Ukrajina udeřila na ropovod Družba. Slovensko a Maďarsko jsou na suchu a stěžují si EK
Na Slovensko a do Maďarska opět neteče ropa ropovodem Družba, výpadek po ukrajinských útocích na ropovod potrvá nejméně pět dnů. Ministři zahraničí Slovenska a Maďarska to uvedli ve společném dopise Evropské komisi (EK). Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod v Brjanské oblasti na západě Ruska, informují dnes média s odvoláním na velitele ukrajinských sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho. Drony podle něj zasáhly přečerpávací stanici Uneča.
Brovdi zveřejnil záběry požáru, který podle něj nálet způsobil. O ohni, který podle něj vzplanul v důsledku ukrajinských raketových a dronových útoků, pak informoval i gubernátor Brjanské oblasti Alexander Bogomaz. Požár už byl podle něj uhašen, píše agentura Reuters.
„V noci jsme dostali zprávu o novém útoku na ropovod Družba na rusko-běloruské hranici – už potřetí za krátkou dobu. Dodávky ropy do Maďarska jsou opět zastaveny!“ napsal maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
„Dodávky ropy na Slovensko ropovodem Družba byly přerušeny 21. srpna 2025 večer,“ uvedla slovenská společnost Transpetrol. „K přerušení toku ropy došlo mimo území Slovenské republiky,“ dodala.
Maďarsko a Slovensko uvedly, že v důsledku útoku by dodávky ropy mohly být přerušeny nejméně pět dní. Zároveň vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby jim bezpečnost energetických dodávek garantovala.
Bogomaz už ve čtvrtek pozdě večer informoval o sestřelu dvou ukrajinských dronů, aniž by podle něj způsobily škody, napsal server BBC News.
Na stanici Uneča zaútočily ukrajinské drony už v noci na 13. srpna. V noci na 18. srpna pak zasáhly přečerpávací stanici Nikolskoje v ruské Tambovské oblasti, kde vypukl požár a úplně se zastavila přeprava ropy ropovodem Družba.
Stížnost Slovensa a Maďarska
Szijjártó informoval o přerušení dodávek ruské ropy přes ropovod Družba už v pondělí a spolu s ním i Transpetrol. Dodávky ropy na Slovensko prostřednictvím ropovodu Družba se obnovily v úterý večer, jak uvedlo slovenské ministerstvo hospodářství. Nyní jsou opět přerušeny.
Podle informací ČTK se dodávky ropovodem Družba podílejí více než polovinou na spotřebě této suroviny na Slovensku.
„S lítostí vám oznamujeme, že Ukrajina v posledních dnech podnikla tři útoky na ropovod Družba, který hraje klíčovou roli v energetické bezpečnosti Maďarska a Slovenska. Tyto útoky vedly k pozastavení dodávek ropy do obou našich zemí,“ napsali ve společném dopise adresovaném představitelům EK Szijjártó a jeho slovenský kolega Juraj Blanár.
Ministři zahraničí Slovenska a Maďarska označili za neakceptovatelné kroky Ukrajiny, které podle nich vážně ohrožují energetickou bezpečnost jejich zemí. Uvedli, že bez Družby není možné zajistit bezpečné zásobování Maďarska a Slovenska. Evropskou komisi současně vyzvali, aby okamžitě zajistila dodržování závazků ohledně bezpečnosti dodávek energií členským zemím EU.
Alternativní dodávky ropy na Slovensko a do Maďarska umožňuje jadranský ropovod Adria, který vede z chorvatského přístavu Omišalj.
Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že dodávky z ropovodu Družba byly krátce přerušeny, ale že to nemá žádný dopad na bezpečnost dodávek do Německa. Po začátku války na Ukrajině byl tok ruské ropy do Německa ropovodem Družba zastaven. Severní větev ropovodu – vedoucí přes Polsko a Bělorusko – nyní přepravuje kazachstánskou ropu do rafinerie Schwedt, která dodává většinu paliva pro Berlín. O tom, že dodávky kazachstánské ropy do Německa pokračují bez omezení, dnes informovala i ruská tisková agentura RIA Novosti.
Mluvčí české pobočky maďarské energetické společnosti MOL Mikuláš Duda ČTK řekl, že dodávky ze slovenské rafinerie Slovnaft do České republiky nejsou nijak omezeny. „Máme aktuálně dostatečné zásoby pohonných hmot,“ dodal.
Česká vláda tento týden rozhodla, že Správa státních hmotných rezerv půjčí rafinerii Orlen Unipetrol v Litvínově 50.000 metrů krychlových motorové nafty. Důvodem je poškození etylenové jednotky, které způsobil rozsáhlý výpadek proudu v části Česka na začátku července. Orlen Unipetrol a MOL jsou lídři na trhu čerpacích stanic v Česku.
Evropská unie v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zakázala dovoz ruské ropy. Maďarsko, Slovensko a Česká republika však dostaly pro dodávky ropovodem Družba výjimku, která má těmto vnitrozemským státům poskytnout čas, aby si zajistily jiné zdroje dovozu ropy. Česko od letošního jara není závislé na ropovodu Družba, a to díky rozšíření západního ropovodu TAL.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
