Radek Vondráček (ANO) v Blesku: Rusko jsme podcenili, Ukrajina nemá zdroje

Ačkoliv je někdy označován za politického „chcimíra“, a opozice ho proruského politika, v Epicentru Vondráček jasně řekl, že stojí na straně Ukrajiny. „Vždycky jsme říkali, že se jako Češi musíme zastat toho malého, kterého napadne velký soused. Máme s tím dějinné zkušenosti. To, že se svět mění a že ty stávající instituce vypadají, že na to nestačí, je věc druhá. Ale když někdo řekne, že chce mír, není proruský, je proukrajinský,“ tvrdí. Podle něho je důležité, aby válka skončila a ne, kdo měl či neměl v něčem pravdu. Navzdory tomu, že i poslední jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací v Ženevě nepřineslo žádné východisko, si myslí, že klíč neleží na bojišti ale na jednacím stole.

Byli pripraveni a odhodlaní jít do konfliktu

Přesto ale uznává, že Rusko všichni podcenili. „Podcenili jsme, jakým způsobem bylo Rusko připravené a odhodlané do konfliktu jít, že je ochotno jít do opotřebovávací války, kterou Ukrajina nemůže zvládnout, protože nemá ty zdroje, především ty lidské,“ řekl Vondráček a dodává, že velké světové konflikty zpravidla trvaly čtyři roky, a proto doufá, že záhy skončí i tento.

Na dotaz, zda je názor na Ukrajinu i na to, kdo je viníkem situace, v rámci koalice ANO, SPD a Motoristé shodný, ale odpovědět nechtěl. Stejně ani na dotaz, zda souhlasí s Radimem Fialou (SPD), když zpochybňuje, že za výbuchem ve Vrběticích stáli ruští agentu, anebo s Jindřichem Rajchlem (PRO), když říká, že odchod Rusů z Ukrajiny způsobí genocidu na ruskojazyčném obyvatelstvu.

Pánek z Člověka v tísni vzkazuje politikům: Vaše útoky ubližují těm nejslabším!

Občas Rajchla koriguji

Na naléhání moderátorky ale připustil, že zrovna s Rajchlem občas problém má. „Na zahraničním výboru jeho vystoupení třeba i koriguji, protože mám jiný názor a protože to (co říká Rajchl – pozn. red.) je zjednodušení z druhé strany barikády. A ani jedno zjednodušení v konečném důsledku nepřináší nic dobrého,“ připustil Vondráček, který dokonce kvituje vyvěšení ukrajinské vlajky před budovou Úřadu vlády na připomínku čtyř let ruské agrese. Prý je jen důležité mít promyšlené, kdy a za jakých okolností se dá dolů, aby to nevyvolávalo zbytečné dohady.

My si to uhlídáme

Dodává, že tyhle kroky sice jsou předmětem diskuse uvnitř koalice s výrazně protiukrajinskou SPD, ale naznačil, že vyšší bere. „Ať si každý říká své názory svobodně, ale druhá věc je směřování této vlády a její vládní prohlášení. My jsme opravdu seniorní koaliční partner, jsme největší s osmdesátičlenným (poslaneckým – pozn. red.) klubem a my si dokážeme uhlídat směřování zahraniční politiky,“ naznačuje a dodává, že koaliční partner není totéž co kamarád.

Havlíček jako hudební fajnšmekr: Vadí mu Babišovy italské šlágry? A promluvil i o rodině

Musíme konsolidovat rozpočet, a tak to je

Nechce ale prý kritizovat aktivitu dalšího koaličního partnera, tedy Motoristů sobě, jejichž ministr zahraničí Petr Macinka seškrtal dvě třetiny humanitární pomoci, včetně části programu pro Ukrajinu. Podle Vondráčka je zkrátka potřeba konsolidovat rozpočet a prý jsou některé části humanitární pomoci, kterou Česko poskytovalo i na dluh, úsměvné – jmenoval podporu pochodu hrdosti ve vietnamské Hanoji. Nepopírá ale, že tento rok se jde „na dřeň“ a příští rok by mohla být podpora vyšší. „Nevím, jestli to bude v rezortu ministerstva zahraničních věcí nebo jinde. Máme nějakou strategii, která je soustředěná na běžný život českého občana a to je teď priorita,“ tvrdí Vondráček.

Miliony obětí, 15 tisíc civilistů

Podle Ukrajinců válka na jejich území začala už v roce 2014 ruským obsazením krymského poloostrova. Plnohodnotnou invazí se ale myslí vstup ruských vojsk na ukrajinské území v časných ranních hodinách 24. února 2020. Za čtyři roky konfliktu Rusko obsadilo východní část Ukrajiny a ostřelování prakticky všech jejích částí i s dopady dronů či munice na území států NATO pokračuje takřka každodenně. Uvádí se, že Rusové okupují 20 procent Ukrajinského území a že pod okupací žije 3 až 5 milionu ukrajinských občanů, mluví se o válečných zločinech či ilegálních odvozech a ruských adopcích dětí. Počet obětí je na straně Ukrajinců kolem 2 milionů, z řad civilistů se jedná o 15 tisíc lidí včetně stovek dětí – jedná se o nejnovější čísla Organizace spojených národů.