Plánovali vraždy na příkaz Moskvy: Na Ukrajině a v Moldavsku zadrželi deset lidí
Bezpečnostní složky zadržely na Ukrajině a v sousedním Moldavsku deset lidí, kteří jsou podezřelí z plánování atentátů na ukrajinské činitele, známé osobnosti a cizince na příkaz Moskvy. Podle agentury AFP to dnes uvedla ukrajinská generální prokuratura. Podle serveru RBK-Ukrajina byl jedním ze zamýšlených cílů mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR a zástupce vedoucího koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci Andrij Jusov. Rusko se k obvinění nevyjádřilo.
„V rámci práce společného vyšetřovacího týmu ukrajinských a moldavských bezpečnostních složek byla odhalena organizovaná skupina, která připravovala nájemné vraždy známých ukrajinských občanů a cizinců,“ uvedl ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.
Na Ukrajině bezpečnostní složky podle něj při raziích zadržely sedm lidí, v Moldavsku pak další tři, včetně organizátora. Při prohlídkách zabavily peníze, zbraně, výbušniny a našly komunikaci mezi podezřelými a jejich ruskými kurátory, stojí v prohlášení.
Vyšetřování podle Kravčenka ukázalo, že členové sítě jednali pod dohledem ruských tajných služeb. „Shromažďovali informace o pohybu, životním stylu, místech odpočinku i bydlišti určitého okruhu osob, aby zorganizovali jejich vraždu za peněžní odměnu,“ uvádí prokuratura v prohlášení. Za tímto účelem byli podle informací RBK-Ukrajina rekrutováni moldavští občané, kteří pak byli vysláni na Ukrajinu, aby tam vybrané oběti zlikvidovali.
„Za každou vraždu ruská strana slíbila pachatelům až 100 000 dolarů (téměř 2,1 milionu Kč). Částka závisela na známosti a vlivu potenciální oběti,“ prohlásil Kravčenko. Mezi zamýšlenými potenciálními oběťmi podle něj figurovaly známé osobnosti na Ukrajině, jmenoval přitom Andrije Jusova z vojenské rozvědky HUR a koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci.
Záměrem organizátorů bylo vyvolat společenský ohlas, negativní mediální pokrytí bezpečnostní situace a využít to k podvratné činnosti proti Ukrajině, stojí dále v prohlášení.
Moldavsko v dřívějším prohlášení potvrdilo společné vyšetřování spiknutí zaměřeného na „fyzickou likvidaci několika veřejně známých osobností na Ukrajině“, poznamenala AFP. Moskva se k těmto tvrzením bezprostředně nevyjádřila.
Atentáty již proběhly
Kyjev už dříve vinil Rusko, které před čtyřmi lety Ukrajinu vojensky napadlo, ze snahy zabít několik vysoce postavených představitelů, včetně prezidenta nebo šéfa tajné služby, uvedla AFP.
Od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu byla mezitím zabita řada vysoce postavených ruských vojenských představitelů, přičemž Moskva z útoků obvykle viní Ukrajinu. Ukrajinská vojenská rozvědka se k některým z těchto útoků přihlásila, u některých svou účast popřela. Kyjev ji odmítl například u nedávného incidentu, kdy byl postřelen zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimir Alexejev.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se tento týden v pátek a v sobotu ve Spojených státech zúčastní jednání ministrů zahraničí skupiny G20. Dnes to podle agentury Reuters oznámila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Podle ní budou tématy jednání v Atlantě geopolitické výzvy ovlivňující světové hospodářství včetně aktuálních ozbrojených konfliktů.
V ruském arktickém přístavu Murmansk začali nakládat první zásilku obilí určenou na vývoz. Rusko musí kvůli ukrajinským útokům přesměrovávat obchod mimo černomořské přístavy. Zásilka by podle údajů o přepravě a zdroje agentury Reuters mohla směřovat do Maroka.
Ukrajina a Rusko vzájemně útočí na vývozní terminály druhé strany a na lodě s obilím, což způsobuje největší narušení obchodu v Černém moři od začátku konfliktu na Ukrajině před více než čtyřmi lety.
Ruský vývoz přes terminály v Černém a Azovském moři v září meziročně klesl o 93,7 procenta na 0,3 milionu tun, uvedla agentura Reuters. Více než 60 procent vyváženého obilí přepravovaného po moři bylo naloženo v terminálech na severozápadě Ruska. Přeprava ruského obilí přes pobaltské země pokračuje navzdory napjatým vztahům mezi Moskvou a jejími pobaltskými sousedy. Tato kapacita ale stále nestačí k plnému nahrazení objemů, o které Rusko přišlo v důsledku výpadku černomořských přístavů.
Putin a Zelenskyj by se velmi brzy mohli sejít. Novinářům to bez upřesnění řekl americký prezident Donald Trump, napsala dnes agentura AFP. Trump rovněž podle portálu Kyiv Post prohlásil, že Spojené státy činí značné pokroky v úsilí ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Velice brzy bude uspořádáno setkání a myslím, že by se mohlo dosáhnout značného pokroku,“ řekl Trump. „S Ruskem a Ukrajinou máme velký pokrok,“ dodal. AFP poznamenala, že Trumpovo nynější oznámení přichází v době, kdy americká vláda zintenzivňuje diplomatické úsilí o ukončení války. Portál Kyiv Post připomenul, že ve Spojených státech se za týden v úterý budou konat kongresové volby. V těch by Trumpovi republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i nad Senátem.
