Narodila se v roce 1939 ve sklářské rodině ve slovenské obci Katarínska Huta. Vždycky jí to ale táhlo k automobilismu. „Proto jsem se i v Ostravě vyučila jako automechanik pro výrobu a montáž dieslových motorů i jako strojní zámečnice. Řidičák jsem si dělala za 600 korun,“ vzpomíná paní Marta.
V práci se seznámila se svým prvním mužem, se kterým se přestěhovala do Kločova na Opavsku, kde se dosídlovalo pohraničí. Martě se postupně narodili tři synové a adoptovala dceru.
První byl spartak
„První majitel ho získal na hornický poukaz za 25 tisíc, jinak ho sehnat nešlo. Měli jsme radost, že nám ho v roce 1959 prodal, když si kupoval nové,“ vzpomíná Marta. Když usedla za volant, bylo jí 20 let a řídila rovných šest dekád! V 80 si už řidičák neobnovila.
Marta Křístková (86) odjezdila rovných 60 let, nyní drandí na elektroskútru. Karel Janeček
Pracovat začínala na statku, poté přešla k podniku ČSAO (Československé automobilové opravny). „Repasovali jsme tu motory a opravovali jsme náklaďáky. V té době jsem se rozvedla, děti jsem vozila už Škodou 120 LS,“ pokračuje řidička.
V 70 jezdila s taxíkem
Když se změnil v roce 1989 režim, začala podnikat. Do svých 70 let prodávala nábytek, sedačky a také auta. Jezdila i s taxíkem. „Měla jsem škodovky, žigulíka a to poslední auto, Citroen C3, mi koupil jako svatební dar můj třetí manžel. Brali jsme se, když mi bylo 70 let. Prodala jsem ho po až po jeho smrti. Stále ale jezdívám za kamarádkami a na nákupy na elektroskútru,“ dodala celoživotní řidička.
S humorem sobě vlastním Marta Křístková říká, že všech osm auta, která vystřídala, si pečlivě vybírala. „To aby mi ladila s kabelkami. Spartak od horníka byl modrý, favorit i citroen taky. Mám tu barvu ráda,“ říká s úsměvem seniorka.
