Video se připravuje ...
Pád dronu na jadernou elektrárnu Černobyl
Nečekané následky výbuchu v Černobylu? Vědci objevili mutace DNA u dětí ozářených lidí
Je to vůbec poprvé, co byla prokázána mezigenerační vazba takového typu – poškození DNA ionizujícím zářením (IR) způsobeným černobylskou jadernou katastrofou v roce 1986 byla nalezena u dětí těch, kteří byli během výbuchu ozářeni, píše server Science Alert.
Původní studie nebyly jednoznačné ohledně toho, zda by se genetické poškození mohlo přenášet z rodiče na dítě. Tentokrát se ale tým vědců z Univerzity v Bonnu v Německu zaměřil na něco trochu jiného.
Místo toho, aby v další generaci hledali nové mutace DNA, hledali takzvané „shlukované de novo mutace“ (cDNM), totiž dvě nebo více mutací nacházející se v těsné blízkosti, které se nacházejí u potomků, ale u rodičů nikoliv. Jedná se o mutace vyplývající z přerušení DNA rodičů způsobené radiační explozí.
„Zjistili jsme významný nárůst počtu cDNM u potomků ozářených rodičů a potenciální souvislost mezi odhady dávky a počtem cDNM u příslušných potomků,“ píší vědci ve svém publikovaném článku.
„Navzdory nejistotě ohledně přesné povahy a množství zapojeného ionizujícího záření je tato studie první, která poskytuje důkazy o existenci transgeneračního účinku dlouhodobého vystavení nízkým dávkám ionizujícího záření na lidský genom,“ dodává publikace.
Zjištění jsou založena na sekvenování celého genomu 130 potomků pracovníků úklidu Černobylu, 110 potomků operátorů německých vojenských radarů (kteří pravděpodobně byli vystaveni bludnému záření), a 1275 potomků osob, které záření vystavené nebyly (a jejich genom byl sekvenován jako kontrola).
Vědci v průměru naměřili 2,65 cDNM na potomka z „černobylské“ skupiny, 1,48 na potomka v „německé radarové“ skupině a 0,88 na potomka z kontrolní „neozářené“ skupiny. I po provedení statistických úprav a zredukování šumu v datech byl podle studie rozdíl stále významný.
Výsledek byl jasný – vyšší dávka záření u rodiče znamenalo vyšší počet shluků u potomků. „To odpovídá myšlence, že záření vytváří molekuly známé jako reaktivní formy kyslíku, které jsou schopny přerušit řetězce DNA – zlomy, které mohou při nedokonalé opravě zanechat shluky popsané v této studii,“ píše server Science Alert.
Také se podle výzkumu zdá, že cDNM spadá do kategorie „nekódujících“ DNA – nikoli tedy do těch, které přímo kódují proteiny. U jedinců s vyšší naměřenou hodnotou cDNM nebylo zjištěno vyšší riziko onemocnění, což je dobrá zpráva.
„Vzhledem k nízkému celkovému nárůstu cDNM po vystavení otce ionizujícímu záření a nízkému podílu genomu, který kóduje proteiny, je pravděpodobnost, že onemocnění vyskytující se u potomků exponovaných rodičů je vyvoláno cDNM, minimální,“ píší vědci.
Výskyt potenciálních rizik plynoucích z radiační expozice zkoumané v uváděné studii je tedy obecně nižší, než například rizika související s vyšším věkem rodičů v době početí (starší otcové přenesou na své děti více mutací DNA s větší pravděpodobností).
Témata:
Související
Ukrajinci musí mít vždy něco extra.