ONLINE: Žádné nové mírové rozhovory na obzoru. Kvůli situaci kolem Íránu, vzkázal Zelenskyj
Zatím nic nenasvědčuje novým trojstranným rozhovorům o Ukrajině. Řekl to ve středu v pravidelném večerním videoproslovu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nové rozhovory podle něj neumožňuje nynější situace na Blízkém východě. Dramatické dění z ruské války proti Ukrajině sledujeme v online reportáži.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost, kterou věnujete online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Nyní přejeme dobrou noc.
Finská vláda dnes oznámila záměr změnit zákon, který zakazuje přítomnost jaderných zbraní ve Finsku. Tímto krokem hodlá otevřít dveře případnému rozmístění atomových zbraní na finském území v době války. Helsinky se tak chtějí legislativně sladit se svými sousedy – Švédskem, Dánskem a Norskem. V těchto zemích sice obdobný zákaz jaderných zbraní platí také, ovšem s klíčovou výjimkou: v době války pozbývá účinnosti, informuje agentura Reuters.
Finský zákon o jaderné energii, přijatý v roce 1987, zakazuje dovoz, výrobu, držení i odpaly jaderných zbraní. Někteří Finové se však domnívají, že tento zákon by v případě války prospěl pouze Rusku. Navrhovaná změna zákona nyní zamíří do parlamentu, kde má pravicová koaliční vláda většinu.
„Tato novela je nezbytná k tomu, aby umožnila vojenskou obranu Finska jako součásti aliance a plné využití odstrašujících prostředků a kolektivní obrany NATO,“ uvedl finský ministr obrany Antti Häkkänen
Zemím na Blízkém východě, které čelí íránským útokům, nabízí Ukrajina své stíhací drony určené k sestřelování útočících bezpilotních letounů výměnou za rakety Patriot pro svou protivzdušnou obranu. Podle serveru RBK-Ukrajina to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev obdržel žádost od Spojených států, aby Ukrajina poskytla podporu při obraně proti íránským bezpilotním letounům na Blízkém východě, uvedl později Zelenskyj.
„Obdrželi jsme žádost Spojených států o konkrétní podporu při ochraně proti ‚šáhedům' na Blízkém východě. Dal jsem pokyn k poskytnutí nezbytných prostředků a zajištění přítomnosti ukrajinských specialistů, kteří mohou zaručit požadovanou bezpečnost,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
„Přáli bychom si ‚potichu' dostat ze zemí (Blízkého východu) rakety PAC-3 a předat jim stíhací drony,“ řekl Zelenskyj novinářům podle RBK-Ukrajina. Upozornil, že blízkovýchodní země vystřelily za tři dny kolem 800 raket PAC-3. Takové množství protiraketových střel neměla Ukrajina k dispozici za celou válku s Ruskem, která pokračuje pátým rokem.
Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu ropovodu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje tím, že oprava ropovodu je časově náročná.
Slovensko a Maďarsko jsou dlouhodobě závislé na dodávkách ropy vytěžené v Rusku. Slovenský premiér Robert Fico po přerušení dodávek ropy ropovodem Družba tvrdil, že není zřejmé, kdo ropovod poškodil. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes řekl, že jeho země přinutí Ukrajinu obnovit provoz ropovodu prostřednictvím politických a finančních nástrojů.
V Polsku dnes vstoupil v platnost zákon omezující sociální dávky pro ukrajinské uprchlíky před válkou s Ruskem, která pokračuje pátým rokem. Uvedla to agentura AFP. Polsko ale zachová ochranu uprchlíků přinejmenším do března příštího roku. Zákon, přijatý na konci ledna, zavedl nová omezení sociálních dávek, lékařské péče, legálního pobytu a vzdělávání pro ukrajinské uprchlíky.
Nově například bude zdravotní péče poskytována pouze nezletilým, zaměstnaným osobám, obětem mučení nebo znásilnění a zranitelným skupinám žijícím v kolektivních ubytovacích centrech. Potravinová a bytová pomoc bude nyní k dispozici pouze skupinám považovaným za obzvláště zranitelné.
„Nepracující osoby budou mít zdravotní péči ve stejném rozsahu jako jiní nepracující cizinci pobývající v Polsku,“ napsal server Business Insider.
Ruské úřady zadržely bývalého prvního náměstka ministra obrany Ruslana Calikova. Vyšetřovatelé jej obvinili, že vytvořil zločineckou skupinu, která v letech 2017 až 2024 rozkrádala státní peníze, legalizovala výnosy z trestné činnosti a podílela se na úplatkářství. Dnes o tom informovala mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska Svetlana Petrenková. Výbor v zemi funguje jako federální kriminální ústředna a věnuje se nejvážnějším případům.
Calikova přivedl na ministerstvo obrany předchozí šéf resortu Sergej Šojgu. Calikov byl jeho náměstkem i v době, kdy Šojgu býval ministrem pro mimořádné situace. Prezident Vladimir Putin Calikova odvolal měsíc poté, co Šojgu přestal být ministrem, napsal server Meduza.
Zemím na Blízkém východě, které čelí íránským útokům, nabízí Ukrajina své stíhací drony určené k sestřelování útočících bezpilotních letounů výměnou za rakety Patriot pro svou protivzdušnou obranu. Podle serveru RBK-Ukrajina to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Přáli bychom si ‚potichu' dostat ze zemí (Blízkého východu) rakety PAC-3 a předat jim stíhací drony,“ řekl Zelenskyj. Upozornil, že blízkovýchodní země vystřelily za tři dny kolem 800 raket PAC-3. Takové množství protiraketových střel neměla Ukrajina k dispozici za celou válku s Ruskem, která pokračuje pátým rokem.
Rakety PAC-3 (Patriot Advanced Capability-3) jsou velmi účinné protiraketové střely poslední generace, určené speciálně k ničení taktických raket a dalších cílů. Cíl ničí obrovskou kinetickou energií při přímém zásahu cíle, nikoliv za pomoci výbuchu bojové hlavice. To zaručuje zničení bojových hlavic balistických raket a minimalizuje riziko vedlejších škod na zemi. Při masových ruských raketových útocích proti Ukrajině byly za této zimy případy, kdy odpalovací zařízení patriotů byla prázdná, poznamenal RBK-Ukrajina.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes omilostnil 18 vězňů, z nichž 15 bylo odsouzeno podle paragrafů používaných proti politickým odpůrcům režimu, uvedl nezávislý server Naša Niva. Podle provládních médií byli tito vězni odsouzeni „za extremistickou činnost". V Bělorusku za mřížemi podle ochránců lidských práv zůstává 1140 politických vězňů, dodal server Zerkalo.
Mezi omilostněnými je 11 žen, z nichž šest má děti, včetně zdravotně postižených potomků potřebujících trvalou péči, uvedl na sociální síti provládní zpravodajský kanál. Všichni vězni podle něj požádali o milost, přiznali vinu, vyjádřili lítost nad svými činy a slíbili chovat se řádně.
Ropovod Družba by mohl obnovit provoz za měsíc a půl, uvedl Zelenskyj. Dodávky ruské ropy Družbou ustaly koncem ledna, podle Kyjeva po ruském útoku.
Pentagon a nejméně jedna země Perského zálivu jednají s Ukrajinou o nákupu jejích systémů obrany proti dronům, které chtějí nasadit ve válce proti Íránu, píše deník Financial Times (FT) s odvoláním na ukrajinské zdroje. Státy v Perském zálivu používají drahé rakety Patriot k ochraně proti íránským dronům Šáhed od chvíle, kdy USA a Izrael válku proti Íránu v sobotu rozpoutaly. Jejich zásoby se však tenčí, což je přimělo obrátit se na Kyjev, který má zkušenosti s levnějšími obrannými prostředky k odrážení ruských dronových útoků.
Ukrajina se stala průkopníkem v používání masově vyráběných obranných dronů v hodnotě několika tisíc dolarů, jimiž zneškodňuje ruské drony vysílané na ukrajinská města. Jde převážně o stroje Geraň-2, což je podle dostupných informací ruský název pro dron Šáhed-136 íránské konstrukce, který Rusko vyrábí zřejmě v licenci. Jeden šáhed podle FT stojí 30 000 dolarů (630 155 Kč), zatímco protiraketová střela jako PAC-3 do systému Patriot vyjde na miliony dolarů.
Nejmenovaný ukrajinský představitel diskuze s Washingtonem popsal jako citlivé téma. „Nicméně je zřejmé, že narůstá zájem o ukrajinské dronové interceptory, které dokáží zachytit drony Šáhed za velmi nízkou cenu,“ uvedl zdroj.
Moskva si s Kyjevem dnes a v pátek vymění 500 zajatců na každé straně v rámci dohody, které strany dosáhly v Ženevě, uvedl poradce Kremlu Medinskij.
Frustrace Ruska z nepolevující západní podpory Ukrajiny může vést ke zvyšování jeho kybernetických, sabotážních a destabilizačních aktivit. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl náčelník generálního štábu armády Karel Řehka. Varoval mimo jiné před tím, že drony poskytují nové možnosti při využívání chemických a biologických zbraní.
Řehka uvedl, že opotřebovávací válka na Ukrajině spolu s mezinárodními sankcemi Rusko vyčerpává ekonomicky a jeho frustrace se stupňuje. Sabotáže, kybernetické útoky a pokusy o destabilizaci tak mohou přibýt a navíc se vyznačovat zvýšenou agresivitou, míní. „Nelze vyloučit vyvolání lokálního ozbrojeného střetu včetně konfrontace s některou členskou zemí NATO. Tomu se musíme snažit zabránit z pozice síly a odstrašení,“ řekl.
Nejvýraznější hrozbou pro Českou republiku je Rusko, což platilo už před jeho invazí na Ukrajinu, řekl na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě vládní poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. Z tohoto faktu musí nutně vycházet česká podpora bojující Ukrajině, není to však jediná priorita, které je nutné podřídit všechny ostatní, dodal.
Kmoníček uvedl, že hlavní strategickou prioritou národní bezpečnosti je naučit se žít ve skutečné realitě a nikoliv v politické reprezentaci reality. „Je to dané geopolitickou pozicí. Žijeme v prostředí menších států, které soupeří o vliv a jsou vystaveny větším státům, tu na východě, tu na západě,“ uvedl. Dnešní strategické priority státu podle něj utváří to, že střední Evropa je pevnou součástí Západu.
Rusko bylo nejvýraznější hrozbou pro Česko už před začátkem války na Ukrajině, dodal. „Ať už byly naše vztahy na vrcholu, nebo na dně, vždy platilo, že čím je od nás Rusko geograficky dále, tím vyšší je naše vlastní bezpečnost,“ uvedl Kmoníček. Z toho musí vycházet nutně podpora bojující Ukrajině. „Je v zájmu bezpečnostních priorit našeho státu, není to ale jediná naše priorita, které bychom nutně podřizovali všechny ostatní,“ řekl.
Zatím nic nenasvědčuje novým trojstranným rozhovorům o Ukrajině. Řekl to ve středu v pravidelném večerním videoproslovu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nové rozhovory podle něj neumožňuje nynější situace na Blízkém východě. V sobotu zahájily Spojené státy a Izrael vzdušné údery na Írán s deklarovaným cílem zamezit Teheránu získat jadernou zbraň, načež Írán odpověděl odvetnými údery v zemích regionu.
Rusko a jím napadená Ukrajina vedly v prvních měsících roku za zprostředkování Spojených států hovory o ukončení čtyřleté války v Abú Zabí a Ženevě. Zelenskyj nyní očekává pauzu v rozhovorech. „Kvůli situaci kolem Íránu se dosud neobjevily potřebné signály pro třístranné setkání,“ uvedl Zelenskyj, který očekával nová jednání mezi Ukrajinci a Rusy začátkem března. Nyní uvedl, že „třístranná diplomatická práce“ by měla být obnovena, jakmile „to bezpečnostní situace a celkový politický kontext dovolí“. Ukrajina je podle něj připravena.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, kterou věnujete online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Nyní přejeme dobrou noc.
Ukrajinská bezposádková plavidla zaútočila poblíž teritoriálních vod Malty na ruský tanker určený pro přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) Arktik Metagaz (resp. Arctic Metagaz), oznámilo dnes ruské ministerstvo dopravy.
„Je to teroristický útok,“ řekl Putin v televizním rozhovoru. Zhoršuje se tím situace na globálních trzích s energií, na trzích s plynem, což v tomto případě pocítí především Evropa, která Ukrajině poskytuje „nekonečnou pomoc“, a to jak zbraněmi, tak penězi, míní šéf Kremlu. „Kyjevský režim ve skutečnosti kouše do ruky, která jej živí, do ruky Evropské unie,“ tvrdil.
V souvislosti s plány Evropské unie ukončit dovozy ruské ropy a plynu Putin v televizním rozhovoru poznamenal, že Rusko by mohlo samo zahájit předčasný odchod z evropského trhu a přeorientovat se na slibnější zákazníky,.
„Chystají se za měsíc zavést omezení na nákup ruského plynu, včetně zkapalněného, a za rok, v roce 2027, zavést ještě další omezení, až do úplného zákazu,“ řekl Putin o postoji EU. „Ale teď se otevírají jiné trhy. Možná by pro nás bylo výhodnější rovnou teď ukončit dodávky na evropský trh? Přejít na trhy, které se otvírají, a tam se uchytit?“ dodal podle státní agentury TASS.
„Chci jasně říci, že tady není žádný politický motiv,“ tvrdil Putin. „Pokud s námi za měsíc či dva skončí, nebylo by lepší přestat hned a jít do zemí, které jsou spolehlivými partnery,“ zauvažoval.
Rusko by mohlo hned přestat dodávat plyn do Evropy a přejít na výhodnější odbytiště, řekl Putin. Nejde o rozhodnutí, ale o uvažování nahlas, dodal.
Ruská raketa dnes podle Kuleby zasáhla nádraží na jihu Ukrajiny. Zranění utrpěli čtyři lidé, včetně dvou dětí, informoval šéf Oděské oblasti Oleh Kiper.
Putin při schůzce s maďarským ministrem oznámil, že se rozhodl osvobodit dva Maďary zajaté na Ukrajině, Szijjártó je vezme domů, píší agentury.
Ruská protivzdušná obrana sestřelila během noci na dnešek v Rostovské oblasti na jihozápadě země vlastní vojenský vrtulník. Stroj se zřítil na stodolu v osadě Dudki u vojenského letiště Millerovo, tři členové posádky přišli o život. Místní obyvatelé vyvázli bez újmy, napsal na platformě Telegram zpravodajský kanál Astra, který se odvolává na očité svědky a nejmenované zdroje v ruském ministerstvu pro mimořádné situace.
Několik zemí včetně Česka se již dříve rozhodlo ceremoniál ve Veroně bojkotovat spolu s Ukrajinou, protože nesouhlasí s tím, že Rusové a Bělorusové mohou i přes pokračující agresi na Ukrajině na paralympiádě startovat se státními symboly.
Bojkotovat slavnostní zahájení se rozhodly Česko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Nizozemsko a Německo.
Ukrajinská bezposádková plavidla zaútočila poblíž teritoriálních vod Malty na ruský tanker určený pro přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) Arktik Metagaz, oznámilo dnes ruské ministerstvo dopravy. Agentura Reuters o den dříve napsala, že tato loď vzplála ve Středozemním moři. Podle agentury AP, která se odvolává na libyjské úřady, se loď i potopila. Spojené státy a Británie už dříve na zmíněné plavidlo podle médií uvalily sankce. Kyjev se k obvinění nevyjádřil.
„Třetího března byl v bezprostřední blízkosti teritoriálních vod členského státu Evropské unie Malty proveden útok na ruské plavidlo (určené) pro přepravu plynu - Arktik Metagaz,“ uvedlo ruské ministerstvo dopravy podle ruskojazyčného webu stanice BBC. „Tanker přepravoval náklad z Murmansku v souladu se všemi mezinárodními předpisy,“ dodal resort s tím, že útok byl proveden z libyjského pobřeží ukrajinskými vodními drony.
„Dnes ráno nepřátelský dron zasáhl v Mykolajivské oblasti prázdný vlak, který přijel na technickou údržbu,“ uvedl na telegramu Kuleba. Zranění podle něj utrpěl zaměstnanec železniční společnosti Ukrzaliznycja. Jeden člověk utrpěl zranění při ranním ruském dronovém útoku, který zasáhl dopravní infrastrukturu v Mykolajivu, oznámil ráno šéf správy Mykolajivské oblasti Vitalij Kim.
Protivzdušná obrana NATO ve Středozemním moři zničila balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, uvedla Ankara.
