Psycholog o traumatu uneseného chlapce: Lze vytěsnit hrůzný zážitek?
Případ malého Marka z Halenkovic, který se podle policie stal obětí únosu a pokusu o vraždu, otřásl celým Českem. Chlapce měl podle policie držet v chatě asi pětadvacetiletý muž, dnes na něj byl uvalen návrh na vazbu. Jak traumatizující zážitek pro malé dítě to musí být? Jak v takových chvílích komunikovat s rodinou i okolím? Jak důležitá je včasná pomoc psychologů? Lze takovým situacím vůbec zabránit? Nejen na to v Epicentru odpovídal psycholog se zaměřením na psychologii krizí, katastrof, traumatu a odolnosti, Štěpán Vymětal z ministerstva vnitra.
Po dvanáctiletém chlapci z Halenkovic pátraly desítky policistů, hasičů i dobrovolníků několik dní. Dlouhé čtyři dny okolí obcházel strach. Chlapec zmizel neznámo kam. Nejhorší scénář se naštěstí nenaplnil, chlapec se v neděli našel. Pětadvacetiletého muže dnes policisté obvinili pro podezření ze spáchání trestného činu vražda ve stadiu pokusu a zbavení osobní svobody. Nikdo si nedokáže představit, co chlapec musel zažívat.
„Zranění na psychice nejsou samozřejmě tak jednoduše vidět, a proto je dobře preventivně pracovat s lidmi, kteří zažili nějaký otřesný zážitek a s jejich rodinami. Určitě je to na místě,“ uvedl v Epicentru Štěpán Vymětal.
Hraniční situace
Jaké šrámy na duši nebo narušení důvěry v chlapci zůstanou, se lze podle odborníka jen těžko domnívat. Lidská psychika je nevyzpytatelná a každý se s traumatem vypořádává jinak.
„Určitě by to otřáslo i vámi nebo mnou, kdyby se nám něco takového stalo, že by nás někdo unesl, takže si myslím, že to je hraniční situace, kdy je ta reakce zcela adekvátní, jakákoliv, a určitě hraje roli to bezpečné prostředí, podpora rodiny, podpora okolí a odborná podpora, krizová intervence je na místě,“ nastínil psycholog, co v takových situacích dělat. Podle něj bude pravděpodobně i dál následovat spolupráce s odborníky.
První chvíle na svobodě
Poté, co se chlapec dostal díky všímavým lidem, kteří zaslechli křik z chaty, ze spárů trýznitele, Česko obletěla fotografie chlapce v náručí muže. Co v tu chvíli chlapec prožíval, může být podle psychologa různé.
„Nedá se to paušalizovat. Máme různé příklady únosů ze zahraničí, únosu dospělých osob. Oni často popisují například úlevu, nebo neuvěří té situaci, že došlo k jejich osvobození, že na to potřebují delší čas, mohou mít radost, mohou být dezorientováni. Ty reakce jsou různé a také záleží na těch okolních podmínkách, na fyzických podmínkách a útrapách, které prožili. Podle toho se odvíjí ta jejich reaktivita,“ vysvětlil Vymětal.
Traumata si může nést člověk po celý život. Lidský mozek a psychika si se stresovými situacemi podle odborníků poradí po svém a pokaždé jinak. Není ani vyloučeno, že lze tak otřesný zážitek z hlavy vytěsnit.
„Psychika má schopnosti svých obranných mechanismů a do toho patří i to vytěsnění, ale neznamená to, že když ta psychika vytěsní ten zážitek, že tam nějak nepracuje, uvnitř, není tam zapouzdřen a zkrátka pak je potřeba s tím nějakým způsobem později pracovat,“ uzavřel Vymětal.
Když jsi tam nebyla proč píšeš ty blbosti?