Protikorupční instituce na Ukrajině budou opět nezávislé. Zákon schválil parlament
Ukrajinský parlament dnes schválil zákon obnovující nezávislost protikorupčních institucí v zemi. Oznámily to světové agentury i ukrajinská média. Nový zákon má nahradit teprve nedávno přijatou novelu, která Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) podřídila generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje hlava státu.
Tento krok vyvolal v ulicích Kyjeva a dalších ukrajinských měst největší protesty od vpádu ruských vojsk v únoru 2022 a kritiku ze strany Evropské unie, která pohrozila omezením finanční pomoci. Peníze od Evropské unie pomáhají Ukrajině udržet v chodu stát a jeho základní služby v době, kdy země čtvrtým rokem čelí ruské agresi.
Po kritice Zelenskyj, jehož strana Sluha národa má většinu v parlamentu, slíbil obnovit nezávislost NABU a SAP.
Pro zákon o navrácení pravomocí NABU a SAP hlasovalo 331 poslanců, včetně 214 z prezidentovy strany, nikdo nebyl proti, ani se nezdržel, napsal na sociální síti poslanec Jaroslav Železňak. Devět poslanců nehlasovalo, dodal server Ukrajinska pravda. Přijetí zákona vyžadovalo alespoň 226 hlasů, podotkla agentura AFP. Podle DPA bylo jednání parlamentu poprvé od začátku ruské invaze vysíláno živě v televizi.
Zařazení protikorupčních orgánů pod dohled generálního prokurátora vyvolalo obavy, že by se vláda mohla vměšovat do vyšetřování a potenciálně chránit své příznivce. Boj proti zakořeněné korupci je klíčový pro snahy Ukrajiny o vstup do EU a zachování přístupu k miliardám životně důležité západní pomoci.
Je to také úsilí, které se těší široké podpoře veřejnosti. Krok zpět vyvolal pouliční protesty po celé zemi. Ačkoliv tyto první velké demonstrace od ruské invaze nevyžadovaly Zelenského odvolání, spor hrozil narušit důvěru veřejnosti ve vůdce země v kritickém okamžiku, poznamenala agentura AP.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
