Poslední sbohem: Lidé se loučili s jedním z největších sběratelů veteránů Ladislavem Samohýlem (†70)
Kongresové centrum od architektky Evy Jiřičné ve Zlíně zažilo v pátek neobvyklou premiéru. Místo tradičního koncertu se tam uskutečnilo poslední rozloučení se známým podnikatelem a sběratelem veteránů Ladislavem Samohýlem (†70).
Uctít jeho památku přišla tisícovka přátel, spolupracovníků a obchodních partnerů. Zaplnili všechna místa. Při hodinovém obřadu zazněly skladby, které měl rád - od Deep Purple, Metallicy, skupiny Queen, v závěru Most přes rozbouřené vody od Simon & Garfunkel v podání klavíristky. Laďu, jak mu většina známých říkala, vystižně charakterizují slova na parte.
Neznal v celém svém životě nic, než práci, lásku k motorismu a své rodině. Nikomu z blízkých ani přátel nestihl říct „Ahoj“. Náhle ho zradilo 10. ledna srdce. Laďa pokračoval ve šlépějích svého otce Aloise – prodejce aut. Vybudoval motoristické impérium Samohýl holding a s nadšením rozšiřoval otcovu sbírku unikátních veteránů. Je jich již na 500. Je světově jedinečná. Nejen, že je sbíral, ale vracel jim život.
Obřad uváděl zlínský rodák, moderátor Petr Suchoň. Smuteční řečnice vzpomenula Samohýlův život. „Dětství prožil v Březolupech na Uherskohradišťsku a v roce 1969 se s rodinou přestěhovali do Zlína. Od mládí byl jeho život spojen s automobily. Na brigádě byl v Mladé Boleslavi ve škodovce a otec ho přiměl, aby se vyučil automechanikem. Následovala studia na obchodní akademii. V Bratislavě vystudoval obchodní fakultu a právo. V Brně udělal doktorát. Věděl, že při prodeji vozů již nestačí jen ekonomické a technické znalosti,“ uvedla mimo jiné a přednesla i pozdravy od spolužáků z Bratislavy.
Slavnost na Hradě promeškal
„Jsme v zaplněném sále. Znovu se mu povedlo to, co dělal celý život. Spokojoval nás. Historické skvosty nenechával pod plachtou, chtěl, aby je lidé viděli. Aby auta byla v pohybu, žila a mluvila jako lidé. Měl velký smysl pro humor. Když usedl za volant Bolek Polívka na závodě Bugatti Grand Prix, dal mu na zadní sedadlo domácí pálenici a na boky vozu nalepil nápis Pomáhat a pálit. Zažil jsem s ním rok, kdy usiloval o to, aby závodnice Eliška Junková dostala státní vyznamenání in memoriam. Dokázal to. Na Hradě se před slavností ale zapovídal s hercem Krampolem. Dveře se najednou do sálu zavřely a ochranka ho dovnitř nepustila. Vzal to a nadhledem. Řekl mi – Pojďme se netrápit,“ přiblížil všem Pavel Konečný, který s ním spolupracoval 20 let a nyní je kancléřem hejtmana Zlínského kraje.
Promluvila dcera Barbara
Velmi emotivní byla slova Samohýlovy dcery Barbary (26). „Syna Martina jsi podporoval na každém závodě. Mně jsi ukázal cestu k cestování. Vždycky si nám věřil a to nás naučilo jít svojí cestou. Klid, humor a lidskost byly tvými největšími silami. Smích nebyl pro tebe lehkovážný, ale cesta, jak zvládat život,“ řekla se slzami v očích.
Každý vůz měl v srdci
Měl stále plno plánů. Tím nedokončeným ale zůstalo muzeum veteránů. „Jimi doslova žil a jeho srdcovkou byly Mercedesy a bugatky,“ řekl Petr Starý (48), který s podnikatelem pracoval 25 let. „Nebyla to jen fyzická sbírka, kterou by se i s otcem chlubili. Byli chodící encyklopedie. Každý vůz měli v srdci, věděli o něm všechno. Laďa měl velké jmění, ale na nic si nehrál. Mohl mít všechno, ale stačilo mu málo. Dělal od rána do večera a ještě se stihl věnovat rodině. A málo kdo ví, že miloval psy. Byl to můj nejlepší šéf v životě,“ řekl Starý, kterého Samohýlovi podporovali i v rallye. Byl navigátorem šampiona Jana Kopeckého.
Samohýl se 12 let podílel na Barum Czech rallye závodem Bugatti grand prix. Za volant krásky z roku 1911 sedával pravidelně lékař Jan Pirk nebo Bolek Polívka. Rodinné veterány bylo vidět v mnoha filmech – s Indianou Jonesem – Dobyvatelé ztracené archy, o Jamesi Bondovi, Četnické humoresky, Panu Tau, Lída Baarová a také v mnoha válečných.
Upřímnou soustrast 🖤, ještě přednedávnem byl v televizi se svou krásnou sbírkou veteránů 😢