Benzin za 40 korun? Co hrozí, pokud Írán zablokuje klíčový ropný průliv
Ochromení provozu v Hormuzském průlivu by nemělo mít na Evropu, a tedy ani na ČR, tak velký ekonomický dopad jako na Asii. Zastavení dopravy v průlivu mezi Perským a Ománským zálivem by se ale mohlo projevit v celkových cenách ropy a plynu na trhu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy by mohla cena za benzin v Česku vyšplhat až na 40 korun za litr.
Samotný Írán by ale podle odborníků neměl chtít zastavit v Hormuzském průlivu provoz. Peníze totiž bude potřebovat na řešení vlastních ekonomických problémů. Největším odběratelem ropy z Íránu je Čína. Přerušením dodávek by tedy Írán neriskoval pouze zhoršení své hospodářské situace, ale i narušení vztahů s jednou z největších mocností na světě.
Zvládne to Evropa?
Analytik investiční platformy XTB Pavel Peterka upozornil, že Evropská unie musí podle svých pravidel držet zásobu ropy srovnatelnou s 90 dny dovozu. Tyto zásoby by tak měly vykrýt krátkodobý výpadek dodávek. Evropa navíc dlouhodobě odebírá ropu z několika různých kanálů a její závislost na Hormuzském průlivu je tak ve srovnání s Asií nízká.
I tak ale podle Peterky nemusí být jisté, že Evropa se zásobami na 90 dní situaci zvládne. „Jak se budou zásoby tenčit, tak lze očekávat stále vyšší tlak na ceny a dostupnost ropy s dopadem na ceny pohonných hmot, přepravy a tím i na další položky spotřebního koše. Zároveň Evropa nedováží jen ropu, ale i zkapalněný zemní plyn, kde můžou problémy nastat o něco rychleji. Vyšší ceny elektřiny a plynu jsou další nejistotou pro průmysl,“ dodal.
Může pomoci teplé počasí
Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by trvalejší blokáda Hormuzského průlivu výrazně zdražila pohonné hmoty a další ropné produkty také v Česku, stejně jako by zapříčinila vzestup velkoobchodních cen zemního plynu. „Pokud na blokádu dojde, zamíří rychle výrazněji nad 40 Kč/l, potenciálně, při déle trvající blokádě, až k úrovni 50 Kč/l,“ uvedl o cenách pohonných hmot v Česku.
„Na vývozu katarského zemního plynu, jehož většina putuje do Asie, je sice Evropa závislá méně, ale zase v této části roku čelí poměrně nízkému stavu zásob plynu v zásobnících, což může přispět k výraznějšímu tlaku na růst cen plynu. Na straně Evropy tak nyní stojí poměrně teplé počasí, jež poptávku po plynu a nutnost čerpání ze zásobníků logicky omezuje,“ dodal Kovanda.
Alternativní cestou by podle odborníků mohla být doprava komodit přes Rudé moře a Suezský průplav. Lodní dopravu by ale podle Peterky mohly ohrožovat místní kriminální skupiny. „Aktivita pirátů může být problémem, ale předpokládám, že opravdu velká přítomnost námořnictva USA řadu z nich odradí. Teroristické skupiny ale mohou i za cenu vysokých ztrát působit škody na protest proti útoku v Íránu,“ dodal Peterka.
Hormuzským průlivem se dopravuje okolo 20 procent vytěžené ropy na světě a více než 30 procent ropy přepravované po moři. Kromě toho přes něj proudí také asi třetina světové spotřeby zkapalněného zemního plynu. Podle loňských dat analytické společnosti Vortexa projíždělo průlivem denně 17,8 až 20,8 milionu barelů ropy a kondenzátu.
Při izraelských útocích zahynulo v Libanonu od 2. března 486 lidí a 1313 jich bylo zraněno, uvedlo podle AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Moderátoři íránské státní televize při nedělním oznámení jména nového nejvyššího duchovního Modžtaby Chameneího uvedli, že byl zraněn v „ramadánové válce“, což je označení, které íránská média používají pro současný konflikt s USA a Izraelem. Analytik ale později v živém vysílání naznačil, že nyní 56letý Chameneí mohl být zraněn v irácko-íránské válce v 80. letech. Jak byl nový vůdce zraněn, tak z vysílání íránské televize není jasné, napsala agentura AP. Otec Modžtaby Chameneího, Alí Chameneí, jakož i žena nového vůdce, byli zabiti v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února. Modžtaba Chameneí, jehož jako nástupce vybralo v neděli íránské Shromáždění znalců, nebyl od začátku nynější války spatřen na veřejnosti, poznamenala AP. Hlavním cílem Ankary je podle Erdogana udržet zemi „mimo plameny íránské války“. Turecký prezident to dnes uvedl po zasedání vlády, které se konalo poté, co alianční protivzdušná obrana zneškodnila již druhou íránskou balistickou střelu za necelý týden. První střela mířící na Turecko byla zachycena 4. března ve východním Středozemním moři. Úlomky dnes zničené rakety dopadly do volného areálu staveniště v provincii Gaziantep a podle úřadu tamního guvernéra nezpůsobily žádné škody. Turecko, které má silný domácí vojenský průmysl, nemá vlastní plnohodnotnou protivzdušnou obranu a je v této oblasti závislé na systémech NATO umístěných ve východní části Středomořského regionu, píše Reuters. Erdogan dnes také uvedl, že Turecko po nasazení šesti bojových letounů F-16 v severním Kypru přijme další dodatečná opatření pro posílení bezpečnosti v oblasti.
👍