„V rámci majetkoprávního vypořádání probíhá aktivně jedno vyvlastňovací řízení. Další dvě vyvlastňovací řízení jsou sice zahájena, ale probíhá u nich souběžně alternativní řešení, pokud se podaří s vlastníky dohodnout, majetkoprávní vypořádání proběhne jinou cestou než vyvlastněním, což preferujeme,“ řekla mluvčí povodí Šárka Vlčková.
Státní podnik Povodí Odry se k vyvlastnění rozhodl u necelých dvou procent ploch potřebných pro stavbu přehrady.
Problém s obecními pozemky
Vyvlastnění by mělo skončit do roka, aby nebyl ohrožen plánovaný start stavby v říjnu 2027. Podle Vlčkové ještě nejsou vypořádány pozemky obce Nové Heřminovy. Povodí s ní stále jedná o nejvhodnějším řešení trvalých záborů pozemků potřebných pro stavbu. „Se státními organizacemi máme trvalé zábory vyřešené. Pozemky jsou už převedené nebo máme uzavřeny budoucí smlouvy, případně aktuálně převod probíhá,“ uvedla.
Náklady na stavbu přehrady se pohybují okolo čtyř miliard korun. Dalších sedm miliard budou stát související projekty jako přeložka silnice či protipovodňová opatření na řece Opavě až ke Krnovu. Vše by mělo být dokončeno v roce 2033.
Zbytečné průtahy
Přehrada na řece Opavě má ochránit před povodněmi například Zátor, Opavu či Krnov. O stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Bývalý ministr zemědělství Marek Výborný odklady označil za chybu státu. Úřady podle něj mohly rozhodovat rychleji.
Stát podle něj selhal i v tom, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté a případně i předchozí představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat a stavbu oddalovat. Uvedl také, že podle analýzy předloňských povodní by přehrada výrazně zmírnila následky.
VIDEO: Demolice domu Martina Staška v Zátoru. Opravené 250 let staré stavení nevydrželo povodně ze září 2024.
