Ukrajinských tříd ubývá, víc uprchlických dětí je teď na středních školách
Dětí ukrajinských uprchlíků v českých středních školách meziročně přibylo, jejich počet se zvýšil zhruba o 30 procent. O dvě procenta se zvýšil počet dětí ukrajinských uprchlíků i v mateřských školách, naopak v základních se zhruba o 0,4 procenta snížil. Vyplývá to z dat na webu ministerstva školství, údaje jsou k 30. září 2025. Od roku 2022 jsou Ukrajinci nejpočetnější skupinou cizinců v českém regionálním školství, většinu z nich tvoří právě ukrajinští uprchlíci.
Počet Ukrajinců v českém vzdělávacím systému ovlivnila invaze Ruska na Ukrajinu, která začala 24. února 2022.
Ke konci loňského září bylo v českých mateřských, základních a středních školách, přípravných třídách a konzervatořích 81 126 dětí s ukrajinským občanstvím. Ukrajinských uprchlíků je ve vzdělávacím systému 55 348, což představuje asi tři procenta všech dětí v českém regionálním školství.
V mateřských školách tvoří azylanti méně než polovinu ukrajinských dětí. V základních školách tvoří azylanti asi tři čtvrtiny všech ukrajinských žáků, ve středních školách je to zhruba 60 procent ukrajinských žáků.
Nárůst na středních
Ve středních školách v porovnání s daty ke konci září 2024 přibylo zhruba 2200 ukrajinských uprchlíků, jde o nárůst o 30,4 procenta. Celkem je to kolem 9400 žáků, z toho v maturitních oborech se jich vzdělává asi 5400.
„V mateřských školách se počet azylantů zvýšil o 2,1 procenta na 6047 dětí. Zajímavostí je pokles podílu azylantů ve prospěch ukrajinských dětí s trvalým pobytem,“ uvedlo ministerstvo. Z krajů má nejvyšší podíl ukrajinských uprchlíků ze všech dětí v MŠ Praha, jedná asi o 3,8 procenta, a Karlovarský kraj, asi 2,8 procenta.
V základních školách meziročně klesl počet ukrajinských uprchlíků o 0,4 procenta na 39 555 žáků. Většina žáků ukrajinských uprchlíků podle ministerstva chodí do veřejných základních škol, tedy těch, které zřizují kraje či obce. Ve středních školách je situace odlišná a podíl ukrajinských uprchlíků ve veřejných a neveřejných školách je zde shodně 1,8 procenta.
Asi v 60 procentech běžných tříd základních škol a zhruba třech čtvrtinách tříd středních škol není žádný ukrajinský uprchlík. Data tak podle ministerstva vyvrací obavy z plošného přetížení tříd. Běžných tříd s jedním až pěti ukrajinskými uprchlíky je asi 39 procent v ZŠ a zhruba čtvrtina v SŠ. Více než pět azylantů má asi 1,2 procenta tříd ZŠ a 0,4 procenta SŠ.
Evropská unie se chce v rámci nového 21. balíčku sankcí zaměřit na ruský vojensko-průmyslový komplex, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. O omezujících opatřeních vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu nyní diskutují jednotlivé členské státy, které mohou předkládat své návrhy.
"Cílíme na ruský vojensko-průmyslový komplex a členské státy samozřejmě mohou předložit i své nápady týkající se například stínové ruské flotily," prohlásila Kallasová. Takzvanou stínovou flotilu tvoří zahraniční lodě přepravující ruské ropné produkty. Rusko s její pomocí obchází západní sankce a získává tak peníze na financování války proti Ukrajině.
Švédské úřady zadržely dva muže podezřelé z toho, že obcházením sankcí pomáhali Rusku získávat pokročilé technické produkty, které Moskva mohla využít ve své válce proti Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na švédskou bezpečnostní službu.
Agenti tajné služby Säpo se domnívají, že se tato pokročilá technika dostávala do Ruska v rozporu se sankcemi EU, sdělil Reuters zástupce šéfa operací Säpo Christoffer Wedelin.
„Ruský válečný průmysl je závislý na technologiích, včetně těch ze Švédska, aby byl schopen pokračovat ve své agresivní válce na Ukrajině,“ řekl Wedelin.
Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších 16 osob a sedm subjektů v Rusku zodpovědných za systematické nezákonné deportace ukrajinských dětí. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Omezující opatření se podle ní týkají několika státních institucí napojených na ruské ministerstvo školství, které organizují programy pro ukrajinské děti, v nichž jsou vystaveny proruské indoktrinaci. Sankce byly rovněž uvaleny na úředníky a politiky z území nelegálně okupovaných Ruskem, stejně jako různé vedoucí mládežnických táborů a vojensko-vlasteneckých klubů a organizací.
Počet plně ukrajinských tříd v základních školách klesl podle ministerstva ze 74 v roce 2022 na současných 37, vzdělává se v nich 1,5 procenta žáků z řad ukrajinských uprchlíků. Ve středních školách podle ministerstva už žádná plně ukrajinská třída není.
„Zatímco v předškolním a základním vzdělávání dochází ke stabilizaci či mírnému poklesu počtu azylantů, vzdělávací systém se nyní musí vyrovnávat s jejich silným nárůstem ve středních školách. Celkově však data potvrzují úspěšný proces integrace azylantů do běžných tříd s minimálním podílem segregované výuky,“ uvedlo ministerstvo.
