Experti varovali, Babišova vláda zákon stejně prosadila… Kdo se může obávat o majetek?
Advokátské i soudcovské organizace jsou v pohotovosti. Do Sněmovny totiž míří zákon, který boří dosavadní právní jistoty. Dle vládního návrhu by mohli lidé přijít o majetek, jehož původ nebudou schopni věrohodně doložit, nemusí být ani za nic odsouzeni. Že se to má týkat jen grázlů? Kdeže…
Úmysl byl asi dobrý, z jeho provedení se ale odborné veřejnosti ježí vlasy. Jde o návrh zákona o odčerpávání majetku podezřelého původu, který začátkem února schválila vláda Andreje Babiše (ANO). Začít platit má nejpozději od příštího roku a lidem, kteří budou mít víc než milion korun, jehož původ nebudou moci věrohodně doložit, hrozí jeho propadnutí státu. Aniž by byli za cokoliv odsouzeni.
Příliš volná ruka
„Jednak se prolomil jeden ze základních principů trestního práva, presumpce neviny. A je tady daná příliš široká úvaha orgánům činným v trestním řízení. Ve chvíli, kdy se zjistí hrubý nepoměr mezi příjmy a skutečným majetkem obviněného, soudce najednou může přenést to důkazní břemeno na toho obviněného,“ popsal Blesku svízele advokát Jan Černý. Že obyčejní lidé, kterým chodí výplata na účet, by nad tím mohli jen mávnout rukou? Ale neměli by. „Dnes si nikdo nedokáže představit, kam až lze podle tohoto zákona zajít. Bude policie preventivně lustrovat bankovní účty, obesílat finanční úřady a vyhledávat aktivně podezřelý majetek?“ zamýšlí se právní expert vydavatelství CNC Petr Dimun.
Zahlcený soud
„Člověk třeba dělal nějaké transakce před 15 lety a teď dokládejte, co všechno jste měl, že jste třeba dědil ze zahraničí,“ děsí se Černý. Ministerstvo spravedlnosti uklidňuje, že „osoba, které byl majetek zajištěn, stejně jako osoba, která tvrdí, že je jeho vlastníkem“, mají zaručena všechna práva a budou moci podávat stížnosti proti zajištění. „O odčerpání majetku rozhodne po provedeném dokazování ve veřejném zasedání nezávislý soud,“ sdělil Blesku mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Podání dovolání k Nejvyššímu soudu však norma nepřipouští, a dle advokáta Černého tak hrozí, že případy bude zahlcen Ústavní soud: „A my víme, že ten Ústavní soud nerozhoduje ze dne na den.“
Sledujeme to
„Zásadní je obava, aby se (zákon) nezměnil v represivní mechanismus, umožňující státu a jeho orgánům zneužít tvrdý majetkový zásah i vůči lidem, kteří nespáchali trestný čin bez toho, aby měli reálnou šanci se účinně bránit,“ napsal Blesku Lukáš Trojan, místopředseda České advokátní komory. Komora prý chystá detailní připomínky, které uplatní v probíhajícím legislativním procesu. Ohlídat si to chce také Soudcovská unie. „S ohledem na to, že má závažný dopad do majetkových práv a také může mít přesah i do občanskoprávní agendy, tak také vyžaduje z hlediska případných odborných připomínek podrobnější rozbor,“ dodal pro Blesk její první viceprezident Roman Lada.
Kdo tohle spískal
Kontroverzní předlohu vypracovali úředníci za někdejšího šéfa rezortu spravedlnosti Pavla Blažka (ODS s pozastaveným členstvím). Ten jej ale na vládu nepředložil. Proč, na to včera exministr Blesku neodpověděl. Petr Dimun míní, že jej vypracovaný návrh zděsil a uložil jej do šuplíku. Z něj ho pak vytáhla jeho nástupkyně Eva Decroix (ODS), která jej loni v říjnu poslala Legislativní radě vlády k projednání. „Zákon v této podobě neměl mou politickou podporu, nemá ji stále. Já i kolegové advokáti upozorňujeme na zbytečný gold plating (vylepšení nad rámec požadovaný EU – pozn. red.) i zásah do ústavního práva vlastnictví,“ napsala včera Blesku. Ke schválení vládě jej zaslal až současný ministr Jeroným Tejc (za ANO).
Nejvyšší žalobci spokojeni?
Blesk požádal o stanovisko také Nejvyšší státní zastupitelství, které vládní návrhy připomínkovalo. Většinu jeho námitek prý rezort zohlednil. „Z našeho pohledu aktuální podoba návrhu zákona stanovuje dostatečně přísné podmínky, za nichž lze majetek nevysvětleného původu odčerpat. Obdobné instituty trestního práva umožňující odčerpávání majetku i v případech bez odsuzujícího rozsudku znají právní řády jiných členských států již delší dobu (např. Nizozemska, Lotyšska, Německa či Itálie),“ sdělil mluvčí NSZ Petr Malý. Teprve praxe dle něj ukáže, zda navrhovaná úprava bude dostatečná. „Nelze vyloučit, že v budoucnu bude třeba hledat i další nástroje pro efektivní konfiskaci takového majetku i mimo trestní řízení,“ doplnil.
