„Brigitte vždy vyzařovala auru sexuální svobody. Je to naprosto otevřený a svobodný člověk, bez jakékoli agrese. Dal jsem jí tedy roli muže – to mě bavilo,“ řekl režisér Roger Vadim (†72), který byl také prvním osudovým mužem herečky.
Seznámili se v době, kdy bylo Brigitte pouhých patnáct let, a to v Paříži při hereckých zkouškách. Vadim tehdy působil jako asistent režiséra a začínající scenárista a okamžitě ho zaujal Brigittin vzhled i charisma. Stal se jejím mentorem, podporoval ji v herecké dráze a postupně mezi nimi vznikl milostný vztah.
Kvůli Bardotčině věku se nemohli hned vzít, ale po dosažení plnoletosti se za něj proti vůli svých rodičů v roce 1952 provdala. Vadim pak sehrál klíčovou roli v její kariéře. Režíroval ji ve filmu A Bůh… stvořil ženu (1956), který z Brigitte udělal mezinárodní sexsymbol a jednu z největších hvězd evropské kinematografie. Jejich manželství sice v roce 1957 skončilo rozvodem, ale Vadim zůstal navždy spojen s Bardotčiným průlomem ke slávě. Proto na něj nezanevřela a následně spolu natočili další filmy. Don Juan 73 byl jejich pátým společným počinem a zároveň snímkem, ve kterém se herečka loučila se svou kariérou.
Brigitte Bardot - Tu Veux Ou Tu Veux Pas Youtube.com
A loučila se ve velkém stylu. Ztvárnila ženu, která se vzpírá mužům. Proplouvá dějem jako tajemná a sebevědomá femme fatale, která za sebou nechává zlomená mužská srdce. Ničí kariéry, rodinné štěstí, a pokud muži nemají ani jedno, dožene je alespoň k sebevraždě. Když už to vypadá, že se konečně střetne s důstojným a stejně sebevědomým protivníkem, jednoduše ho zničí tím, že mu svede a odloudí manželku. Jane Birkinová hraje roli ženy, která se zamiluje do postavy Brigitte. K tomu režisér dodal: „Ženy mohou mít vztahy s jinými ženami, aniž by byly lesby. Brigitte svedla tuto dívku, aby potupila jiného muže, a dívka je okouzlena tím, že s ní poprvé v životě není zacházeno jako se sexuálním objektem.“
Vadim říká, že se záměrně uchýlil k sexuálním scénám, a vysvětlil: „Zajímala mě především myšlenka svádění, ne to, co se dělo v posteli.“
Film se při svém uvedení setkal s ostrou kritikou a veřejným bučením, přičemž režisér Vadim byl na takové reakce za svou práci, posouvající hranice, zvyklý. List The Guardian napsal, že snímek má krásnou kameru a elegantní střih, ale málo věrohodných scén.
Recenze ve Filminku zněla: „Je tam spousta nesmyslných dialogů o povaze mužů a žen a konec, kde Bardot uhoří, působí jako nevyhnutelný triumf misogynie (předsudků vůči ženám, pozn. red.).“ Přesto Brigitte jako bájný pták Fénix povstala z popela v reakcích diváků, kteří se jednohlasně shodovali, že ona je tím nejlepším na celém filmu.
Tato role odpovídala její představě o sexuální svobodě. Na ztvárnění dominantní svůdnice se skvěle hodila i proto, že sebevědomě prohlašovala: „Stará budu teprve tehdy, až nedostanu muže, po němž zatoužím.“
