Tragédie českého chlapce (†13) i tří skialpinistů: Smrtící ticho pod sněhem!

Tragédie, které se v jednom týdnu odehrály v Rakousku, připomněly, že hory jsou nevyzpytatelné. Pod lavinou zahynul nejdřív v úterý zahynul český chlapec (†13), v sobotu pak další tři čeští skialpinisté. Riziko se týká i menších českých kopců, kde teď místy leží přes půl metru sněhu. Podle horské služby aktuálně platí v Krkonoších 1. stupeň nebezpečí a v Jeseníkách 2. z pětibodové škály. Ale pozor! Už při dvojce dochází ke 34 % všech lavinových nehod. Proč?

„Lidé ho podceňují. Přitom se může během pár hodin změnit na trojku,“ upozornil lavinový preventista Horské služby Beskydy Marcel Svoboda. Každý turista v terénu by podle něj i při takto nízkém riziku měl být vybaven tzv. svatou lavinovou trojicí – pípákem (lavinový vyhledávač signalizuje polohu zasypaného), sondou (skládací tyč slouží k určení hloubky nebožáka) a lopatou. Pomůže i lavinový batoh, který po aktivaci udrží hlavu nad sněhem.

Největší lavinové riziko v Česku dlouhodobě představují Krkonoše a Jeseníky. „Jsou víc odlesněné a na holých svazích se snadno tvoří sněhové nánosy. Vítr je může navát až do výšky deseti metrů,“ popsal Svoboda. Obezřetnost je na místě například v Modrém a Obřím dole v Krkonoších i ve Velkém kotli a Sviním žlabu v Jeseníkách.

Ilustrační foto: Lavina | ČTK/D. Taneček, V. Šálek, Horská služba ČR, O. Lechnický

Javorový: Malý kopec, velké riziko

Svoboda upozornil i na možnost uvolnění sněhu z přibližně tisíc metrů vysokého Javorového na Třinecku. „Výrazné oteplení způsobilo, že sníh nasál vodu a ztěžkl. Na svazích s bukovými lesy může po spadaném listí klouzat dolů v podobě menších lavin,“ vysvětlil. Ještě rizikovější jsou podle něj Smrk, Ropice a Lysá hora. „Neměříme každý kopec denně. Na řídce zalesněných svazích sice většinou nejde o velké laviny, ale těžký ujíždějící sníh může člověka srazit na zem nebo ho narazit na strom,“ upozornil.

Laviny už si v Česku vyžádaly řadu obětí a napáchaly mnoho škod.

• 1934: V Borové dolině v Jeseníkách zahynul lesník při prvním zaznamenaném lavinovém neštěstí.
• 1953: Otec se synem nepřežili túru v Jeseníkách. Lavina byla široká 60 metrů a dlouhá 300 metrů, zasypané našli až na jaře.
• 1956: Obří lavina smetla vzrostlé stromy v Labském dole v Krkonoších.
• 1968: Největší tragédie v moderní historii v Bílém Jaru na polské straně Krkonoš, zahynulo 19 lidí.
• 1980: Lavina ve Vysoké holi v Jeseníkách srazila 18 běžkařů. Všichni přežili.
• 1987: Masa sněhu u Velkého kotle v Jeseníkách usmrtila ženu na procházce.
• 2006: Na beskydském Smrku zabila lavinay\ lyžaře.
• 2023: Lyžař na Šumavě spustil malou lavinu, částečně ho zasypala, přežil díky zásahu záchranářů.

Co ji spustí?

Spouštěčem laviny nemusí být jen skialpinista nebo pád stromu. „Může ji uvolnit i obyčejné odlomení větve,“ upozornil Svoboda. Menším sesunům se říká sněhový splaz, od délky zhruba 50 metrů už jde o lavinu.

Ilustrační foto: Vznik laviny | ČTK/D. Taneček, V. Šálek, Horská služba ČR, O. Lechnický

Hned dvě srdeční příhody během několika hodin řešili horští záchranáři v Jeseníkách. Nejprve vyrazili k běžkaři, kterému se udělalo nevolno v terénu na Červenohorském sedle. Do nemocnice ho transportoval vrtulník. Vzápětí spěchali k muži v nedalekém hotelu. Oživili ho pomocí defibrilátoru.

Ilustrační foto: Záchrana z laviny | ČTK/D. Taneček, V. Šálek, Horská služba ČR, O. Lechnický

V chladném počasí cévních příhod přibývá, pokud člověk není zvyklý sportovat, neměl by se přetěžovat. Mráz způsobuje stažení cév, mohou se pak snáze ucpat. Navíc srdce zatěžují virové infekce. Pokud je člověk přechází, mohou je i nevratně poškodit.

Devadesát horských záchranářů a policistů včetně psovodů nacvičuje na mezinárodním lavinovém a kynologickém kurzu záchranu lidí v okolí Pece pod Sněžkou. Na hřebenech tam je 30 až 70 cm vlhkého sněhu. V pátek 16. ledna na Sněžce uctí památku kolegů Štefana Spusty a Jana Messnera, kteří na svazích nejvyšší české hory zahynuli při záchranné akci před 51 lety.

Ilustrační foto: Záchrana z laviny | ČTK/D. Taneček, V. Šálek, Horská služba ČR, O. Lechnický

Mírné oteplení změnilo zamrzlé vodní plochy v past. Led sice vypadá na pohled stabilně, ale ve skutečnosti může být lokálně nebezpečně tenký. „Místa, kde se ještě před pár dny dalo bruslit, dnes už bezpečná být nemusejí. Led ztrácí pevnost nerovnoměrně a jeho tloušťka se může lišit doslova na několika krocích,“ varuje Hasičský záchranný sbor ČR. Pozor bychom si měli dávat i v ulicích, ze střech padají rampouchy.

Ilustrační foto: Shazování rampouchů | ČTK/D. Taneček, V. Šálek, Horská služba ČR, O. Lechnický