Evropští lídři o setkání Trumpa s Putinem: Cestu k míru nelze určit bez Ukrajiny
Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny, uvedli ve společném prohlášení lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nutným předpokladem pro jednání je podle nich příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev si prohlášení evropských lídrů cení a plně ho podporuje.
Plán postupu zveřejnili zástupci evropských států poté, co v sobotu jednali o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. O plánu již během soboty informoval americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na informované zdroje.
V pátek 15. srpna se Trump sejde na Aljašce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Půjde o dvoustrannou schůzku, Bílý dům však podle informací stanice NBC News stále zvažuje, že na Aljašku pozve také ukrajinského prezidenta Zelenského.
Různé názory
V dnešním rozhovoru s televizí Fox News americký viceprezident J.D. Vance ale řekl, že si nemyslí, že by bylo produktivní, aby se prezident Zelenskyj setkal s Putinem před schůzkou Putina s Trumpem. Uvedl také, že Spojené státy pracují na naplánování samostatného jednání mezi Putinem a Zelenským.
Naopak německý kancléř Friedrich Merz předpokládá, že se Zelenskyj pátečního summitu na Aljašce zúčastní. Merz trvá na tom, aby byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zapojen do vrcholného jednání mezi americkým prezidentem a šéfem Kremlu o válce na Ukrajině. Řekl to v dnešním rozhovoru s německou veřejnoprávní televizní stanicí ARD.
Robusní záruky
„Sdílíme přesvědčení, že diplomatické řešení musí chránit životně důležité bezpečnostní zájmy Ukrajiny a Evropy,“ uvádí prohlášení, jehož znění zveřejnila v noci na dnešek britská vláda. Mezi tyto zájmy podle něj patří „robustní a důvěryhodné bezpečnostní záruky, které umožní Ukrajině účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost“.
„Cesta k míru na Ukrajině nemůže být určena bez účasti Ukrajiny,“ dodává prohlášení s tím, že Ukrajina má svobodu rozhodovat o svém vlastním osudu.
Podle evropských představitelů mohou smysluplná jednání probíhat pouze v kontextu příměří či omezení bojů. „Současná linie kontaktu by měla být výchozím bodem jednání,“ uvedli. Vyjádřili rovněž přesvědčení, že mezinárodní hranice nelze měnit silou, a vyslovili se pro zachování tlaku na Rusko s cílem přimět ho k ukončení své invaze.
„Konec války musí být spravedlivý a já jsem vděčný všem, kteří stojí na straně Ukrajiny,“ napsal dnes na síti X ukrajinský prezident. Dodal, že Ukrajina bojuje za obranu klíčových bezpečnostních zájmů evropských zemí.
Ukrajině hrozí, že přijde o Donbas
Agentura Bloomberg v pátek napsala, že Washington a Moskva připravují dohodu o příměří na Ukrajině, která stvrdí ruské teritoriální zisky na východě Ukrajiny, zejména v Donbasu. Moskva si chce také ponechat poloostrov Krym, který zabrala už v roce 2014. Trump v pátek v Bílém domě mluvil o výměně území, která „bude ku prospěchu obou stran“.
Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi od února 2022. Zelenskyj v sobotu varoval, že jakékoliv řešení rusko-ukrajinského konfliktu učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru. Dodal, že Ukrajinci nevydají svou zemi okupantům.
Kyjevské úřady nedávno nastavily semafory tak, aby se v devět hodin ráno rozsvítily červeně a zajistily tak, že se hlavní město připojí k celostátní minutě ticha. „Lepší pozdě než nikdy,“ řekl Reva.
Pro aktivistku a podporovatelku kampaně Darju Kolomjecovou jde o kolektivní i osobní okamžik. „Každý den se probouzíme – někdy kvůli útokům sotva spíme – ale každé ráno v devět se scházíme, abychom si zavzpomínali, proč tu stále jsme a komu musíme být vděční. V zármutku nejste sami. V tom okamžiku je mezi námi energie,“ řekla.
Každé ráno v devět hodin se Kyjev na minutu zastaví. Semafory se rozsvítí červeně a stálé tikání metronomu z reproduktorů signalizuje 60 vteřin zamyšlení. Auta stojí uprostřed ulice, řidiči vystupují a stojí se skloněnými hlavami. Po celé Ukrajině – v kavárnách, tělocvičnách, školách, v televizi a dokonce i na frontové linii – se lidé zastavují, aby si připomněli ty, kteří padli za oběť ruské invazi, píše agentura AP.
Server Ukrajinska pravda dnes ráno napsal, že po ruském útoku na ukrajinskou kritickou infrastrukturu se ocitlo pět obcí v Kirovohradské oblasti bez dodávek elektrického proudu. Web se odvolává na vyjádření oblastního šéfa Andrije Rajkovyče, který podrobnosti k objektům kritické infrastruktury neposkytl. Útok se podle předběžných informací obešel bez obětí nebo zraněných.
V jiné zprávě tentýž zpravodajský web uvádí, že v pondělí večer Rusové zaútočili leteckými pumami na město Charkov, přičemž v jedné části vypukl požár a bylo poškozeno zdravotnické zařízení. Byli tam čtyři zranění, dodal web odkazující se na místní činitele. Některé části města se také ocitly bez elektřiny.
