„Zažili jsme velkou povodeň v roce 1997, ale ta loňská byla mnohem horší. Voda vzala celý roh domu i s terasou. Barák musel jít k zemi. Jako první v obci,“ vrátil se k hrůzám loňského září Vladimír Kolář. Naštěstí dostal i s maminkou Marií (65) a tátou Lubošem (71) od obce náhradní střechu nad hlavou.
Rodina netuší, jak dlouho v provizoriu bude. „My měli vlastně štěstí v neštěstí. Bylo mi líto některých lidí, kteří zůstali bydlet v poškozených domech,“ řekla paní Marie. Ta se na místo bývalého domova často vracela. „Zachraňovala jsem tam vše možné, rodinné fotky, knížky, snubní prsteny…,“ dodala.
Odmítli odejít
Vypadalo to, že rodina v Zátoru nebude moci zůstat. To Marie a Luboš Kolářovi odmítli, v obci vyrostli. Syn proto hledal pozemek na nový menší domek pro rodiče. „Najít ho bylo složité, ale nakonec se povedl jeden obecní. Je ve svahu, mimo záplavové území,“ popsal teď už bývalý truhlář.
Demolice domu rodiny Kolářových v Zátoru na Bruntálsku. Kvůli povodním zde musí být strhnuto pět obydlí. Jana Gartnerová
Ten už ví, že svou živnost neobnoví. „Pojistka byla dobrá jen na dům. Já teď dělám zahradníka. Bydlet půjdu někam do bytu v podnájmu. Pozemek a snad brzy i stavbu domku pro rodiče si můžeme dovolit díky pojistce a solidaritě lidí ve sbírce pro nás,“ uzavřel Kolář.
Zůstaly jen stromy
Pozemek, kde stával dům Kolářových, už místy zarůstá vegetací. Tam, kde bývala stolařská dílna, postavili dřevěnou boudu na nářadí, které tu z dílny po povodni posbírali. Jediným svědkem běsnění živlu tu jsou už jen tři stromy ohraničující pozemek. „Nekácet!“ upozorňují nápisy na nich…
