jednání o konečné dohodě.

6:48

25. 6. 2026

Dobré ráno, vážení čtenáři,  

Bílý dům ve středu požádal Kongres o dodatečné výdaje ve výši skoro 88 miliard dolarů (asi 1,88 bilionu korun). Většinu této částky chce využít na pokrytí nákladů na válku proti Íránu, napsala agentura AFP.

Žádost se týká 87,6 miliardy dolarů. Desítky miliard z této částky mají směřovat na ministerstvo obrany, dále pak k americkým zemědělcům, na podporu boje proti ebole ve střední Africe a na projekty na rozvoj infrastruktury ve Spojených státech.

Zobrazit celý online