Setkání Trumpa a Putina v Budapešti: Odloženo na neurčito, zní z USA. Zelenskyj má jasno. Proč?
Setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl dnes podle agentury Reuters nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na to uvedl, že Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii poté, co se posunulo rozhodnutí USA ohledně střel Tomahawk.
Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení války na Ukrajině, tak zůstává nejistý, shoda naopak panuje na jejím uskutečnění v Budapešti, která udržuje vztahy s USA i Ruskem.
Média dnes vyjadřují pochybnosti o termínu summitu. Například CNN uvedla, že Trumpova snaha o brzké setkání s Putinem se komplikuje, protože přípravná schůzka ministrů zahraničí USA a Ruska Marka Rubia se Sergejem Lavrovem se tento týden nejspíše neuskuteční. Moskva dnes uvedla, že je o načasování schůzky Rubia s Lavrovem zatím předčasné hovořit.
Kreml dnes také zdůraznil, že pokud jde o jednání Putina s Trumpem, nebyly ani jednou stranou zmíněny žádné konkrétní termíny. Obě strany se podle Moskvy shodly, že je potřeba pečlivých příprav, což zabere čas.
Prezident a premiéři sedmi zemí EU v dopise naléhají na Evropskou unii, aby urychleně dosáhla dohody o reparační půjčce pro Kyjev zajištěné zmrazenými ruskými aktivy v unii. Dopis adresovaný předsedovi Evropské rady Antoniu Costovi a šéfce Evropské komise podepsali litevský prezident a premiéři Estonska, Finska, Irska, Lotyšska, Polska a Švédska. Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov ráno uvedl, že ukrajinské hlavě státu dnes poskytne kompletní informace o jednání s Američany a všechny příslušné dokumenty. Umerov, který na Ukrajině působí jako předseda ukrajinské bezpečnostní rady, jednal podle ruskojazyčné verze BBC společně s náčelníkem generálního štábu Jurijem Hnatovem s americkými zástupci na Floridě tři dny, podle Reuters to byly dva dny. Ve svém dnešním příspěvku na platformě Telegram Umerov Američanům vyjádřil vděk za konstruktivní práci. „Primárním úkolem ukrajinského týmu bylo získat od americké strany úplné informace o jejich rozhovoru v Moskvě a všechny aktuální návrhy, aby bylo možné je detailně probrat s prezidentem Ukrajiny,“ uvedl. Ruské ministerstvo obrany dnes v pravidelném hlášení hovoří o 67 zlikvidovaných bezpilotních letounech. Nad Brjanskou oblastí to bylo 24 dronů, nad Saratovskou oblastí 12, nad Rostovskou 11 a nad Volgogradskou devět, v dalších sedmi oblastech šlo o jeden či nejvýše dva drony. Ruské ministerstvo obrany ve svých ranních přehledech neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o zneškodněných dronech. Rezort obrany nehlásí ani škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně o zraněných či zabitých civilistech.
Agentura Reuters dnes hovořila také se dvěma nejmenovanými evropskými diplomaty, podle kterých je odklad schůzky Rubia s Lavrovem známkou toho, že Američané mohou s prezidentským summitem váhat kvůli ruským požadavkům na zastavení války. „Myslím, že Rusové chtějí příliš mnoho. Američanům je jasné, že v Budapešti nedostane Trump žádnou dohodu,“ řekl jeden z evropských diplomatů. Druhý k tomu poznamenal, že Rusové nijak nezměnili svůj postoj a odmítají zastavit vojáky na stávající linii bojů.
Nejmenovaný vysoký ukrajinský představitel dnes řekl agentuře AFP, že Trumpovo mírové úsilí se pohybuje v kruhu. Vyjádřil se také k nedávné schůzce Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, kterou označil za napjatou a nesnadnou. Trump podle tohoto představitele tlačil na Ukrajinu, aby se vzdala Donbasu.
„Ano, je to pravda,“ řekl ukrajinský představitel na otázku, zda Trump chtěl po Zelenském, aby se ukrajinští vojáci stáhli z oblastí Donbasu, které dosud kontrolují.
Putin požaduje odevzdání Donbasu jako jednu z podmínek pro ukončení války. Velkou část tohoto průmyslového regionu se strategickým významem pro Ukrajinu v současnosti okupuje Rusko. O víkendu Trump řekl, že aby válka mohla skončit, bude muset východoukrajinský Donbas zůstat rozdělený tak, jak je.
Reuters rovněž uvádí, že evropští spojenci se obávají, že ani na druhém osobním setkání s Putinem nezíská Trump od Rusů žádné významnější ústupky. S Putinem se Trump setkal v srpnu na Aljašce, kde ruský prezident odmítl příměří na Ukrajině. Naopak Ukrajina opakovaně souhlasila s americkým návrhem na klid zbraní.
Ruská armáda vpadla na Ukrajinu v únoru 2022, stalo se tak na přímý Putinův rozkaz. Moskva invazi, kterou nazývá speciální vojenskou operací, zdůvodňuje mimo jiné snahou denacifikovat Ukrajinu.
Může zato posunutí rozhodnutí ohledně Tomahawků?
Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii poté, co se posunulo rozhodnutí americké administrativy ohledně poskytnutí střel dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině. Upozornil na to dnes večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na platformě Telegram. Dodal, že diskuze o amerických střelách s plochou drahou letu se ukázala být silnou investicí do diplomacie.
„Frontová linie může být počátkem diplomacie. Rusko však opět dělá vše pro to, aby se diplomacii vyhnulo,“ uvedl Zelenskyj. Ukrajina je podle něj připravena válku, kterou rozpoutalo Rusko svým vpádem do země v roce 2022, ukončit.
„Jakmile se otázka (střel) dlouhého doletu pro nás - pro Ukrajinu - trochu odsunula, Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii,“ napsal Zelenskyj a dodal, že právě otázka střel dlouhého doletu je možná „nenahraditelným klíčem k míru.“ Čím více je podle něj Ukrajina schopna udeřit v hloubi Ruska, tím stoupá ochota Moskvy ukončit boje. Rusko možnou přítomnost střel Tomahawk v ukrajinském arzenálu ještě před setkáním Zelenského a Trumpa označilo za eskalaci ze strany USA.
