Babišova vláda nenápadně škrtala u tajné služby i kyberúřadu: Fatální chyba, varují odborníci
Nejen ministerstvo obrany si v návrhu státního rozpočtu, se kterým přišla vláda Andreje Babiše (ANO), pohoršilo. Oproti návrhu, který vypracovala vláda předchozí, se počítá s méně penězi třeba pro klíčovou tajnou službu nebo kybernetický úřad. Přitom hrozby, se kterými obě instituce bojují, spíše sílí. Podle expertů tento přístup ze strany Babišovy vlády není příliš dobrý.
Výrazná rozpočtová změna je u Bezpečnostní informační služby (BIS). Babišova vláda kontrarozvědce škrtla z návrhu, který schválil kabinet Petr Fialy (ODS), rovných 300 milionů korun. Podobná situace je u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), kterému chce dát Babišova vláda o 105 milionů korun méně než Fialova.
Nutno podotknout, že obě instituce si oproti roku 2025 i tak přilepší. Bezpečnostní informační služba má hospodařit s 229 miliony více, kybernetický úřad má meziročně dostat o 168 milionů více. Fialova vláda nicméně počítala pro oba úřady s mnohem větším rozpočtem.
Práce mají dost
Důvod byl prostý, jak BIS, tak NÚKIB řeší významné bezpečnostní hrozby. A oba úřady dlouhodobě upozorňují, že situace se nelepší. Například jen před několika dny Bezpečnostní informační služba oznámila, že v Česku došlo k zadržení člověka, který je podezřelý z toho, že pracuje pro čínskou zpravodajskou službu. Policie ho obvinila z neoprávněné činnosti pro cizí moc.
Loni pak ministerstvo zahraničí pod vedením Jana Lipavského řešilo nabourání do systémů resortu ze strany čínských hackerů. „Tato škodlivá aktivita, která trvala od roku 2022 a zasáhla instituci zařazenou na seznam české kritické infrastruktury, byla provedena kyberšpionážní skupinou APT31, veřejně spojovanou se zpravodajskou službou ministerstvo státní bezpečnosti (MSS),“ informovalo ministerstvo. Na vyšetřování se tehdy podílely společně právě mimo jiné BIS a NÚKIB.
A nejde jen o aktivity Číny, mnohem horší jsou pro Česko aktivity Ruska. BIS ve své poslední výroční zprávě varovala, že Rusové se po vyhoštění několika špionů s diplomatickým krytím z Česka v letech 2021 a 2022 snažili o obnovení kapacit svých tajných služeb.
Operace ale nevedou Rusové z Česka, nicméně z přímo z Ruska nebo ze spřátelených zemí a spolupracovníky shání přes komunikační aplikace. Kvůli izolaci také zesílili své kyberútoky, konstatovala BIS. Příkladem budiž incident, kdy se některé české instituce staly cílem útoků hackerské skupiny APT28 napojené na ruskou tajnou službu GRU.
„Pokračují přímé i nepřímé aktivity ruských zpravodajských služeb přímo na našem území. BIS odhalila a pomohla zastavit několik pokusů o sabotážní akce podobné té, která se odehrála v autobusovém depu na pražském Klíčově,“ shrnoval šéf BIS Michal Koudelka. Případ v Klíčově se týkal Jihoameričana, který se pokusil v Praze zapálit několik autobusů, podle tajných služeb ho zřejmě naverbovalo Rusko.
„Další oblastí, které jsme věnovali pozornost, je kyberprostor a narůstající snahy aktérů především z Ruska a Číny napadat významné státní instituce i testovat odolnost naší kritické infrastruktury,“ uvedl také Koudelka.
Velké změny
Vyjádření pochází z roku 2024, výroční zprávu za rok 2025 zatím BIS nevydala. Podle informací z okolních zemí nicméně sabotážních pokusů přibývá. Kyberútoky také nemizí a ještě se k nim přidávají další hrozby, jako obsah generovaný umělou inteligencí, zneužitelný k šíření dezinformací. Bezpečnostní situace ve světě se obecně zhoršuje a obě instituce budou hrát v roli v tom, aby Česko odolalo.
Babišova vláda se jim ale rozhodla přidat výrazně méně. A učinila i další kroky, které vyvolávají bezpečností pochybnosti. Například avizovala zrušení trestního paragrafu o práci pro cizí mocnost, podle kterého nyní policie stíhá zadrženého čínského špiona. Rozpustila odbor strategické komunikace, tzv. STRATKOM, který měl posilovat ochranu veřejnosti před dezinformacemi. Podle Babiše prostě „není potřeba“.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zase podle informací Seznam Zpráv v tichosti zrušil opatření, které mělo zamezit přístupu ruským špionům a právě sabotérům do Česka. Také podle serveru ukončil tvorbu systému, jenž měl propojit jednotlivé bezpečnostní instituce a umožnit jim sdílet informace o pohybu podezřelých osob.
Babišova vláda nicméně vytvořila novou pozici zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost, která má mít v gesci mimo jiné ochranu proti kyberhrozbám. Jmenovala do ní poslance ANO Roberta Králíčka. Zachovala také pozici zmocněnce pro umělou inteligenci, do které jmenovala Lukáše Kačenu. A do té možná nejdůležitější, poradce pro národní bezpečnost, jmenovala zkušeného diplomata Hynka Kmoníčka.
Experti: Nešťastný signál
Podle experta na media a komunikaci Vladimíra Michny je snižování rozpočtu u BIS a NÚKIB fatální chybou, byť si v meziročním srovnání mírně polepší. „Současná vláda koná dle toho, co její politické strany slibovaly před volbami. Obrana proti informační válce a hybridním hrozbám je podle nich zbytečná a dělají pravý opak toho, co by zodpovědní politici měli v této době konat. SPD a Motoristé jdou naopak ruskému vlivu vyloženě naproti a amplifikují u nás kremelské narativy,“ podotkl pro Blesk Zprávy.
Podobný názor má datový ředitel společnosti Creative Dock a předseda strany Volt Adam Hanka. „Snižování plánovaného rozpočtu pro BIS a NÚKIB v době, kdy ruská informační válka proti Česku a celé Evropě zesiluje, vysílá velmi nešťastný signál. Hybridní hrozby nejsou abstraktní pojem. Jde o cílené operace, jejichž cílem je rozkládat důvěru ve stát, instituce i demokracii. Rusko tyto aktivity vede systematicky a dlouhodobě a nešetří na nich prostředky,“ upozornil.
Podle Michny by stát měl do boje s dezinformacemi investovat mnohem víc a měl by to mít za prioritu. „Nejde jen čistě o pojem dezinformace, jde o kulturní válku a převrácení hodnot, které ruské vlivové působení v Česku i jinde ve světě způsobuje. Narušuje to integritu společnosti a Rusové tak záměrně podrývají vnitřní obranyschopnost země,“ říká.
Hanka upozornil, že jak Evropská unie, tak NATO dlouhodobě varují, že hybridní a informační operace jsou jednou z hlavních bezpečnostních hrozeb současnosti. „Řada členských států naopak kapacity posiluje. Česká republika by se neměla ocitat na opačné straně tohoto trendu,“ připomíná.
Chybí komplexní strategie
Například STRATKOM podle Hanky nebyl jen komunikační jednotkou. „Stát jeho prostřednictvím cílil na strategickou koordinaci státu v informačním prostoru. Jeho zrušením se odpovědnost znovu rozpadá mezi jednotlivé instituce bez jasného lídra, což oslabuje celkovou pozici našich institucí,“ varuje Hanka, že stát i celá společnost jsou kvůli tomu zranitelnější.
Nicméně podle Michny nejde jen o financování, které je samozřejmě důležité. „Chybí komplexní strategie pro celou státní správu a veřejný sektor, ale také edukace ve školách a základní informovanost ve společnosti. Informační válka působí už více než dvě dekády na celou naši společnost a velká část politické reprezentace to zcela ignoruje,“ líčí znepokojivý trend.
Na absenci strategie upozorňuje i Hanka, podle něj bez koordinace a politické podpory zůstávají i dobře míněné rozpočtové položky jen čísly na papíře. „Informační válka se nevyhrává pasivitou ani improvizací. Česká republika by měla do boje s dezinformacemi investovat víc, nejen finančně, ale především systémově. To znamená jasné vymezení odpovědnosti, dlouhodobý plán a otevřené pojmenování hrozby,“ zdůrazňuje.
Podle něj dokud si budeme namlouvat, že jde jen o okrajový problém, necháváme protivníkovi prostor, který ochotně využívá. „A tím protivníkem dnes není nikdo jiný než autoritářské Rusko a jeho vlivové struktury,“ říká Hanka.
😕 Škoda. 🙂