Klempířova zpátečka? V koalici se neshodli na náhradě koncesionářských poplatků
Ve vládní koalici podle ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé) zatím nepanuje shoda na budoucím modelu veřejnoprávní televize a rozhlasu. Odborná a politická debata o tom je proto zbytečná, odpověděl dnes ministr ve Sněmovně na dotaz poslankyně STAN Ester Weimerové. Reagoval tak na její nabídku k vytvoření odborné skupiny, která by měla vzniknout kvůli záměru koalice ANO, SPD a Motoristů zrušit příjmy České televize a Českého rozhlasu z poplatků.
„Určitě nový model i definici veřejnoprávních médií představíme odborné i široké veřejnosti, ale dokud není shoda v rámci koaliční skupiny na výsledném řešení, tak vlastně jakákoli debata, jak odborná, tak politická, je zbytečná,“ prohlásil ministr. Nadbytečná je proto podle Klempíře i odborná skupina, kterou zmínila poslankyně.
Ministr následně poslankyni ODS Lucii Bartošové o budoucím financování veřejnoprávní televize a rozhlasu řekl, že příliš konkrétní nebude. „Protože my stále hledáme transparentní způsob financování, který zajistí médiím nezávislost na aktuální politické reprezentaci,“ uvedl. Většina obav z ohrožení nezávislosti je podle ministra zbytečná, protože řešení bude muset odpovídat evropskému nařízení, které například stanoví stabilní a předvídatelné financování médií veřejné služby.
60 % Čechů by poplatky zrušilo?
Za jeden z důvodů pro zrušení rozhlasových a televizních poplatků označil Klempíř loňský průzkum agentury Kantar. Z něj vyplynulo, že si jejich zrušení a nahrazení přímými platbami přeje 60 procent dotázaných. Ministr to odpověděl na dotaz předsedy sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL Františka Talíře, který se ptal hlavně na skutečný důvod zrušení poplatků, na to, kdo za tím stojí a čím je chce vláda nahradit.
„Proč to děláme, jste se ptal. Podle výzkumu společnosti Kantar z podzimu 2025 zrušení poplatků a jejich nahrazení přímými platbami ze státního rozpočtu by uvítalo, jak zde stojí, 60 procent dotázaných občanů. A víc než dvě třetiny respondentů se domnívají, že sloučení přinese finanční úsporu,“ řekl ministr. „Děláme práci za předchozí vládu, která se pokusila si koupit vděk veřejnoprávních institucí tím, že jim navýšila poplatky, ale nedala na ně žádné další konkrétní úkoly,“ řekl také ministr.
Jako další důvod uvedl úspory, které by lidem přinesly zhruba 2500 korun ročně. „Což při průměrném důchodu 21.000 měsíčně nám nepřijde tak málo,“ poznamenal. Poukázal i na to, že v EU platí média veřejné služby už 18 zemí. Poplatky označil za zastaralou metodu.
Média veřejné služby by podle něj měla šetřit. Řekl také, že média veřejné služby dlouhodobě nezveřejňují informace o svém hospodaření. Česká televize i Český rozhlas ale každoročně předkládají Sněmovně výroční zprávy o své činnosti i o svém hospodaření. Česká tisková kancelář předkládá jednu zprávu o činnosti i hospodaření. Projednává je sněmovní mediální výbor a posléze plénum Sněmovny.
PROČ BY NEŠLO KONTROLOVAT FINANCE ČT A ČR NECHTĚJI PŘIPUSTIT KONTROLU HOSPODAŘENI TAK JE ZAŽALUJTE A ZRUŠTE POPLATKY !Každý v tomto státě musí ukázat finanční kontrole doklady !!ONI NE ??Oni si asi můžou nosit tašky plně peněz domu když jsou bez kontroly ??Pak to tady tak vypadá jedni nemají na nájmy adruzi se koupou v penězích! A ktomu toto !!V letech 2022 až 2025 zaznamenalo nejvýraznější pokles životní úrovně v rámci EU Česko, a to zejména v důsledku extrémního propadu reálných mezd v letech 2022 a 2023. I když se situace v roce 2025 začala zlepšovat a česká ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Unii, kumulativní ztráta kupní síly z předchozích let zůstává v unijním srovnání výjimečná.