Pořádně nabitý program má Petr Pavel (63) na návštěvě Japonska. Začal ji rychle a zběsile – při jízdě šinkasenem a v úmorném vedru, které aktuálně v Japonsku panuje. A Blesk je u toho přímo na místě! S prezidentem jsme zavítali na působivý hrad Himedži, po jehož prohlídce následovala slavnostní recepce s řadou místních pochutin, saké, ale i českým pivem. A také do Hirošimy, v jejímž centru nechybí ani výrazná česká stopa. Na závěr dne došlo pak na romantický ostrov Mijadžima, na který však český prezident zamířil bez manželky Evy (60), která jej v Japonsku nedoprovází.
Pavel v Japonsku: Hostina na recepci, zvony Hirošimy a romantika v ostrovním ráji bez Evy
- Video se připravuje ...
1.Recepce v Himedži
Po návštěvě hradu Himedži uvítali Petra Pavla v Japonsku na slavnostní recepci, kde si všichni připili tradičním japonským vínem saké, zatímco v pozadí se rozezněla klasická česká hudba, hlavně Antonín Dvořák.
Prezident nevynechal a pozvedl dřevěný hrníček také – Himedži je totiž známé právě výrobou tohoto tradičního nápoje. Hlava státu si připila se starostou, velvyslanci i zástupcem japonské obchodní komory, který do sálu vzkázal hlasitě „na zdraví!".
Mezi řečí s hosty nechyběly stoly plné tradičních japonských pokrmů všech chutí – od kachny přes nudle a nakládaná vejce až po dortíky s matchou a malé řízečky. Kdo chtěl, mohl sáhnout po oblíbené plzni, kterou Japonci zbožňují, nebo ochutnat japonské pivo, které si prezident také dal.
Po chvíli se rozezněla i tradiční japonská hudba v podání dua muzikantů manželů oblečených v tradičních oděvech – žena hrála na harfu zvanou koto a její manžel rozfukoval tóny japonské bambusové flétny. Nechybělo ani milé setkání s těmi nejmladšími – malými japonskými dětmi, které byly nadšené. Nejvíc prezidenta zaujal malý klučík, který vedle něj poskakoval a vesele se předváděl. Prezident se smál od ucha k uchu a malému rošťákovi ještě stihl pocuchat vlasy.
2.Tíseň v Hirošimě
V Hirošimě začal Pavel tichým gestem – zazvonil na zvon míru, který se nachází nedaleko Atomového dómu, jediného místa, které zůstalo stát po ničivém výbuchu v srpnu 1945. Velké dřevěné kladivo rozezvučelo kovové srdce zvonu a rozléhající se tón jakoby na okamžik připomenul, co se tu odehrálo za tragédii.
Po brífinku s českými novináři se prezident vydal na prohlídku samotného Atomového dómu architekta Jana Letzla, rodáka z Náchoda a uznávaného génia v Japonsku. Prezident se prošel nejen zvenčí, ale i zevnitř, což normálně není možné.
Atmosféra místa, kde výbuch změnil svět, byla silná, až úzkostná. „Musím říct, že to na mě tady působí opravdu tísnivým dojmem. Když si představím všechny ty informace, co znám ze studia historie a dokumentů - a člověk tady přímo je a představí si, co se tu dělo před 80 lety - tak je to opravdu hodně depresivní. Je to ale zároveň výrazem určitě nezdolnosti a naděje japonského národa, protože jak toto město znovuvybudovali kolem a jak se s tou záležitosti vypořádali, je obdivuhodnou silou lidského ducha. Myslím, že to může sloužit i jako inspirace, pokud se budeme schopni z historie poučit. Což bohužel se ne vždycky lidstvu daří,“ řekl Pavel emotivně novinářům poblíž Letzelovy budovy.
3.Síla ticha
Spolu se starostou Hirošimy se následně přesunul k hlavnímu památníku obětí atomové bomby. Společně se uklonili, jak velí místní zvyklosti, a vzdali tichý hold všem, kteří tehdy zahynuli.
Pak už následovala návštěva Muzea míru, které detailně dokumentuje hrůzy jaderného výbuchu a jeho následky. Prezident si v doprovodu průvodce a starosty prošel expozice plné osobních příběhů, dobových předmětů, ožehnutých dětských triček, zkroucených hodin i fotografií z popáleninových center.
Nechyběla ani interaktivní sekce znázorňující okamžik exploze a její sílu, stejně jako ikonická vitrína s kusem zdi, na které zůstal navždy otisk člověka – stín, který přežil jen ve stopě popela.
Po prohlídce prezident vystoupil na tiskové konferenci a odpovídal na dotazy japonských novinářů. Během cesty areálem prezident náhodně potkal další české turisty – mladého kluka a jeho maminku. Oba byli nadšení, že zrovna v Hirošimě potkali českou hlavu státu.
Video Petr Pavel v šinkanzenuVideo se připravuje ...4.Ráj Mijadžimy a Brána bohů
Po silném zážitku v Hirošimě prezident i s delegací nastoupili na trajekt přes mořskou zátoku. Slunce svítilo naplno a hladina se třpytila jako zlato. Cíl? Ostrov Mijadžima, místo, kde duchovno a příroda tvoří dokonalou rovnováhu.
Už při přistání na ostrově prezidenta vítalo stádo místních jelenů, kteří se lidí nebojí – naopak. Chodí mezi turisty, loudí jídlo, kradou z batohů a klaní se na pozdrav. Jeden z jeleních roháčů dokonce přišel až k prezidentovi, který ho pohladil po hřbetě, jako by to byl starý známý pes.
Delegace se přesunula podél zeleného pobřeží ostrova – malé podniky, dřevěné domky a kavárny, jako by vypadly z pohádky od animovaného studia Ghibli. Cesta vedla k ikonické červené bráně Icukušima, která se vznáší na hladině moře.
Přestože slunce pálilo a teplota přesahovala pocitově až 40 stupňů, prezident zamířil dál – až k hlavní svatyni. Tam ho přivítal buddhistický mnich, oděný do tradičního roucha uttarāsanga. Provedl prezidenta i delegaci celým komplexem, kde probíhají modlitby, bubnování na velký gong a meditace.
5.Dárek z Prahy
U východu od oltáře Pavel předal mnichovi symbolický dar – broušený český křišťál z Prahy. Na oplátku dostal několik drobných rituálních předmětů na památku. Cestou si prezident všiml i malých krabů, kteří se v mělké vodě pod svatyní zavrtávali do písku – jak to dělají už po staletí.
Před návratem na trajekt ještě delegaci zastavilo další stádo jelenů – jeden dokonce přišel až k lavičce, kde prezident čekal na loď, a nechal se přátelsky poplácat po zádech.
Zpět do Ósaky Zpáteční cesta vedla znovu šinkansenem, tentokrát přes západní Japonsko zpět do Ósaky. Vlak urazil desítky kilometrů za hodinu a čtvrt – opět s přesností, o které se ve zbytku světa může jen snít.
Pavel během jediného dne potkal šest Čechů. Další pár i na ostrově. A každý z nich měl stejný výraz překvapení. Prezident se nad tím jen pousmál. „Ten svět je fakt malej,“ podivil se.
- Související
Témata:
150, jsi schopen poskládat alespoň tři souvětí tak, aby dávaly smysl, nebo se vyjadřuješ stále holými větami?